Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 38/2021-17
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Janků ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení televizního poplatku za měsíce září až prosinec roku 2019 a za měsíc leden roku 2020, v celkové výši 675 Kč včetně kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužných televizních poplatků za každý měsíc prodlení kapitalizovaných k datu 15. 10. 2020 v celkové výši 60,29 Kč, kdy žalovaný se stala poplatníkem televizního poplatku, neboť na základě výzvy k přihlášení poplatníka byl žalobkyní upozorněn na to, že je evidovaným odběratelem elektrické energie, přičemž není zařazen mezi plátce televizních poplatků. Pokud by televizní přijímač nevlastnil či nedržel, měl zaslat vyplněné čestné prohlášení. Žalovaný na výzvu nereagoval, žalobkyně jej proto zařadila dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, o čemž žalovaného informovala.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 zákona o. s. ř. o. s. ř.
5. Soud v řízení dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě na adrese adresa žalovaného. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 29. 5. 2019 na tuto skutečnost upozornila, s tím, že není evidován jako plátce televizních poplatků a vyzvala jej, aby ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy zaslal vyplněné buď přihlášení do evidence poplatníků nebo čestné prohlášení, že buď je již evidován a poplatek platí on nebo jiný člen domácnosti, nebo není vlastníkem ani neužívá televizní přijímač, nebo je osvobozen ze zdravotních důvodů. Současně byl ve výzvě poučen, že pokud ve lhůtě nebude reagovat, bude dle zákona za poplatníka televizního poplatku považován a bude zařazen do evidence poplatníků s povinností televizní poplatky hradit. Přípisem ze dne 28. 8. 2019 poté žalobkyně žalovanému sdělila, že s ohledem na skutečnost, že na výzvu nereagoval, byl zařazen do evidence plátců televizního poplatku, byl mu sdělen variabilní symbol pro platby poplatku, výše měsíčního poplatku, číslo účtu a byl vyzván, že první poplatek bude předepsán za září 2019, s tím, aby jej uhradil do 15. 9. 2019. Žalovaný neuhradil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za období září až prosinec roku 2019 a za měsíc leden roku 2020 tj. za 5 měsíců, ač byl o zaplacení upomínán výzvami ze dne datum, datum, datum.
6. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v účinném znění, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona ") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
7. Podle § 6 citovaného zákona, měsíční výše televizního poplatku od 1. 1. 2008 nadále činí 135 Kč.
8. Podle § 7 odst. 1, 3 citovaného zákona, poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
9. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a shledal nárok žalobkyně na zaplacení televizních poplatků jako důvodný. Žalovaný se podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích považuje za poplatníka televizních poplatků, neboť byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě a na výzvu žalobkyně, která splňovala požadavky citovaného zákonného ustanovení, neprokázal opak. Vznikla mu tak povinnost platit televizní poplatky, a to od září 2019. Žalovaný sám byl v průběhu celého soudního řízení zcela procesně pasivní, netvrdil, že svůj dluh uhradil nebo že by dluh zanikl jinak. Soud proto žalobě vyhověl jak ohledně nezaplacených televizních poplatků, tak ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který posoudil dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Žalovaný si neplnil svou zákonnou povinnost platit televizní poplatek a tím se dostal do prodlení s plněním této povinnosti, žalobkyně tak správně požaduje úrok z prodlení z dlužných televizních poplatků od 15. dne každého měsíce (§ 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. . Úroky žalobkyně kapitalizovala ke dni podání žaloby, tj. ke dni 15. 10. 2020.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva, přičemž náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal, když takovou odměnu nelze považovat za účelně vynaloženou s ohledem na skutečnost, že činnost České televize sice není výkonem veřejné moci, nicméně, na poli svého působení se těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 ). Česká televize inkasuje televizní poplatek za specifických podmínek srovnatelných s daňovou povinností, a proto by měla mít k výběru poplatků vytvořeny podmínky i ve formě oddělení, jenž se touto činností zabývá a má kvalifikované pracovníky. U činnosti nikterak právně náročné, spočívající ve výběru televizních poplatků, nemá žalobkyně důvod nechat se zastupovat advokátem. S ohledem na tento postup soud přiznal žalobkyni náhradu za soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů v paušální výši 100 Kč za úkon podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , a to za návrh ve věci samé a písemnou výzvu k plnění.
11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.