Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 128/2020-27
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 17 275 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, tj. co do požadované částky 2 275 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 275 Kč od datum do datum ve výši 9 % ročně, co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 2 275 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do požadované částky 5 000 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 360,32 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, tj. co do požadované částky 2 275 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 275 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně, co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 2 275 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do požadované částky 5 000 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 360,32 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 275 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, případně z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. V podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce (dále též jen„ smlouva“), na jejímž základě zapůjčila žalovanému částku 10 000 Kč, která jí měla být vrácena dne datum, a to spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč. Žalovaný zapůjčenou částku po uvedeném datu splatnosti nevrátil. V této souvislosti je žalovaný povinen uhradit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení, náklady účelně vynaložené v souvislosti s prodlením (náklady na písemné výzvy ze dne datum, datum, datum, datum a datum) v celkové výši 2 500 Kč dle čl. 2 smlouvy a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč.
3. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – anonymizováno o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky (prostým elektronickým podpisem), a to příjmení, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Oba byli k prvnímu jednání konanému dne datum řádně předvoláni, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.
6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně odeslala dne datum na účet žalovaného částku 10 000 Kč, tato částka byla na účet žalovaného připsána (prokázáno vyjádřením příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, na č. l. 16, tabulkou s bezhotovostní platbou ze dne
datum).
7. Naopak prokázána nebyla tvrzení žalobkyně o procesu uzavírání„ smlouvy o zápůjčce“ mezi ní a žalovaným (tak, jak jsou popsána v odst. 3 výše). K celému tvrzenému procesu kontraktace sestávajícímu z mnoha kroků žalobkyně doložila pouze vyplněný formulář - smlouva o zápůjčce ze dne datum, jenž žalovaným není vlastnoručně podepsaný, u místa pro podpis je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, jeho datum narození, datum, čas a„ příjmení kód anonymizováno“.
8. S ohledem na prokázanou skutečnost, že žalovanému byla vskutku poukázána na jeho účet žalobkyní částka 10 000 Kč, jakož i na údaje vyplněné ve smlouvě o zápůjčce ze dne datum však lze dospět k závěru, že s vysokou pravděpodobností došlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků.
9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum se přitom podává, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutí této částky poplatek 2 275 Kč. Žalovaný měl vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatkem nejpozději do datum. Poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému bylo v řízení prokázáno (viz odst. 6. výše), žalovaný přitom soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a vrácení částky obdržené od žalobkyně netvrdil.
10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
11. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a směrnice rok číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice anonymizováno číslo (dále jen„ směrnice“).
12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.
a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem 2 275 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.
13. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.
14. Žalobkyně neprokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to ani přes výzvu soudu ze dne datum, na kterou vůbec nereagovala. Žalobkyně má přitom povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné listin y. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ve spojení s judikaturou anonymizována dvě slova mezinárodní organizace a název soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), čl. 8 směrnice a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne datum,
sp. zn. ústavní nález, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo OPR- právnická osoba proti GK).
15. Zástupkyně žalobkyně se nedostavila k ústnímu jednání, k němuž byla řádně předvolána, čímž se sama připravila o možnost procesního poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. (srov. usnesení název soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, a usnesení název soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. spisová značka). Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Poskytnutí spotřebitelského úvěru bez zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se s ohledem na cíle předmětné právní úpravy a výše citovanou judikaturu zjevně příčí dobrým mravům, pročež je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.
16. Z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 275 Kč s odpovídajícím příslušenstvím, smluvně sjednaných nákladů upomínání ve výši 2 500 Kč ani smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč; co do těchto částek je tak žaloba bez dalšího nedůvodná.
17. Jelikož je posuzovaná smlouva o úvěru neplatná, žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 10 000 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržel plnění bez právního důvodu (smlouva byla neplatná absolutně, tedy od počátku), a je povinen žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Proto soud žalobě výrokem I. v tomto rozsahu vyhověl.
18. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť ohledně této částky je žalovaný s plněním své povinnosti v prodlení. Úrok z prodlení však žalobkyni přiznal až od datum, tj. ode dne následujícího po dni, kterým uplynula lhůta splatnosti stanovená v žalovanému prokazatelně odeslané předžalobní upomínce (upomínka byla odeslána dne datum, podle domněnky doby dojití zakotvené v § 573 o. z. došla do sféry dispozice žalovaného dne datum, od tohoto data počala běžet v upomínce stanovená 3denní lhůta k plnění, jež uplynula datum, a od následujícího dne byl žalovaný v prodlení - prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, podacím lístkem hybridní pošty ze dne datum). Žalobkyně totiž ani přes výzvu soudu ze dne datum nedoložila odeslání tvrzených dřívějších upomínek.
19. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení klíčových otázek vymezených výše.
20. Jak už bylo řečeno, poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátkou.
21. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, že by jí hrozil neúspěch ve věci, žádá o poučení a poskytnutí lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje. V usnesení ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. spisová značka, název soudu uzavřel, že„ ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Současně platí, že k podmíněnému podání (tj. podmíněné žádosti o poučení a poskytnutí lhůty) se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nepřihlíží.
22. Ve zbývajícím rozsahu proto soud ze shora popsaných důvodů žalobu výrokem II. zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 16 % nákladů řízení z částky 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17 275 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Předmětem řízení bylo 17 275 Kč s příslušenstvím, žalobkyně však byla úspěšná jen co do cca 58 % předmětu řízení (žaloba byla zamítnuta ohledně 7 275 Kč s příslušenstvím), žalovaný byl úspěšný co do 42 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 16 % nákladů řízení, jež činí 360,32 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
24. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).