Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 20/2021-36
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Lenkou Engelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 963 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbytku, to je co do
3375 Kč jako poplatku
1 500 Kč jako nákladu v souvislosti s uplatněním pohledávky
1 088 Kč jako smluvní pokuty
úroku z prodlení z částky 3 375 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10,00 % ročně, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbytku, to je co do 3375 Kč jako poplatku 1 500 Kč jako nákladu v souvislosti s uplatněním pohledávky 1 088 Kč jako smluvní pokuty úroku z prodlení z částky 3 375 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10,00 % ročně, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 10. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 7. 2019 uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na kterém si žalovaný nastavil splatnost a výši zápůjčky, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně příjmení kódem zaslaným na jeho telefonní číslo potvrdil elektronicky smlouvu o zápůjčce. Nedílnou součástí smlouvy
o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 2 700 Kč převodem na jeho účet č. bankovní účet v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 675 Kč do 15. 9. 2019, avšak tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném krom nesplacené jistiny a poplatku i zaplacení sjednaných sankcí, a to úroku z prodlení v zákonné výši 10 % z dlužné částky od 16. 9. 2019 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 1 088 Kč a v neposlední řadě rovněž právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 1 500 Kč za 2 písemných výzev zaslaných prostřednictvím pošty. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že byla uzavřena dne 15. 7. 2019 mezi žalobkyní
a žalovaným jako Klientem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky smlouvy a sazebník žalobkyně. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku na jeho bankovní účet č. bankovní účet ve výši 2 700 Kč a Klient se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 675 Kč do 15. 9. 2019, a že celková dlužná částka, kterou je Klient na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částku ve výši 3 375 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 0 % p. a. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení
a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku, přičemž maximální počet upomínek je 5.
4. Z výpisu z účtu ze dne 15. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně provedla ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě platbu ve výši 2 700 Kč.
5. Z dopisů datovaných dne 22. 9. 2019, 29. 9. 2019, 6. 10. 2019, soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky a za každou upomínku si účtovala částku ve výši 500 Kč.
6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě
ze dne 1. 10. 2020 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradil ničeho.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem
a e-mailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne
15. 7. 2019 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout téhož dne na jeho bankovní účet úvěr ve výši 2 700 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 675 Kč do 15. 9. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení
a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku, přičemž maximální počet upomínek je 3. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho. Žalovaný na úhradu svého dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání
ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,
z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou,
je smlouva neplatná.
15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož
i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále
jen„ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a přesto mu úvěr poskytla. Faktem ovšem je,
že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 700 Kč, které jí žalovaný
v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 1 500 Kč, která nebyla na jistině i dle tvrzení žalobkyně uhrazena vrátit (výrok I.).
20. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce, resp. o spotřebitelském úvěru (výrok II.).
21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ,
a to od 27. 10. 2020, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal ani jednomu účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.