Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 37/2021-19
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 23 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 23 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 14. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 372 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 23 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 14. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 372 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne 13. 11. 2017 uzavřel s původním věřitelem, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději dne 13. 12. 2017. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dluhu, přesto dlužná částka nebyla uhrazena. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k převedení pohledávky na žalobce, společnost právnická osoba Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva dne 18. 11. 2019.
2. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 2. 2021, č. j. 19 C 37/2021 -13, podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř. “) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne 18. 2. 2021, č. j. 19 C 37/2021 -12, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Ze smlouvy o úvěru má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru číslo v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku i s příslušenstvím vrátit. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však svou smluvní povinnost porušil, když úvěr řádně nesplatil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, má soud za zjištěné, že došlo k postoupení mimo jiné předmětné pohledávky na žalobce.
5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, v níž se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 23 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splatit Žalovaný však své závazky řádně a včas nehradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce.
6. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že předchůdce žalobce poskytne žalovanému částku 23 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Následně tedy došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik.
7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z. , kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.
8. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 372 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 920 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
10. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.
11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.