Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 124/2021-29
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z uvedené částky za dobu od 20. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z uvedené částky za dobu od 20. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou podanou dne 29. 1. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne 19. 11. 2020 použila k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince anonymizováno číslo na základě výzvy dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce. Žalovaná byla dopravcem pověřenou osobou vyzvána k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému, tyto však neuhradila. Žalovaná porušil své povinnosti cestujícího dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 37 zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, resp. § 18a zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a Smluvních přepravních podmínek anonymizováno zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Jízdné činí 24 Kč, přirážka činí 1 500 Kč. Žalovaná ani na základě písemné výzvy ze dne 24. 11. 2020 dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) rozhodl soud bez nařízení jednání.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 19. 11. 2020 použila žalovaná k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince anonymizováno číslo
kdy se na základě výzvy dopravcem pověřené osoby neprokázala platnými jízdními doklady, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce. Žalovaná byla dopravcem pověřenou osobou vyzvána k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému, tyto však neuhradila. O provedené přepravní kontrole byl pořízen zápis číslo. Soud má za prokázané, že žalovaná má povinnost uhradit cenu jízdného a přirážky k jízdnému celkem ve výši 1 524 Kč, což neučinila ani na základě písemné předžalobní upomínky žalobkyně.
6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. o. z. za podmínek stanovených
§ 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, resp. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve vztahu k poskytované dopravě městskou hromadnou dopravou, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost přepravit cestující do místa určení a žalované povinnost mít u sebe platný cestovní doklad, když za předpokladu nesplnění této povinnosti žalovanou má žalobkyně právo požadovat po ní vedle jízdného také přirážku k jízdnému v maximální výši 1 500 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalované uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 600 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.