Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 57/2021-42

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 6 458 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 458 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 793,72 Kč a 224,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 458 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 458 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 793,72 Kč a 224,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 458 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 6 458 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 25. 6. 2015 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku jistinu a zaplatit úrok 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98% ročně, administrativní poplatek 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 1 500 Kč a poplatek za pojištění 129 Kč v 43 týdenních splátkách po 188 Kč Poslední splátka byla splatná do 21. 4. 2016. Žalovaná uhradila celkem 3 850 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 380,74 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 785,70 Kč, poplatku za pojištění 67,56 Kč dále kapitalizovaného úroku ve výši částka (jedná se o úrok 20,98 % p. a. z dlužné jistiny od 22. 4. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 995,61 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 29. 4. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 28. 3. 2015 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku jistinu a zaplatit úrok 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98% ročně, administrativní poplatek 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 1 500 Kč a poplatek za pojištění 129 Kč v 43 týdenních splátkách po 188 Kč Poslední splátka byla splatná do 21. 4. 2016. Žalovaná uhradila celkem 5 860 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 1 775,73 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 412,78 Kč, poplatku za pojištění 35,49 Kč dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 462,25 Kč (jedná se o úrok 20,98 % p. a. z dlužné jistiny od 24. 1. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 558,28 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 31. 1. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ “).

6. Podle platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

7. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, který co do jednotlivých částek u obou smluv odpovídá tvrzením žalobkyně. U obou smluv byl na první straně smlouvy sjednán úrok absolutní částkou (u obou smluv 455 Kč). Pro obě smlouvy platí, že dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 43 týdenních splátkách po 188 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl rovněž stanoven úrok 20,98 % p.a. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná uhradila víc než 3 850 Kč u smlouvy z 25. 6. 2015 a více než 5 860 Kč u smlouvy z 28. 3. 2015.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

9. Právní vztahy stran sporu se řídí , (dále jen„ OZ“) a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle .

11. Podle platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle věty první platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle věta první platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

14. Podle platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

17. Podle platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

20. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. ).

21. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení , je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

22. Úrok byl v posuzované věci u obou smluv ujednán v absolutní částce 455 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (43 týdnů) a výši jistiny (5 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů zcela v pořádku.

23. Stejně tak nelze nic namítat ani proti administrativnímu poplatku a poplatku za zařazení do programu pojištění CreditLife.

24. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku za hotovostní režim. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši platby, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Smlouva a smluvní podmínky k ní přiložené sice navozují dojem, že volba hotovostního režimu splátek byla učiněna žalovanou, avšak byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovaného do této„ volby“ v podstatě vmanipulovala. Smlouva totiž v režimu bezhotovostních splátek neobsahuje možnost převzetí zápůjčky v hotovosti a zároveň stanoví, že peněžní prostředky budou poskytnuty na účet do 13 dnů od podpisu smlouvy. Spotřebitel – žalovaný tedy nemůže získat zápůjčku bezodkladně na místě podpisu smlouvy, aniž by se zavázal k úhradě inkasního poplatku. Přitom svojí ekonomickou povahou jsou tyto drobné zápůjčky určeny právě lidem, kteří peníze chtějí na okamžitou spotřebu (čemuž odpovídá i týdenní frekvence splátek) Skutečnost, že možnost volby bezhotovostního režimu ve smlouvě je spíše iluzorní, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách (právní předchůdkyně) žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

25. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality ( ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle a neplatné.

26. Pokud žalovaná splácela své dluhy z obou smluv, jednalo se tedy o úhrady na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od inkasního poplatku.

27. Rovněž žalovaný nárok na úrok 20,98 % ročně z jistiny není (u obou smluv) důvodný. S ohledem na totiž žádné ujednání v přiložených smluvních podmínkách nemůže mít přednost před ujednáním ve vlastní smlouvě – a ve vlastní smlouvě byl jednoznačně ujednán úrok v absolutní výši částka. Pokud bychom smluvní podmínky vnímali nikoliv jako obchodní podmínky ve smyslu , ale jako součást hlavní smlouvy, došli bychom ke stejnému závěru, ale jinou cestou – smlouvy by nabízely dvě možnosti výkladu (úrok v absolutní částce x úrok 20,98 % p.a.), přičemž pro spotřebitele výhodnější a tedy přednostní ( ) by byl výklad o úroku ujednaném v absolutní částce.

28. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 3 000 Kč (ve výši odpovídající součtu obou poplatků za hotovostní režim), dále co do kapitalizovaného úroku 2 608,57 Kč (jedná se o úrok 20,98 % p. a. z dlužné jistiny od 22. 4. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a co do kapitalizovaného úroku 1 462,25 Kč (jedná se o úrok 20,98 % p. a. z dlužné jistiny od 24. 1. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžících úroků 20,98 % ročně z dlužných jistin od 7. 12. 2019 do zaplacení, v případě smlouvy ze 28. 3. 2015 co do úroku z prodlení z částky přesahující částku 724 Kč (neboť při úhradě 5 860 Kč byly uhrazeny všechny složky poplatku a zbývá jistina v této výši) a v případě smlouvy z 25. 6. 2015 co do úroku z prodlení z částky přesahující částku 2 734 Kč (neboť při úhradě 3 850 Kč byly uhrazeny všechny složky poplatku a zbývá jistina v této výši). Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z , jeho výše z nař. vlády č. ).

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalovaná byla ve věci úspěšnější (předmětem řízení byl totiž z podstatné části i úrok 20,98 % ročně v kapitalizované i běžící formě – a i v této části byla žalobkyně neúspěšná), avšak žalované žádné náklady nevznikly, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.