Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 76/2021-36
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 71 513,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 100 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení a částku ve výši 6 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 700 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 23 016,72 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 795,80 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 402,78 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 900 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 35 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do částky ve výši 10 697 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 419,38 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 466,12 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 087,73 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 387,73 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 14,2 % ročně z částky 13 087,73 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 100 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení a částku ve výši 6 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 700 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 23 016,72 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 795,80 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 402,78 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 900 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 35 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, co do částky ve výši 10 697 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 419,38 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 466,12 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 087,73 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 387,73 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 14,2 % ročně z částky 13 087,73 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 15. 7. 2020 domáhala po žalované úhrady 54 116,72 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 35 000 Kč od 15. 2. 2017 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 28 % ročně z jistiny 35 000 Kč od 10. 2. 2018 do zaplacení. Dále se domáhala po žalované úhrady 17 397 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 13 087,73 Kč od 15. 2. 2017 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 14,2 % ročně z jistiny 13 087,73 Kč od 4. 9. 2017 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaná uzavřely 17. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 60 týdenních splátek po 1 229 Kč do 10. 2. 2018. Žalovaná uhradila 8 900 Kč. Dále žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že předchůdkyně a žalovaná uzavřely 11. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 60 týdenních splátek po 595 Kč do 4. 9. 2017. Žalovaná uhradila 18 300 Kč.
2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tato byla prověřena na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do karty zákazníka (žalované), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
4. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o zápůjčce číslo z tabulky umoření soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla dne 17. 12. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla předchůdkyně žalované částku 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 73 728 Kč vrátit předchůdkyni formou 60 týdenních splátek po 1 229 Kč do 10. 2. 2018. Žalovaná uhradila 8 900 Kč.
5. Z tvrzení žalobkyně, ze smlouvy o zápůjčce číslo z tabulky umoření soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla dne 11. 7. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla předchůdkyně žalované částku 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 30 322 Kč vrátit předchůdkyni formou 60 týdenních splátek po 595 Kč do 4. 9. 2017. Žalovaná uhradila 18 300 Kč.
6. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouva o zápůjčkách ve shora uvedených dnech poskytla předchůdkyně žalované uvedené částky a žalovaná se tyto částky s poplatkem a úroky zavázala vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Soud smlouvy zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelské, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaná jako spotřebitel. Při uzavření smluv byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle zákona č. 43/2013 Sb. , a podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.
7. Ke svým obecným skutkovým žalobním tvrzením ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně nedotvrdila výši konkrétních příjmů a výdajů, které zjistila u žalované v předmětných obdobích a nedoložila k nim žádné důkazy.
8. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované řádně zkoumala. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/2010 , dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).
9. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv zkoumala úvěruschopnost žalované, a soud proto dospěl k závěru, že spotřebitelské smlouvy jsou neplatné, a to ve vztahu k příslušným ustanovením zákona č. 43/2013 Sb. a taktéž podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb. Podle tohoto ustanovení poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovanou k úhradě požadovaných částek z titulu uzavřených úvěrových smluv.
10. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně obdržela v hotovosti částku ve výši 40 000 Kč a uhradila částku ve výši 8 900 Kč, dále obdržela v hotovosti částku ve výši 25 000 Kč a uhradila 18 300 Kč.
11. Ve vztahu ke smlouvě ze 17. 12. 2016, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb. , soud konstatuje, že podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí tohoto zákona je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí uvedeného zákona povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila 8 900 Kč a v hotovosti jí byla poskytnuta předchůdkyní částka 40 000 Kč, soud ji zavázal k úhradě rozdílu ve výši 31 100 Kč (40 000 – 8 900). Ve vztahu ke smlouvě z 11. 7. 2016, na kterou se vztahuje zákon č. 43/2013 Sb. , byla částka 6 700 Kč přiznána z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z., když bylo prokázáno, že v hotovosti byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč a tato vrátila 18 300 Kč (25 000 – 18 300 = 6 700). Splatnost uvedených částek nastala 20. 3. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 12. 3. 2020, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek do 19. 3. 2020 v souvislosti s uzavřenými úvěrovými smlouvami. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 13. 3. 2020 na adresu žalované uvedené ve smlouvách. Žalované vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího, tj. od 20. 3. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), tj. ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení.
12. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z toho, že předmětem řízení je vedle pohledávky též její příslušenství (úrok z prodlení). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008 ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.