Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 23/2021-21

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní titul Ivanou Jakšičovou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupený jméno příjmení, datum narození

bytem adresa žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o návrhu na zvýšení výživného pro zletilého syna

takto:

I. Návrh žalobce, aby výživné pro něj - zletilého syna žalovaného bylo zvýšeno počínaje dnem datum na částku 3 000 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobce, aby výživné pro něj - zletilého syna žalovaného bylo zvýšeno počínaje dnem [datum] na částku 3 000 Kč měsíčně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou podanou dne datum se domáhal žalobce zvýšení výživného pro sebe jako zletilého syna žalovaného. Uváděl, že výživné bylo naposledy upraveno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 8. 2013 č.j. -82, kdy došlo ke snížení z částky 4 000 Kč na částku 1 000 Kč měsíčně. Od poslední úpravy uplynulo sedm let, v současné době je žalobce studentem druhého ročníku anonymizováno univerzity v obec, obor zdravotnický záchranář. Matka pracuje s příjmem 11 000 Kč měsíčně, nese přitom prakticky sama veškeré výdaje spojené s jeho studiem.

2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil, poukazoval na svou problematickou finanční situaci.

3. Z provedených důkazů soud zjistil, že výživné pro žalobce bylo naposledy upraveno rozsudkem ze dne 30. 8. 2013 č.j. -82, kdy bylo sníženo z částky 4 000 Kč na částku 1 000 Kč měsíčně. Ke snížení výživného došlo s odkazem na dlouhodobou pracovní neschopnost otce a skutečnost, že jeho příjmem byl výlučně částečný invalidní důchod ve výši zhruba 5 000 Kč měsíčně. V době rozhodování měl žalovaný dvě vyživovací povinnosti, a to k žalobci a jeho starší sestře jméno příjmení. Žalobce byl v osmém ročníku základní školy, jeho sestra po maturitě nastupovala na vysokou školu. Matka žalobce pracovala s příjmem 7 564 Kč měsíčně. Soud tehdy zejména s poukazem na zdravotní stav otce a jeho minimální výdělkové možnosti výživné snížil na částku 1 000 Kč. Ze zprávy o výdělku matky žalobce bylo zjištěno, že její čistý průměrný měsíční příjem představuje 11 119 Kč. Do rodiny je vyplácen příspěvek na bydlení, jehož průměrná výše v roce 2020 činila 2 052 Kč. Žalobce navíc pobírá přídavek na dítě v částce 1 000 Kč.

4. Z výpovědi žalobce a přiložených listinných důkazů soud zjistil, že studuje druhý ročník anonymizováno univerzity v obec - obor záchranář. K jeho pravidelným výdajům vedle stravy a školních pomůcek patří úhrada ubytování v místě studia ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nájem bytu, v němž rodina žije, činí pravidelně 5 478 Kč měsíčně, úhrada energie částku 1 120 Kč měsíčně. Žalobce vedle základních výdajů na stravu, dopravu, ošacení a nájem v místě studia musí hradit náklady spojené s absolvováním kurzů různého zaměření, na ně si musí pořizovat rovněž vybavení. Potvrdil, že mu žalovaný hradí náklady na mobilní telefon, občas mu půjčí automobil.

5. Žalovaný uvedl, že jeho částečný invalidní důchod činí 8 760 Kč, doložil soudu posudek o invaliditě ze dne datum, z něhož vyplývá, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70%, má invaliditu třetího supně. Rovněž z ambulantní zprávy titul. jméno jméno, nemocnice, vyplývá, že žalovaný není schopen zátěže končetiny, operační terapie není možná vzhledem k extrémnímu riziku poruchy hojení v důsledku diabetu. Žalovaný dále uvedl, že má vyživovací povinnost k dalším dvěma dětem ve věku 6 let. Výživné pro ně bylo určeno v částce 3 500 Kč pro každého, nicméně toto výživné není schopen vzhledem ke svým poměrům hradit. Exekučně je mu proto srážena pro obě děti celkem částka 1 080 Kč. Žalovaný připustil, že má občasný přivýdělek, je však nepravidelný a nelze se na něj spolehnout. V zásadě nerozporoval informaci zástupkyně žalobce, že má k dispozici několik osobních aut a vlek. Uvedl však, že tato vozidla jsou vlastnicky evidována na jeho rodiče, kteří platí pojistky a náklady s těmito vozidly spojené. Žalovaný připouštěl, že si na brigádách si určité částky vydělá, nejedná se však o pravidelný příjem a proto není schopen zavázat se k pravidelnému hrazení zvýšeného výživného. Projevil ochotu platit vyšší výživné dobrovolně v případě, že to budou jeho okamžité možnosti dovolovat. K dotazu soudu připustil, že je evidován v živnostenském rejstříku jako podnikatel, živnostenská oprávnění však převážně nevyužívá, nepodával ani daňové přiznání, neboť z podnikání neměl příjem.

6. Podle , (dále jen o.z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze podle o.z. přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit, tedy mimo jiné v situaci, kdy se připravuje účelně na své budoucí povolání. Podle o.z. má být životní úroveň dítěte a rodiče v zásadě shodná. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti za dobu nejdéle tří let zpětně od tohoto dne ( o.z.).

7. Pokud jde o opodstatněné potřeby žalobce, je nezbytné uvažovat s náklady spojenými se stravou, ošacením, dopravou a v případě studia mimo bydliště i s ubytováním. Vedle toho jsou odůvodněné i mimořádně jednorázové náklady, pokud mají význam pro další vývoj vyživované osoby, pokud se jedná o investici, která je nezbytná, případně obvyklá. Žalobce má pravidelné náklady spojené s ubytováním ve výši 3 000 Kč, náklady na stravu, jízdné. K těmto nákladům je třeba připočítat nepravidelné náklady na úhradu kurzů spojených se studiem a jejich vybavení, které žalobce nepochybně musí vynaložit. Jeho náklady tedy nelze v zásadě snížit pod částku 10 000 Kč měsíčně. Pokud tedy žalobce požadoval po žalovaném výživném ve výši 3 000 Kč měsíčně, jednalo se o výživné v podstatně nižší částce, než jakou by opodstatňovaly jeho potřeby.

8. Soud však musel s odkazem na ustanovení § 915 odst. 1 o.z. zkoumat, zda je úhrada výživného v požadovaném rozsahu v možnostech žalovaného. K dispozici měl toliko informaci o příjmu žalovaného, jeho invaliditě a problematickém zdravotním stavu a konečně o počtu jeho vyživovacích povinností. Tyto základní údaje v zásadě zvýšení výživného pro žalobce vylučují. Žalobce k výzvě soudu nebyl schopen nabídnout důkazy ke skutkovým tvrzením ohledně toho, že příjem žalovaného je fakticky vyšší, případně že úhradu výživného ve větším rozsahu umožňují jeho další majetkové poměry. Žalobce prostřednictvím své zástupkyně zmiňoval, že žalovaný disponuje vozovým parkem, který je fakticky v jeho vlastnictví. Žalovaný tuto skutečnost ani nepopíral, nicméně uváděl, že veškerá vozidla jsou evidována na jeho rodiče, kterým je zakoupil jako náhradu za to, že za něj zaplatili v minulosti dluhy. Žalobce neměl žádnou možnost prokázat, že tato vozidla jsou ve vlastnictví žalovaného, že by bylo možné vést na ně exekuci. Stejně tak žalobce neprokázal, že žalovaný disponuje jiným příjmem, než invalidním důchodem. Ani v tomto případě žalovaný tvrzení žalobce jednoznačně neodmítl, pouze je bagatelizoval vysvětlením, že se jedná o příjmy nižší či nepravidelné. Vzhledem k tomu, že řízení o výživné pro zletilé dítě je klasickým sporným řízením, mohl soud vycházet pouze z takových důkazů, které byly účastníky označeny a které jimi tvrzené skutečnosti prokázaly. Byť tedy úvaha žalobce o tom, že majetkové i výdělkové poměry žalovaného jsou poněkud jiné, než připouští, nepostrádá reálný podklad, soud z takto naznačeného příjmu vycházet nemohl. Ostatně i kdyby tvrzení žalobce, že žalovaný disponuje vyšším příjmem, uvěřil, žalobce by nebyl schopen na takové výživné vést účelně výkon rozhodnutí a mělo by to mít nepříznivý dopad do jeho poměrů při rozhodování o sociálních dávkách. Ze všech naznačených důvodů proto soud žalobu zamítl. Lze tedy pouze na žalovaném, zda splní svůj slib, kterým prezentoval připravenost výživné pro žalobce fakticky zvýšit částkami, které budou možné a které mu bude poskytovat i bez soudního rozhodnutí.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádnému z účastníků náklady nenáleží, neboť žádnému z nich ani náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích - pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.