Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 192/2020-36
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 31 043 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 348,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 6 143,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 287,14 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně jdoucího z částky 11 344,79 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 344,79 Kč od datum do datum, dále zaplacení částky 4 551,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 870,53 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně jdoucího z částky 9 003,69 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucího z částky 9 003,69 Kč od datum do datum, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 348,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 6 143,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 287,14 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně jdoucího z částky 11 344,79 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 344,79 Kč od [datum] do [datum], dále zaplacení částky 4 551,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 870,53 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně jdoucího z částky 9 003,69 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucího z částky 9 003,69 Kč od [datum] do [datum], v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 31 043 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo, na základě které žalovaný převzal částku 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 20 902 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně (3 291 Kč), odměny za administrativní zpracování zápůjčky (5 138 Kč) a nákladů za hotovostní inkaso splátek (12 473 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 766 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 11 344,79 Kč a na dlužném poplatku částku 6 143,21 Kč. Žalovaný poté již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 17 488 Kč sestávající z jistiny ve výši 11 344,79 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 143,21 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 7 287,14 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 11 344,79 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 559,65 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 11 344,79 Kč od datum do datum), dále úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 11 344,79 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z téže částky a za stejné období.
Účastníci dále uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovaný převzal částku 23 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 19 230 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně (3 028 Kč), odměny za administrativní zpracování zápůjčky (4 727 Kč) a nákladů za hotovostní inkaso splátek (11 475 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 704 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 9 003,69 Kč a na dlužném poplatku částku 4 551,31 Kč. Žalovaný poté již neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 13 555 Kč sestávající z jistiny ve výši 9 003,69 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 551,31 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 5 870,53 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 9 003,69 Kč od datum do datum), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 031,45 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 9 003,69 Kč od datum do datum), dále úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 9 003,69 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z téže částky a za stejné období.
2. Žalovaný v rámci omluvy na jednání nařízené na den datum k věci uvedl, že žádá o„ zastavení řízení z důvodu nedostačujících informací o jakou záležitost se jedná“.
3. Účastníci se k nařízenému jednání opětovně nedostavili, právní zástupce žalobce i žalovaný se řádně omluvili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši 20 902 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 291 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 5 138 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 473 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli zápůjčky zaplatit v hotovosti, formou 60 týdenních splátek po 766 Kč. Stejní účastníci dále uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši 19 230 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 028 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 727 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 475 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli zápůjčky zaplatit v hotovosti, formou 60 týdenních splátek po 704 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil poslední splátku na obě zápůjčky dne datum a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešly pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávek z téhož dne.
6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného durhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum a dne datum smlouvy o zápůjčce, na základě nichž byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 25 000 Kč a 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 60 týdenních splátkách po 766 Kč ohledně smlouvy prvé a v 60 týdenních splátkách po 704 Kč ohledně smlouvy druhé, přičemž žalovaný poslední splátku na obě zápůjčky uhradil dne datum a poté již ničeho neuhradil.
12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na datum omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.
13. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
14. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek
(§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. rok číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí,
aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele
na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
16. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
17. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
18. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
19. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
20. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
21. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
22. Smlouvy o úvěru, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
23. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 25 000 Kč z titulu zápůjčky a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 11 344,79 Kč (smlouva prvá) a dále vyplatil žalovanému částku 23 000 Kč a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 9 003,69 Kč (smlouva druhá). Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 20 348,48 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. , jdoucí od datum (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný co do částky 20 348,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení, ohledně nároku ve výši 23 852,19 Kč spolu s běžícím úrokem a zákonným úrokem z prodlení byla jeho žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu mezi účastníky byl přibližně stejný, proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
25. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.