Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 16/2021-27

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Radkem Pavlačkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši

60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že dle , o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně ho proto zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky a žalovaného o této skutečnosti písemně informovala. Žalovaný svoji povinnost řádně a včas nesplnil a televizní poplatky za období od září 2019 do ledna 2020 neuhradil a dluží tak částku 675 Kč. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas, má žalobkyně právo na úhradu včetně úroků z prodlení. I přes písemnou výzvu žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě obsahu spisu má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobkyně zaslala žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště výzvu ze dne datum, která byla žalovanému doručena dne datum. Ve výzvě žalobkyně vysvětlila žalovanému, že se na něj obrací z důvodu, že je na adrese adresa žalovaného, evidovaným odběratelem elektrické energie, ale není evidován jako plátce televizních poplatků. Vysvětlila žalovanému, jak má postupovat v případě, že má televizi, ale neplatí poplatek, televizní poplatek platí či televizi v domácnosti nemá. Současně žalovaného poučila o tom, že v případě, že ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nebude jedním z uvedených způsobů reagovat, bude ho v souladu se zákonem považovat za poplatníka televizního poplatku a zařadí ho do evidence poplatníků s povinností televizní poplatky hradit. S účinností od srpna 2019 byl žalovaný zařazen do evidence poplatníků televizního poplatků, o čemž byl vyrozuměn dopisem žalobkyně zaslaným dne datum žalovanému na adresu trvalého bydliště. Současně mu žalobkyně sdělila, že první poplatek bude předepsán za září 2019 s platbou ve výši 135 Kč splatnou dne datum. Dopisy ze dnů datum a následně datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím České pošty, s. p. žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků za období od září 2019 do ledna 2020. Žalovaný dlužné poplatky nezaplatil.

4. Dle ustanovení , o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění účinném od 1. 1. 2016 (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Dle , odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba je poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce a první platba je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovanému byla zaslána v souladu s ustanovením zákona o rozhlasových a televizních poplatcích na adresu trvalého bydliště písemná výzva s poučením o následcích v případě, že na tuto výzvu nebude reagovat, a že žalovaný ve 30 denní lhůtě nereagoval, považuje se v souladu s výše uvedeným ustanovením poplatníkem televizního poplatku, a to ode dne marného uplynutí lhůty, tj. ode dne datum. Žalovanému tak vznikla povinnost hradit televizní poplatek žalobkyni. Dle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka je v souladu se zákonem a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobkyni předepsané poplatky za období od září 2019 do ledna 2020, byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 675 Kč (5 poplatků po 135 Kč). Dle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek, má provozovatel vysílání nárok na úhradu úroku z prodlení určené předpisy práva občanského. Soud s ohledem na toto ustanovení přiznal žalobkyni nárok na úhradu úroku z prodlení z nezaplacených poplatků, a to od každého 16. dne toho kterého měsíce, když ze zákona vyplývá povinnost uhradit poplatek ke každému 15. dni v měsíci. Výše úroků z prodlení je dána o. z. ve spojení s Úrok z prodlení pak byl kapitalizován k datum celkem na částku 60,29 Kč. Žaloba byla tedy podána důvodně a soud jí v celém rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s  , když pro jinou lhůtu k plnění nebyly shledány důvody.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal uplatněnou odměnu jejího zástupce (advokáta), jeho hotové výdaje a náhradu daně z přidané hodnoty, již je tento zástupce povinen odvést, a to s odkazem na judikaturu Ústavního soudu (např. nález ze dne datum, sp. zn. dostupný na www.usoud.cz). Byť činnost žalobkyně jistě není výkonem veřejné moci, těší se žalobkyně na poli svého působení výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořeny specifické podmínky. Tyto specifické podmínky jsou dané kromě jiného i povahou samotného televizního poplatku, který je jakousi zákonem zakotvenou daní z majetku (televizního přijímače) sui generis, se zvlášť poukázaným výnosem nikoliv ve prospěch státního rozpočtu, ale ve prospěch žalobkyně (přičemž soud se ztotožňuje s dílčím závěrem Ústavního soudu učiněným v citovaném nálezu, že žalobkyně je z televizních poplatků financována v převážné míře). Při zvažování aplikace hledisek plynoucích z judikatury Ústavního soudu, jež se vztahuje k reflexi některých ústavněprávních aspektů právního zastoupení státu, tak není přiléhavé – jako dominantní kritérium – akcentovat skutečnost, že žalobkyně je nezávislá na státním rozpočtu, že hospodaří s vlastním majetkem a že stát neodpovídá za její závazky, nýbrž lze na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Konkrétně v projednávaném případě bude na místě aplikovat závěry Ústavního soudu, že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené ve smyslu Z odůvodnění výše citovaného nálezu odkazujícího na výroční zprávu žalobkyně (resp. organizační řád žalobkyně) vyplynulo, že žalobkyně disponuje specializovaným oddělením správy a evidence, popř. vymáhání televizních poplatků. Pokud tedy žalobkyně sama tuto agendu spravuje a následně ji předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci specializovaného právního útvaru žalobkyně (byť výjimka je samozřejmě možná). V projednávané věci však zástupce žalobkyně podal žalobu, v níž s ohledem na jednoznačnost podkladů vypracovaných žalobkyní i právní jednoduchost věci nevyužil své odborné či specializované znalosti - žaloba je tvořena toliko shrnutím skutkových okolností věci, citací právních předpisů a vyúčtováním služeb zástupce, neobsahuje však právní argumentaci, kterou by bylo možné od advokáta coby zástupce žalobkyně očekávat a která by založila účelnost nákladů vynaložených žalobkyní na takového zástupce. S ohledem na výše uvedené považuje soud náklady žalobkyně na jejího zástupce za neúčelně vynaložené, přičemž současně ani neshledal důvod aplikovat vztahující se výhradně na účastníky nezastoupené advokátem, notářem či patentovým zástupcem, což není tento případ. Náklady žalobkyně, které lze považovat za účelně vynaložené, proto tvoří pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud proto uložil žalované, aby žalobkyni tuto částku uhradila, a to v souladu s ustanovením k rukám jejího zástupce ve lhůtě podle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.