Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 27/2021-22
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr Helenou Podveskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 278 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 278 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 278 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 3 278 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným dne datum uzavřela pojistnou smlouvu číslo. Žalovaný však sjednané pojistné řádně a včas neplatil, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 28. 2. 2020, a zůstal žalobkyni dlužen za období od 20. 11. 2019 do 28. 2. 2020 celkovou částku 3 278 Kč, která kromě dlužného pojistného zahrnuje rovněž náklady spojené s vymáháním a upomínáním pojistného ve výši 600 Kč. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od 29. 2. 2020, do dne podání žaloby, tj. do 16. 11. 2020, který vyčíslila na 235 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s názvem anonymizováno 7 slov číslo s počátkem pojištění ke dni datum, a to konkrétně pro vozidlo příjmení jméno registrační značka. V této smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 9 834 Kč splatné čtvrtletně po 2 459 Kč. Jelikož žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil, došlo dnem 27. 2. 2020 k zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 3. 2020. Zároveň byl žalovaný tímto dopisem vyzván k úhradě dlužného pojistného a nákladů na upomínání v celkové výši 2 978 Kč s tím, že v opačném případě mu budou účtovány další náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Dále byl žalovaný k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 278 Kč vyzván dopisem ze dne 7. 4. 2020 a konečně předžalobní upomínkou ze dne 26. 6. 2020. Dle doložené inkasní bilance představuje dlužná žalovaná částka pojistné ve výši 2 678 Kč a náklady za vymáhání ve výši 600 Kč účtované v souladu s doloženým sazebníkem.
4. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku :„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na datum a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy pak vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která zní:„ (1) Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“
5. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, neboť uhradil pouze první pojistné splatné ke dni datum a pojistné za další pojistné období již neuhradil, z tohoto důvodu došlo k zániku pojištění ke dni 28. 2. 2020, a to v souladu s § 2804 občanského zákoníku :„ Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného, na které vznikl žalobkyni nárok až do 29. 2. 2020, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo“ a rovněž poplatků účtovaných v souladu se sazebníkem. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli ode dne prodlení s dlužnými splátkami pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy a pouze do podání žaloby.
6. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
7. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V ustanovení § 14b je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně. Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobce opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost. Žaloba byla podána dne 16. 11. 2020, přičemž na žaloby podané po datu 1. 7. 2014 je třeba aplikovat zmíněné ustanovení § 14b o náhradě nákladů řízení v případech v tomto ustanovení specifikovaných.
1. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.