Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 99/2021-54
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 26 252 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 8 700 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení,
do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 17 552 Kč
-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 325,27 Kč,
-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 938,19 Kč,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 204,47 Kč od 21. 5. 2020 do 8. 12. 2020,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 2 504,47 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 8 700 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení,
-) spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 348,98 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 8 700 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 17 552 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 325,27 Kč,</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 938,19 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 204,47 Kč od 21. 5. 2020 do 8. 12. 2020,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 2 504,47 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 8 700 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 348,98 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 10. 12. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 26 252 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 31. 5. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné části ve výši 1 155 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 107 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 160 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 22 302 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po
1 593 Kč, poslední splátka byla stanovena na 31. 7. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 20. 7. 2018 ve výši 1 700 Kč. Marným uplynutím lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila 10 348,98 Kč, na dlužném úroku 855,49 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 1 839,70 Kč, na úhradě za administrativní činnost 949,78 Kč, úhradě za možnost platit splátky v místě bydliště 5 008,05 Kč. Na dlužnou částku nebylo ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupena s účinností ke dni 8. 7. 2020 na žalobkyni. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit neuhrazenou jistinu 10 348,98 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 855,49 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 1 839,70 Kč, úhradu za administrativní činnost 949,78 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 5 008,05 Kč, smluvní pokutu 7 250 Kč, úrok za období od 1. 8. 2019 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 1 938,19 Kč, zákonný úrok z prodlení do postoupení pohledávky ve výši 1 325,27 Kč, úrok z úvěru ve výši 15 % z dlužné jistiny 10 348,98 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 11 204,47 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 10. 5. 2021, se nedostavil žalovaný ani žalobkyně, žalovaný svou neúčast neomluvil, žalobkyně svou neúčast omluvila.
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným dne 31. 5. 2018, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které se věřitel zavázal poskytnout dlužníku peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a dlužník se zavázal zaplatit úrok v celkové výši 1 155 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 107 Kč, náklady za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 160 Kč. Celková dlužná činí 22 302 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 10 302 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru je 14 měsíců. Dlužník se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 14 splátkách po 1 593 Kč. Dlužník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaný smlouvu podepsal.
Z transakční historie vzal soud za prokázáno, že na smlouvu číslo bylo celkem uhrazeno 3 300 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 34. 6. 2020 včetně dodatku číslo ze dne 13. 7. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze č. 1 smlouvy.
Z přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovaného.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 31. 5. 2018.
Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 11. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo ze dne 31. 5. 2018, nejpozději ve lhůtě do 18. 12. 2020.
Z podacího lístku ze dne 23. 11. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci.
Na základě provedené dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 31. 5. 2018 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr, úrok ve výši 1 155 Kč a dále úhradu za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, úhradu za administrativní činnost 1 107Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 2 160 Kč. Celkovou částku ve výši 22 302 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal. Žalovaný celkem zaplatil právní předchůdkyni na úvěr číslo částku 3 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 24. 6. 2020 včetně dodatku číslo ze dne 13. 7. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaného. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 23. 11. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 8. 12. 2020.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 31. 5. 2018 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně nebylo soudu poskytnuto tvrzení ani nebyly označeny důkazy, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Soudu nebyly tedy známy majetkové poměry žalovaného ani nebyly tvrzeny a doloženy informace, které by sloužily k ověření majetkových poměrů žalovaného tak, aby byla možnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a označení a doložení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání.
Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 86 odst. 1 , 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 31. 5. 2018 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši 12 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalovanému je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 12 000 Kč, zároveň žalovaný již poskytl plnění ve výši 3 300 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 8 700 Kč (12 000 – 3 300), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z.
Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 8. 12. 2020. Ode dne následujícího, tj. 9. 12. 2020 se pak žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.