Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 31/2021-25
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 20 742 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 887,01 Kč od 28. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 8 666,01 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 188,98 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 282 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 887,01 Kč od 28. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 8 666,01 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 188,98 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 282 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 20 742 Kč s příslušenstvím v podobě 9,75% úroku z prodlení se zaplacením dlužných částek z titulu zaplacení ceny služeb poskytnutých žalovanému jinými subjekty prostřednictvím sítě žalobkyně a dále provedených M-plateb – služby třetích stran prostřednictvím mobilního telefonu. Žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti žalobkyně (dále jen„ VPST“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem zákaznické smlouvy výslovně souhlas. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně tzv. zprostředkovatelské služby zahrnující SMS platby, tzv. AUDIOTEX (speciální čísla se zvýšenou sazbou), Premium SMS, dárcovské SMS/MMS a M-platby, a žalovaný se zavázal jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit ceny vyúčtované ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalobkyně v souladu se smlouvou služby včetně služeb třetích stran žalovanému poskytovala a ceny za jejich poskytnutí žalovanému řádně vyúčtovávala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran. Konkrétně se jedná o vyúčtování číslo za období od 13. 3. 2019 – 12. 4. 2019, splatné dne 27. 4. 2019 ve výši 7 390.91 Kč, z toho v řízení požadováno 6 887,01 Kč, vyúčtování číslo za období od 13. 4. 2019 – 12. 5. 2019, splatné dne 27. 5. 2019 ve výši 9 295 Kč, z toho v řízení uplatňováno 8 666,01 Kč a číslo za období od 13. 5. 2019 – 12. 6. 2019, splatné dne 27. 6. 2019 ve výši 6 816,63 Kč, z toho v řízená požadováno 5 188,98 Kč, celkem tedy žalobkyni dluží částku 20 742 Kč. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 23. 9. 2020. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu podání žaloby uhrazena. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhradit částku ve výši 20 742 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z jednotlivých dlužných plateb, a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých vyúčtování.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) - žalovaný.
4. Předně je třeba uvést, že soud se ztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že je ve věci dána příslušnost soudu, a nikoli Českého telekomunikačního úřadu, neboť § 2 písmeno n) zákona 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, v platném znění obsahuje výjimku z příslušnosti tohoto úřadu u služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a jejích skutkových tvrzení, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl na základě účastnické smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky tohoto řízení dne 4. 5. 2018 uživatelem elektronických služeb poskytovaných žalobkyní. Žalobkyně žalovanému na základě uvedené smlouvy umožnila, aby si v souladu s jeho obchodními podmínkami zadal prostřednictvím sítě žalobkyně pokyny k provedení plateb za poskytnuté služby (zejm. m-platby a Premium SMS). Žalovaný těchto služeb žalobkyně využil v rozsahu uvedeném v daňových dokladech číslo číslo číslo přičemž celkem mu byla žalobkyní v těchto daňových dokladech vyúčtována cena za zprostředkované (platební) služby ve výši 20 742 Kč. Splatnost částky 6 887,01 Kč přitom nastala dne 27. 4. 2019, splatnost částky 8666,01 Kč nastala dne 27. 5. 2019 a splatnost částky 5 188,98 Kč nastala dne 27. 6. 2019. Žalovaný dosud žalobkyni cenu zprostředkovaných služeb neuhradil, přestože byl k jejich úhradě žalobkyní před zahájením tohoto řízení písemně vyzván. Nesplnil tak svoji povinnost danou mu ustanovením článku 4.2 VPST, které byly nedílnou součástí účastnické smlouvy uzavřené mezi účastníky. Soud proto žalobě ve věci samé ohledně částky 20 742 Kč jako důvodné vyhověl.
6. V části týkající se příslušenství pohledávky dospěl soud k závěru, že žaloba je taktéž důvodná, a to podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, a to nejpozději dnem následujícím po dni, kdy se stala splatným jednotlivá vyúčtování žalobkyně. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně, a proto vyhověl soud v tomto směru návrhu žalobkyně a požadovaný zákonný úrok z prodlení jí přiznal.
7. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil zákona č. 89/2012 , občanského zákoníku , zejm. dle ust. § 1746 odst. 1 , 2 a ust. § 2079 a násl. Otázku úroku z prodlení soud posuzoval dle ust. § 1970 téhož právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném k prvnímu dni prodlení.
8. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 940 Kč (tedy ve smyslu § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu – dále též jen„ AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 3 AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb. , neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky (tedy nároky vyplývající z právních vztahů založených obdobnými účastnickými smlouvami) přitom žalobkyně uplatňuje jen u tohoto soudu opakovaně (např. řízení vedená u podepsaného soudu sp. zn. 9 C 234/2016 nebo 9 C 223/2016 ). Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.
9. Podle § 14b odst. 1 bodu 2 AT tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 900 Kč (tedy 300 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/ AT), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 252 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 452 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 830 Kč) celkově 2 282 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v obecné lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 , věta první o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.