Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 51/2021-50
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 26 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 820 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 11 840 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 155,34 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 9 367,30 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 140,38 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 320,38 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 140,38 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky ve výši 7 000 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úrokem z prodlení ve výši 1 271,78 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 772,27 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 390,96 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 390,96 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 820 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 11 840 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 155,34 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 9 367,30 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 140,38 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 320,38 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 140,38 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky ve výši 7 000 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úrokem z prodlení ve výši 1 271,78 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 772,27 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 390,96 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 390,96 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném 31. 10. 2020 domáhala po žalované úhrady 19 660 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 15 140,38 Kč od 19. 5. 2017 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně z jistiny ve výši 15 140,38 Kč od 12. 5. 2017 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala po žalované úhrady 7 000 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 5 390,96 Kč od 16. 1. 2017 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně z jistiny ve výši 5 390,96 Kč od 9. 1. 2017 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“), a žalovaná uzavřely ve dnech 31. 3. 2016 a 29. 11. 2015 smlouvy o půjčkách číslo číslo na základě kterých předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti dne 31. 3. 2016 a ve výši 10 000 Kč v hotovosti dne 29. 11. 2015. Žalovaná se zavázala uvedené částky spolu s úrokem a poplatky, pokud jde o smlouvu z 31. 3. 2016, vrátit předchůdkyni v 58 týdenních splátkách po 480 Kč do 11. 5. 2017. Žalovaná uhradila 8 180 Kč. Dále se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky částku, pokud jde o smlouvu z 29. 11. 2015, předchůdkyni v 58 týdenních splátkách po 300 Kč do 8. 1. 2017. Žalovaná uhradila 10 400 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tato byla dostatečně posouzena na základě informací získaných od žalované, kdy tato byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu celého řízení zůstala nečinná. Netvrdila, že by uhradila ještě další částky. K nařízenému jednání se žalovaná, ač řádně předvolaná, nedostavila. Soud tedy ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Právní zástupce žalobkyně se z účasti u jednání omluvil.
3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi předchůdkyní a žalovanou dne 31. 3. 2016 soud zjistil, že předchůdkyně poskytla na základě smlouvy v hotovosti žalované dne 31. 3. 2016 částku ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatkem ve výši 27 840 Kč vrátit předchůdkyni formou 58 týdenních splátek po 480 Kč do 11. 5. 2017. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila 8 180 Kč.
4. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi předchůdkyní a žalovanou dne 29. 11. 2015 soud zjistil, že předchůdkyně poskytla na základě smlouvy v hotovosti žalované dne 29. 11. 2015 částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatkem ve výši 17 400 Kč vrátit předchůdkyni formou 58 týdenních splátek po 300 Kč do 8. 1. 2017. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila 10 400 Kč.
5. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb. , ve znění zákona č. 43/2013 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), bylo na žalobkyni, aby prokázala, že předchůdkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s tímto zákonem. Na základě tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované, které žalobkyně uvedla v žalobě, soud nedospěl k závěru, že by byla úvěruschopnost žalované řádně zkoumána, a to s odbornou péčí, když žalobkyně k průkazu předložila toliko kartu zákazníka ze dne 31. 3. 2016, ze které vyplynulo, že v době uzavření spotřebitelské smlouvy z 31. 3. 2016 pobírala žalovaná státní sociální dávku 8 000 Kč měsíčně, přídavky na děti 7 500 Kč měsíčně a měla ostatní příjem – mateřskou 5 300 Kč měsíčně. Celkem příjmy domácnosti byly uvedeny částkou 20 800 Kč měsíčně. Pokud jde o výdaje, z karty zákazníka vyplynulo, že za nájemné hradila žalovaná ½ 3 500 Kč měsíčně a další výdaje domácnosti představovaly 12 000 Kč měsíčně, splácela úvěry ve výši 1 350 Kč měsíčně, celkem výdaje představovaly 16 850 Kč měsíčně. Předchůdkyně tak počítala s použitelným příjmem 3 950 Kč měsíčně. Z karty zákazníka dále vyplynulo, že žalovaná k ověření uvedených údajů předložila nájemní smlouvu, výměr státní podpory a doklad o inkasních platbách. Ani jedna z uvedených listin však soudu předložena nebyla. Z další karty zákazníka ze 29. 11. 2015, ze které vyplynulo, že v době uzavření spotřebitelské smlouvy dne 29. 11. 2015 pobírala žalovaná měsíčně mateřskou ve výši 5 300 Kč, sociální příspěvek ve výši 5 800 Kč, příspěvek na bydlení ve výši 7 600 Kč a„ alimenty“ ve výši 6 000 Kč Celkem příjmy domácnosti byly uvedeny 24 700 Kč měsíčně. Pokud jde o výdaje, z karty zákazníka vyplynulo, že za nájemné hradila měsíčně žalovaná 5 600 Kč a další výdaje domácnosti představovaly 14 500 Kč, splácela půjčku ve výši 750 Kč a měla výdaje na telefon 200 Kč, celkem výdaje představovaly 21 050 Kč. Předchůdkyně tak počítala s použitelným příjmem 3 650 Kč měsíčně. Z karty zákazníka dále vyplynulo, že žalovaná k ověření uvedených údajů předložila nájemní smlouvu, výměr státní podpory a doklad o inkasních platbách. Ani jedna z uvedených listin však soudu předložena nebyla.
6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že nespoléhala při zkoumání úvěruschopnosti žalované předchůdkyně pouze na údaje tvrzené žalovanou, má soud za to, že předchůdkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, když závěr o majetkových a osobních poměrech žalované, jakožto spotřebitelky, není možno dovodit pouze na základě informací žalované.
7. Poskytla-li tedy předchůdkyně žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 9 ZoSÚ, je smlouva neplatná, a podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
8. Při absenci smluvního důvodu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosoudní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná od předchůdkyně v hotovosti prokazatelně obdržela dne 31. 3. 2016 částku ve výši 16 000 Kč. Uhradila 8 180 Kč, požadovaná částka ve výši rozdílu, tj. 7 820 Kč (16 000 – 8 180) byla tedy přiznána z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná od předchůdkyně v hotovosti prokazatelně obdržela dne 29. 11. 2015 částku ve výši 10 000 Kč. Uhradila 10 400 Kč. Soud tedy z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k poskytnuté částce 10 000 Kč nepřiznal ničeho, když tato částka již byla uhrazena (přeplacena o 400 Kč). Splatnost uvedených částek nastala v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 3. 9. 2020, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 18. 9. 2020 v souvislosti s uzavřenými úvěrovými smlouvami. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 4. 9. 2020 na adresu žalované uvedenou ve smlouvách. Žalované vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího po 18. 9. 2020, tj. od 19. 9. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacených jistin úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), tj. ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení.
9. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019, včetně přílohy (§ 1882 o. z.).
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008 ). Soud proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.