Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 85/2021-50
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr Jiřím Kučerou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 31 299,84 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 18 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 12 000 Kč od 19. 10. 2018 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 12 579,84 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení v částce 3 430 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 18 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 12 000 Kč od 19. 10. 2018 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 12 579,84 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení v částce 3 430 Kč k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalovaný, jako úvěrovaný, uzavřel dne 18.09.2017 se společností právnická osoba, IČO, jako úvěrujícím (ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba, IČO) (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru číslo (dále jen " Smlouva) dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Dle § 1879 občanského zákoníku byla pohledávka vůči žalovanému vyplývající ze Smlouvy o úvěru postoupena společností právnická osoba, IČO, na základě smlouvy ze dne 11.12.2019 společnosti právnická osoba, IČO, která jej následně smlouvou ze dne 26.5.2020 postoupila žalobci; o postoupení pohledávky byl žalovaný řádně vyrozuměn. Podle Smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 12 000,00 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaný se Smlouvou o úvěru zavázal původnímu věřiteli poskytnutý úvěr vrátit ve 13,0 pravidelných rovnoměrných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 18.10.2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr žalovanému poskytl v hotovosti dne 18.09.2017, což žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě o úvěru. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze Smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Z titulu Smlouvy o úvěru je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné žalované částky ve výši 18 720,00 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného má žalobce, kromě práva na zaplacení dlužné žalované částky dle Smlouvy o úvěru, rovněž právo na: a) zákonný úrok z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny úvěru od 19.10.2018 do zaplacení, a dále na b) dohodnutou smluvní pokutu, která je uplatňována jako samostatný nárok níže. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný jeho pravidelný a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaný musel pro získání úvěru předložit občanský průkaz a případně i další platný úřední doklad (např. řidičský průkaz, cestovní pas apod.). Dále musel žalovaný k ověření své úvěruschopnosti předložit další dokumenty, které původní věřitel požadoval, jako je např. výpis z bankovního účtu žalovaného, pracovní smlouvu či jiné potvrzení o výši příjmu. Dále žalobce tvrdil, že dle článku V. Smlouvy o úvěru je dlužník (žalovaný) povinen zaplatit věřiteli (žalobci) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení. Žalobcem je v souladu s článkem V. Smlouvy o úvěru uplatňována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 18 720,00 Kč, ohledně které je dlužník v prodlení, za dobu od 19.10.2018 do 20.08.2020. Délka prodlení rozhodná pro výpočet smluvní pokuty tedy činí 672 dnů. Výše smluvní pokuty byla stanovena takto: 0,001 x číslo x 672 = 12 579,84 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 /1 o. s. ř. o. s. ř. , jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 /2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.
7. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce.
8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.
9. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
3 430 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 253 Kč, dále odměna advokáta. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "advokátní tarif") z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného a postoupenou pohledávkou. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobo d a není rozporu s ústavo u garantovaným právem na právní pomoc. Vzhledem k tomu, že jsou splněny i další podmínky předvídané § 14b advokátního tarifu (tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci je přiznána náhrada nákladů řízení), soud při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení aplikoval toto ustanovení a přiznal procesně úspěšnému žalobci, který žalovaného před podáním žaloby vyzval ke splnění povinnosti dle § 142a o.s.ř. , na náhradě nákladů řízení odměnu za 3 úkony právní služby (sepis návrhu, převzetí věci, výzva – úkon á 500 Kč) v částce 1 500 Kč, 3x paušální náhradu ve výši 300 Kč (100 Kč za každý z úkonů právní služby) + 21 % DPH. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.