Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (15)No categories available
5 C 20/2021-63
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 1 000 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 995 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 386,40 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 10,87 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.
III. Žaloba se částečně zamítá co do částky 4 305 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 544 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 628 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 1 000 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 995 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 386,40 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 200 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 10,87 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. III. Žaloba se částečně zamítá co do částky 4 305 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 544 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 628 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 386,40 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 744 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 10,8 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 26. 1. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit náklady na úvěr ve výši 6 900 Kč. Celkovou dlužnou částku 16 900 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný dosud dluží jistinu úvěru 10 000 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 744 Kč, úhradu inkaso splátek v hotovosti ve výši 1 184 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1 372 Kč. Dále žalovaný dluží smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč dle smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020.
2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověřením. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřeno“. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba, a.s. s měsíčním příjmem 24 585 Kč a dále disponuje příjmem družky ve výši 20 000 Kč. Jeho měsíční výdaje činí 6 450 Kč a výše měsíčních výdajů domácnosti činí 12 900 Kč. Jeho použitelný příjem činí 18 135 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje za doručovací adresu jeho trvalé bydliště, tj. obec, část obce, ulice a číslo. Žalovanému byly žaloba i předvolání doručeny na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. , tj. 15. 3. 2021. Z § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10 ). Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, a proto o tuto částku soud řízení dle § 96 odst. 1 , 2 o.s.ř. zastavil.
5. Žalobkyně prokázala, že původní věřitelka zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně na výzvu soudu doložila Žádost o úvěr (č.l. 39 spisu), ze které vyplývá, že žalovaný je zaměstnán ve právnická osoba, a.s., což je doloženo výplatními lístky (č.l. 40 až 41 spisu), ze kterých vyplývá, že čistá mzda žalovaného činila za tři měsíce průměrně 24 585 Kč. Původní věřitelka zjišťovala i výdaje žalovaného (viz smlouva o nájmu bytu, žádost o úvěr), které činily 6 450 Kč.
6. Soud má za prokázané, že společnost právnická osoba (dále jen původní věřitel) a žalovaný podepsali dne 26. 1. 2018 smlouvu o úvěru, ve které se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o úvěru (viz smlouva o úvěru na č.l. 18 spisu). Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli celkovou částku 16 900 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 21 % a RPSN 189,38 %. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ, že by žalovaný neuhradil jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas. Žalovaný zaplatil původnímu věřiteli částku 2 600 Kč (v tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil – viz přehled splátek č.l. 13 spisu).
7. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 (viz smlouva, oznámení o postoupení pohledávky, seznam postupovaných pohledávek, doklad o úhradě).
8. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.
9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
10. Poté, co byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, podepsali původní věřitel a žalovaný dne 16. 1. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkovou částku 16 900 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni.
11. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) a dle zákona č. 257/2016 , o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval v právním vztahu jako spotřebitel.
12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
17. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve které se původní věřitel zavázal poskytnout a rovněž poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit náklady na úvěr ve výši 6 900 Kč ve 13 měsíčních splátkách. Soud považuje celkovou částku 6 900 Kč za úplatu za poskytnutí peněz, tedy úrok, přestože částka 6 900 Kč byla původním věřitelem rozdělena na čtyři části (úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za inkaso plateb v hotovosti). Úroková sazba tak činila 64 %. Ostatně RPSN uvedená ve smlouvě je 189,38 %. Soud dospěl k závěru, že takto sjednaná úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neboť několikanásobně převyšuje běžnou úrokovou sazbu 15 % ročně, a tudíž je dle § 588 občanského zákoníku neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , který lze použít i za stávající právní úpravy, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soudu je z úřední činnosti známo, že úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v roce 2017 činila průměrně 15 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve výši 64 % ročně (tedy více než čtyřikrát vyšší) natolik nepřiměřený, že jej soud musí považovat za nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úrocích je dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. V souladu s ustanovením § 1802 občanského zákoníku má proto žalobkyně nárok na úrok v obvyklé výši. Žalobkyně by tedy měla nárok na zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a úroku v požadované výši 2 800 Kč, který je možno považovat za přiměřený. Žalovaný dosud uhradil 2 600 Kč, zbývá tak k úhradě částka 10 200 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni dlužnou jistinu včetně přirostlých úroků ve výši 10 200 Kč, neboť tato částka je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku . Pokud se žalobkyně domáhala dalších poplatků, musela být žaloba v tomto rozsahu zamítnuta.
18. Ve smlouvě účastníci sjednali smluvní pokutu dle § 2048 o.z., která je v souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta byla vyčíslena na celkovou částku 6 000 Kč, a to za období od 27. 3. 2018 do 16. 11. 2019 (viz vyčíslení smluvní pokuty na č.l. 60 spisu). Soud přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 174 Kč za období od 27. 3. 2018 do 26. 11. 2018, a to dle vyčíslení žalobkyně. Pokud jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 10 200 Kč za období od 27. 11. 2018 do 16. 11. 2019, tato činí 3 621 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4 795 Kč, neboť tato smluvní pokuta je v souladu s ustanovením § 2048 o.z., s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, jakož i se smlouvou. Ve zbývajícím rozsahu byl nárok na zaplacení smluvní pokuty zamítnut.
19. Žalobkyně má nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostával do prodlení s jednotlivými splátkami postupně. S úhradou částky 10 200 Kč se žalovaný dostal do prodlení dne 27. 2. 2019 po zesplatnění úvěru. Úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně kapitalizované do 20. 5. 2020 činí 1 386,40 Kč.
20. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná částečně a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného výzvu k plnění, a proto má právo na částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, náhradou hotových výdajů za tyto tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, odměnou za účast u jednání ve výši 1 860 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů za tento úkon ve výši 300 Kč a 21 % DPH ve výši 706 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady řízení tak činí celkem 4 866 Kč.
21. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta za doplnění žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, neboť veškerá skutková tvrzení měla být již součástí žaloby, navíc částečné zpětvzetí žaloby zavinila žalobkyně, když špatně vypočetla smluvní pokutu. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady řízení.
22. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do celkové částky 18 280 Kč (jistina 10 200 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 386,40 Kč, úrok z prodlení vypočtený do dne rozhodnutí soudu ve výši 910 Kč a smluvní úrok vypočtený do dne rozhodnutí soudu ve výši 988,27 Kč). Žalovaný byl úspěšný co do celkové částky 5 443 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná v rozsahu 77 % a žalovaný v rozsahu 23 %. Po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 %, tedy ve výši 2 628 Kč.
23. Soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz, a proto doměřil žalobkyni soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, která je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek z předmětu řízení bez příslušenství 18 556 Kč činí dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. Žalobkyně uhradila 800 Kč, zbývá tak doplatit 200 Kč.
24. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.