Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 38/2021-54

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 3 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 1 100 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 25. 7. 2019 do 22. 9. 2020, co kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 437,66 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 590 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 1 100 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 25. 7. 2019 do 22. 9. 2020, co kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 437,66 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 590 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 24. 9. 2020 domáhala po žalované úhrady jistiny ve výši 2 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2 200 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 437,66 Kč, úhrady kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 590 Kč a úhrady smluvní pokuty ve výši 1 100 Kč. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO a žalovaná uzavřely dne 9. 12. 2016 elektronicky smlouvu o úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla žalované jistinu úvěru ve výši 2 200 Kč bezhotovostním bankovním převodem v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni jistinu s poplatkem za poskytnutí úvěru dne 9. 1. 2017. Žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 postoupena z předchůdkyně na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu celého řízení zůstala nečinná. K nařízenému jednání se žádná z účastnic nedostavila. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud tedy ve věci rozhodl v souladu s ustanovením (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastnic, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z tvrzení žalobkyně, z formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o úvěru číslo z výpisu z účtu soud zjistil, že předchůdkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi ní a žalovanou dne 9. 12. 2016 žalované převodem z bankovního účtu č. bankovní účet na účet žalované č. bankovní účet dne 9. 12. 2016 částku ve výši 2 200 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem vrátit žalobkyni 9. 1. 2017. Žalovaná ničeho neuhradila.

4. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena úvěrová smlouva, na základě které dne 9. 12. 2016 poskytla žalobkyně žalované bezhotovostním bankovním převodem částku ve výši 2 200 Kč a žalovaná se tuto částku spolu s poplatkem zavázala vrátit předchůdkyni do 9. 1. 2017. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaná jako spotřebitelka. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

5. Žalobkyně skutkově netvrdila, že by předchůdkyně před uzavřením smlouvy hodnotila úvěruschopnost žalované a neposkytla v tomto směru žádné důkazy. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by řádně předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením a 3 (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. ).

6. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované řádně, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

7. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně obdržela převodem na účet částku ve výši 2 200 Kč a neuhradila ničeho.

8. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila ničeho a předchůdkyně jí poskytla částku 2 200 Kč, soud ji zavázal k úhradě této částky. Splatnost uvedené částky nastala 22. 9. 2020 v souladu s  o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 14. 9. 2020, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 22. 9. 2020. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 15. 9. 2020 na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Fikce doručení upomínky nastala třetí pracovní den, žalovaná měla úhradu provést do 22. 9. 2020, vzhledem k tomu, že ji neprovedla, je od 23. 9. 2020 v prodlení. Žalované vznikla v souladu s  o. z. od 23. 9. 2020 povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z

9. Svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek z 22. 7. 2019, na základě které, s účinností ke dni 24. 7. 2019, byla pohledávka za žalovanou převedena z předchůdkyně na žalobkyni.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.