Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 295/2018-224
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Pěnkavovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené obecným údaje o zástupci
proti
žalovaný: Statutárního města Ostrava - Městský obvod část obce a část obce, IČO
sídlem adresa původní účastnice a žalované
o: zdržení se zásahů do vlastnického práva a náhradu škody
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná zamezila zatékání vody z pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Ostrava, zapsaného na anonymizováno rok u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, do základového zdiva domu adresa, stojícího na pozemku parc. č. st. anonymizováno v k. ú. část obce, obec Ostrava, zapsaného na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, a aby provedla opatření eliminující závadný stav, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Ostravě, plnou náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do tří dnů
od právní moci tohoto samostatného rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná zamezila zatékání vody z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Ostrava, zapsaného na [anonymizováno] [rok] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, do základového zdiva domu [adresa], stojícího na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [část obce], obec Ostrava, zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, a aby provedla opatření eliminující závadný stav, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Ostravě, plnou náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného rozhodnutí.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zdržení se zatékání vody z pozemku žalované parc. číslo v k. ú. část obce, obec Ostrava, zapsaného na LV č. rok u Katastrálního úřadu
pro Moravskoslezský kraj, pracoviště obec, do základového zdiva domu žalobkyně, a to domu adresa stojícím na pozemku parc. č. st. anonymizováno v k. ú. část obce, obec Ostrava, zapsaného na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, pracoviště obec. Dále se domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni náhradu škody stanovenou soudním znalcem. Následně výši této školy vyčíslila na částka. K věci uvedla, že je od r. 1997 vlastníkem předmětného domu. Dům byl postaven v r. 1938 a jeho poslední celková rekonstrukce byla provedena na základě stavebního rozhodnutí z r. 1995 a dokončena v r. 1996. V rámci této rekonstrukce byl předmětný dům změněn z bytových na kancelářské prostory a sklepní prostor domu po této rekonstrukci splňoval podmínky pro skladování reprografického papíru. Tento zde byl skladován v letech 2001 až 2010. Od r. 2008 dosud však dochází k postupnému zavlhávání a zatékání dešťové vody
do sklepních prostor, a to v místě základové stěny domu směrem ke komunikaci ulice. Z důvodu zhoršených skladových podmínek vlivem zvýšené vlhkosti bylo skladování papíru v r. 2010 ukončeno. Komplexním průzkumem (průzkumem právnická osoba, konzultacemi s odborníky stavby silnic, právnická osoba s.r.o., právnická osoba 2010 s.r.o., investičním odborem MMO, hydrogeologem titul. jméno příjmení, geofyzikem titul. jméno příjmení, prostudováním projektové dokumentace rekonstrukce ul. ulice a projektové dokumentace technicky obdobné stavby - Rekonstrukce komunikace ulice, jakož i srovnáním obou těchto projektových dokumentací) došla žalobkyně k závěru, že zaplavování sklepního podloží jejího domu je v příčinné souvislosti s nekvalitním projektem zpracovaným právnická osoba s.r.o. (projekt zcela postrádá řešení odtokových poměrů dešťové spádové vody a nerespektuje požadavky vodoprávního úřadu MMO) a s nekvalitně, neodborně a neúplně provedeným dílem – rekonstrtukcí ul. ulice, provedenou právnická osoba, na pozemku parc. číslo na základě stavebního povolení z r. 2004. V rámci rekonstrukce ul. ulice nebylo nainstalováno dostatečné množství vpustí a nebyl tak zajištěn odtok odpadních vod. Dle projektové dokumentace mělo být vpustí 8, ve skutečnosti jsou však jen 3. V rámci rekonstrukce ul. ulice měla být navíc provedena hydroizolace předmětného domu. V důsledku neprovedené hydroizolace a nahrazením původně asfaltového chodníku zámkovou dlažbou dochází k zavlhávání sklepních prostor.
Se závěry hydrogeologického průzkumu provedeného firmou právnická osoba, objednaného ÚMOb MHaH, jehož součástí je geofyzikální posudek zpracovaný firmou právnická osoba, podle něhož rekonstrukce ul ulice (jakkoli je nekvalitně provedena) nemůže mít negativní vliv způsobující zavlhávání sklepa, žalobkyně nesouhlasí. K zavlhávání suterénu předmětného domu dochází v důsledku nahrazení původního asfaltového povrchu zámkovou dlažbou při rekonstrukci ul. ulice, neprovedením hydroizolace domu v rámci této rekonstrukce a neinstalováním dostatečného množství uličních vpustí při této rekonstrukci.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že zřejmou příčinou vzlínání vody v domě je absence nebo vada hydroizolace. Dům žalobkyně byl kolaudován již v r. 1938 a v protokole stavebního úřadu z r. 1938 není o provedení hydroizolace žádná zmínka. Rekonstrukce domu v r. 1995 se 1.PP vůbec netýkala. Navíc v r. 2004 prováděla žalobkyně opravu kanalizační přípojky a v r. 2016 bylo právnická osoba zjištěno její porušení. Není zřejmé, jak dlouho byla kanalizace, v mezidobí od její realizace v r. 2004 do r. 2016, prasklá a z nákresu nové přípojky není vůbec zřejmé, kde se dešťová kanalizace odvádějící vodu z domu napojuje na přípojku splaškové kanalizace, která je dle výkresové dokumentace z r. 1938 pod povrchem 3,1 m. Pokud není dešťová kanalizace na splaškovou kanalizaci řádně napojena, příp. je porušena, je pravděpodobné, že dešťová voda v nepropustné jílovité vrstvě vytváří zvodnělou vrstvu, která při nekvalitní hydroizolaci může způsobovat poškození domu. Rekonstrukce ul. ulice, o níž se žalobce zmiňuje, byla provedena v roce 2004. Z průvodní technické zprávy vyplývá, že zpracování projektové dokumentace bylo vyvoláno špatným technickým stavem konstrukce a povrchu ulice anonymizováno a že výměna konstrukce bude toliko do hloubky 500 mm a u chodníku sousedícího s budovou adresa jen do hloubky 380 mm (hlouběji jen uliční vpusti). Rekonstrukce tedy spočívala jen v odstranění asfaltového povrchu a podloží do hloubky 0,5 m, čímž nemohlo dojít k narušení dešťové kanalizace. Tuto rekonstrukci nelze srovnávat s rekonstrukcí ul. ulice, která se týkala rekonstrukce kanalizace, vodovodu, podloží a asfaltového svršku, v jejímž rámci byla zemina odtěžena do 5m. Z žádných důkazů nevyplývá, že projektová dokumentace právnická osoba a stavební činnost firmy jméno příjmení byly nekvalitní. Není pravda, že projekt nerespektuje požadavky vodoprávního úřadu, neb projekt pamatuje na spádování chodníku a komunikace tak, aby povrchová voda z nich stékala od nemovitosti žalobkyně do nově vybudovaných uličních vpustí. Stavba byla dle projektové dokumentace kolaudována stavebním úřadem bez připomínek, a tedy i bez připomínek žalobkyně a ostatních účastníků řízení. Žalovaná se snažila vyřešit celou záležitost smírnou cestou, proto na své náklady objednala posudek právnická osoba, jehož součásti je geofyzikální průzkum ul. ulice. Provedeným průzkumem nebyla zjištěna žádná příčinná souvislost mezi rekonstruovanou ul. ulice a podmáčením či provlháváním suterénu dotčeného domu.
3. U jednání dne datum byla žaloba co do nároku na náhradu škody ve výši částka vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí.
4. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů, jimiž bylo prokázáno:
- z internetového náhledu do katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem domu adresa stojícím na pozemku parc. č. st. anonymizováno v k.ú. část obce, obec Ostrava, zapsaného na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, pracoviště obec,
- z internetového náhledu do katastru nemovitostí, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Ostrava, zapsaného na LV č. rok u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, pracoviště obec,
- znaleckým posudkem Technického a zkušebního ústav u stavebního obec, s. parcelní číslo – číslo z března 2019 a jeho doplňkem číslo z ledna 2020, že vizuální prohlídkou byly na konstrukcích v suterénu v předmětném domě žalobkyně zjištěny projevy zavlhávání,
a to za 1. v důsledku pronikání zemní vlhkosti z podzákladí a z boku, za 2. v důsledku pronikání vody tlakové, za 3. v důsledku pronikání vody prosakující přilehlým pórovitým prostředím, tj. vody z povrchu chodníků, především chodníku v ulici ulice za 4. pak pravděpodobně i v důsledku pronikání vody ze střešního svodu posuzovaného objektu v ul. ulice. K bodu
ad 2) bylo dále uvedeno, že předmětná stavba je založena na nepropustné, resp. velmi málo propustné zemině, kdy v zásypech výkopů se může dodatečně vytvořit hladina zadržené vody zpravidla v důsledku jarního tání sněhu a déle trvajících dešťů. Drenáž pro odvedení atmosférických srážek, prosáklých do zásypů kolem podzemní části objektu, napojená
na kanalizaci, není s velkou pravděpodobností provedena, když kontrolní drenážní šachtice nebyly nalezeny. Právě v důsledku oteplení, tání sněhu, následných dešťových srážek a absence funkční drenáže došlo k vytvoření hladiny zadržené vody v zásypu výkopu objektu a následnému průniku vody do suterénu u nároží, které bylo znalcem fotodokumentováno datum. K bodu ad 3) bylo dále uvedeno, že zámková dlažba na ul. ulice je vyspádovaná od objektu s tím, že betonová dlažba je sice pro srážkovou vodu propustná, ale má současně i schopnost odpařování vlhkosti z podloží s tím, že hydroizolační vrstvu netvořil ani původní asfaltový chodník. Střešní svod sousedního domu adresa v ul. ulice není zaústěn do kanalizace a voda z něj je vypouštěna na chodník. Asfaltový chodník v u. ulice není řádně vyspádován od předmětného objektu, navíc jeho povrch je porušený, lokálně dobetonovaný. Povrch tohoto chodníku způsobuje shromažďování vody pod ním a následně vnikání do suterénu zdiva a na jeho vnitřní povrch. K bodu ad 4) bylo dále uvedeno, že lapač střešních naplavenin je jak pro kontrolu, tak pro vlastní čištění nepřístupný a technický stav svodu pod úrovní povrchu chodníku (jeho napojení na kanalizaci) a nebyly dle podkladů dlouhodobě kontrolovány a případně dle výsledků kontrol ani opravovány. Dle znaleckého posudku zpracovaného na podkladech vizuální prohlídky, rozhodnutí stavebního úřadu, technických dokumentací dotčených staveb (tj. mj. rekonstrukce ul. ulice), fotodokumentací, hydrogeologického posudku příjmení příjmení, zákonů, vyhlášek, technických norem a odborné literatury, jsou tak hlavními příčinami zavlhávání suterénu posuzovaného objektu:
1. absence funkční hydroizolace spodní stavby, kdy původní hydroizolace stěn suterénu je po více než 80. letech existence dožilá as ztratila částečně nebo úplně svou funkci. Objekt byl navíc postaven dle předpisů platných v době výstavby, kdy řešení hydroizolace spodní stavby již neodpovídá pozdějším předpisům, které již berou v úvahu vytvoření zadržované vody v zásypech výkopů, kdy povlakové hydroizolace nepropustné pro tlakovou vodu se v dnes navrhují až do úrovně terénu. Kromě toho prostupy stěn (např. vodovodní přípojka, plynová přípojka apod.) nejsou řádně provedeny a těsněny. Navíc hydroizolace původních podlah buďto zcela chybí (o izolaci podlah není v podkladech z doby výstavby ani zmínka), nebo má, stejně jako izolace stěn, vyčerpánu svou životnost a je nefunkční. Izolovány proti zemní vlhkosti by měly být obnovené podlahy při stavebních úpravách v objektu v letech 1995 – 1996, a to v místech nové vnitřní kanalizace dle projektu zdravotechniky (ZT). Projekt ZT dostupné podklady neobsahoval.
2. Nevhodná dodatečná úprava, kdy na rozsahu zavlhávání stěn suterénu se může spolupodílet také keramická dlažba na podlahách (krom. místnosti číslo), která znemožňuje difúzi vodních par.
3. Změna ve způsobu využívání sklepních prostor, změna instalace vytápění a změna větrání, v jejich důsledku došlo ke změnám teploty a relativní vlhkosti vzduchu v suterénu. Stávající konstrukce nebyly na tyto podmínky dimenzovány, nebyly dodatečně zatepleny a v suterénu nebyla provedena opatření k zamezení vzniku kondenzátu na vnitřním povrchu konstrukcí.
4. Poruchy zařízení a přípojky kanalizace objektu, a to nedávná havárie ohřívače teplé vody a havárie kanalizační přípojky v bezprostřední blízkosti v ul. ulice, která byla v době 6-7/ 2016 odstraněna.
Znalecký ústav konstatoval, že jak se prolínají jednotlivé druhy vlhkosti, tak se prolínají i příčiny zavlhávání suterénu. K dotazu žalobce, zda povinností projektanta bylo v rámci projektu rekonstrukce ul. ulice navrhnout i hydroizolaci budovy adresa na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce znalecký ústav doplnil, že nebylo zjištěno, že by nějaký technický předpis, dokument či norma obsahovaly požadavky, pravidla či upravovaly projektantovu povinnost řešit v souvislosti s projektovým návrhem rekonstrukce jakékoli ulice také hydroizolaci staveb na sousedních pozemcích. O vhodnosti posouzení stavu hydroizolace staveb na sousedních pozemcích v rámci projektové přípravy by bylo možno uvažovat např. v případech systémové změny principu povrchového odvodnění ulice ze stokového na vsakovací, k němuž však v daném případě nedošlo. Navíc stejnopis rozhodnutí číslo 2004 – stavební povolení pro stavbu:„ Rekonstrukce ul. anonymizováno“ na pozemku parc. číslo obsahuje informaci, že námitky účastníků stavebního řízení nebyly uplatněny. K dotazu žalobce, zda vpusti v okolí posuzovaného objektu jsou dostatečné k odvodu zjištěného množství srážkových vod znalecký ústav doplnil, že množství srážkových vod odváděných z nemovitosti stanovené na podkladě dlouhodobého srážkového normálu neslouží pro posouzení kapacity odvodňovacích prvků kanalizace s tím, že při návrhu a posouzení odvodnění komunikace se postupuje dle ČSN 75 číslo Stokové sítě a kanalizační přípojky, ČSN EN 752 Odvodňovací systémy vně budov a ČSN 73 číslo Projektování místních komunikací. Postupuje se přitom tak, že se nejdříve stanoví množství srážkové vody z odvodňované plochy a následně se posoudí kapacita odvodňovacích prvků. V daném případě jsou v ul. ulice čtyři uliční vpusti, kdy na každou připadá odvodňovaná plocha o velikosti cca 335 m2 (1338m2: 4). Dle ČSN 75 číslo přitom odvodňovaná plocha připadající na jednu uliční vpusť nesmí být větší než 400 m2, přičemž tento požadavek je v daném případě splněn s tím, že nebude-li odvodňovací prvek zanesen a bude-li plně funkční, pak maximální odhadovaný odtok patnáctiminutového deště s periodiciti 0,5 z odvodňované plochy ulice Hynaisovy a z odvodňované plochy připadající na jednu vpusť v této ulici, jsou vpusti schopny pojmout s velkou rezervou. U jednání bylo znaleckým ústavem doplněno, že místní šetření bylo provedeno celkem 2x, kdy v prvním případě ležela na komunikacích slabá vrstvička sněhu. V druhém případě je povolala přímo žalobkyně v souvislosti s tím, že došlo opět k zavlhnutí suterénu. V té době došlo k oteplení a zmrzlá půda pod povrchem tudíž začala pouštět vodu. To znamená, že nešlo pouze o průsaky povrchových vod, ale i vod, které byly v zemině pod povrchem. Na chodnících tenkrát ležela toliko tenká vrstvička sněhu, v důsledku tání této tenké vrstvy, a v situaci, kdy se chodníky ve městě odklízejí, tedy nemohlo dojít k zatečení tající vody do suterénu v takovém množství, aby byl suterén zatopen. K zavlhnutí proto nemohlo dojít v důsledku špatného vyspádování ul. ulice. Stavba žalobkyně byla původně bytovým domem a suterény sloužily jako sklepní prostory, byly tam sklepní kóje. Teprve v souvislosti s rekonstrukcí celého objektu se i sklepní prostory předělaly na prostory sloužící jako zázemí pro kancelářské účely. Dle znaleckého ústav u by proto bylo nezbytně nutné opravit hydroizolaci, zkontrolovat veškeré přípojky, které vedou z předmětného objektu, a zajistit odvodnění sousedního domu.
- posudkem právnická osoba ze dne datum, zpracovaným na podkladě objednávky žalovaného, a to geofyzikálním měřením georadarem, že zjevné a výrazné projevy vlhnutí zdí a podlahových konstrukcí se nachází od počátku nárožního oblouku po konec zdi podél ulice
ulice s tím, že se bezesporu díky vizuálnímu projevu jedná o vzlínání vody směrem od základové spáry, kdy objekt, vzhledem k tomu, že se nachází na katastrální mapě již v roce číslo, nemá jistě funkční hydroizolaci nosných obvodových konstrukcí a základové spáry s tím, že nehomogenní a propustnější vrstvy zásypů okolních inženýrských sítí tvoří prioritní cesty pro pronikání povrchové vody. právnická osoba, provedeným průzkumem a posouzením nebyla zjištěna žádná příčinná souvislost mezi rekonstrukcí ul. ulice a podmáčením či provlháváním suterénu dotčeného domu. právnická osoba, současně žalobci doporučila hydroizolaci objektu až po úroveň základové spáry.
- rozhodnutím Města Ostravy, Úřadem městského obvodu část obce a část obce, číslo ze dne datum, že bylo vydáno stavební povolení k stavební úpravě a změně užívání objektu adresa v k. ú. část obce na prodejnu kancelářské a výpočetní techniky.
- průvodní technickou zprávou právnická osoba, s.r.o., že uvedená společnost v říjnu 2003 zpracovala projektovou dokumentaci k rekonstrukci ul. ulice,
- fotodokumentací (č. l. 212 – 217), že zadokumentované sklepni prostory jsou značně zavlhlé a zdokumentované uliční vpusti zanesené
- vyjádřením Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany vody a půdy ze dne 8. 1. 2004, zn. OVP/12881/03, že se vodoprávní úřad vyjádřil k plánovanému záměru rekonstrukce ul. ulice s tím, že součásti uvedeného záměru jsou bourací práce při odstraňování stávajících zpevněných ploch a obnova nevyhovujících kanalizačních přípojek, které odvádí dešťové vody od uličních vpustí. Ve vyjádření úřadu se uvádí, že záměr rekonstrukce je možný mj. za předpokladu splnění podmínky, že srážkové vody bude stavebník likvidovat nezávadným způsobem tak, aby nedošlo k negativnímu dotčení práv a právem chráněných zájmů majitelů okolních nemovitostí, zejména podmáčení okolních pozemků, a za předpokladu, že plochy ulice budou provedeny v nepropustné povrchové úpravě s přihlédnutím k ČSN 73 61 10.
5. Soud po provedeném dokazování činí skutkový závěr, že sklepní prostory domu adresa
ve vlastnictví žalobkyně vykazují známky značného zavlhávání, Příčinou tohoto zavlhávání však není rekonstrukce přiléhajícího chodníku na ulici ulice, jenž spočívala v nahrazení původního asfaltového povrchu zámkovou dlažbou, ani neprovedení hydroizolace domu v rámci této rekonstrukce či neinstalování dostatečného množství uličních vpustí při této rekonstrukci. Předmětný dům byl postaven před více než 80 lety a jeho původní hydroizolace stěn i podlah (pokud taková hydroizolace byla vůbec provedena) je tudíž dožilá. Prioritní cestu pro pronikání vody do objektu proto tvoří chybějící hydroizolace nosných obvodových konstrukcí a základové spáry v kombinaci s nehomogenními a propustnějšími vrstvami zásypů okolních inženýrských sítí. Navíc při stavebních úpravách v domě v letech 1995 – 1996 měly být dle projektu zdravotechniky v místech nové vnitřní kanalizace izolovány proti zemní vlhkosti obnovené podlahy. Projekt zdravotní techniky však dostupné podklady v tomto směru vůbec neobsahuje. Na rozsahu zavlhávání stěn suterénu se může spolupodílet také keramická dlažba na podlahách v suterénu, která znemožňuje difúzi vodních par, jakož i změna ve způsobu využívání sklepních prostor
(z uskladňování brambor na sklad reprografického papíru), změna instalace vytápění a změna větrání, v jejichž důsledku došlo ke změnám teploty a relativní vlhkosti vzduchu v suterénu. Předmětný dům byl původně používán pro bytové účely a teprve po rekonstrukci z let 1995 a 1996 začal být využíván pro účely kancelářské, kdy se ve sklepních prostorách začal uskladňovat reprografický papír. Stávající konstrukce nebyly na tyto nové podmínky dimenzovány, nebyly dodatečně zatepleny a v suterénu nebyla provedena opatření k zamezení vzniku kondenzátu na vnitřním povrchu konstrukcí. Negativně se na stavu sklepních prostor podepsala též havárie ohřívače teplé vody a havárie kanalizační přípojky v bezprostřední blízkosti v ul. ulice, která byla v době 6-7/ 2016 odstraněna. Shora popsané vady a poruchy v předmětném domě v kombinaci se zemní vlhkostí, tlakovou vodou, se špatně vyspádovaným a popraskaným přilehlým chodníkem v ulici ulice (nikoli na ulici ulice) a s vypouštěním vody ze střešního svodu sousedního domu adresa v ul. ulice přímo na chodník, jsou hlavními příčinami zavlhávání sklepních prostor předmětného domu, jak bylo znaleckým posudkem Technického a zkušebního ústav u stavebního obec, s.p. jednoznačně prokázáno. Žalobce uvedený posudek žádným důkazem nezpochybnil a závěry tohoto znaleckého posudku korespondují i s posudkem právnická osoba, s.r.o, podle níž se v daném případě dle vizuálního projevu jedná bezesporu o vzlínání vody směrem od základové spáry, a to právě v důsledku absence hydroizolace. Jak znaleckým ústavem, tak ani právnická osoba, s.r.o., nebyla tudíž zjištěna žádná příčinná souvislost mezi rekonstrukcí ul. ulice a podmáčením či provlháváním suterénu dotčeného domu, jak žalobkyně tvrdila. Svá tvrzení nepodpořila žalobkyně žádnými relevantními důkazy, které by závěry znaleckého posudku a posudku právnická osoba jakkoli zpochybnily. Rovněž žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že by hydroizolaci domu měla zajistit žalovaná v rámci rekonstrukce ulice ulice. Rekonstrukci ul. ulice nelze srovnávat s rekonstrukcí ul. ulice, která se týkala rekonstrukce kanalizace, vodovodu, podloží a asfaltového svršku, v jejímž rámci byla zemina odtěžena do 5m. Rekonstrukce ulice ulice spočívala toliko v nahrazení původního asfaltového povrchu zámkovou dlažbou a v místech podél domu zasahovala proto toliko do hloubky 38 cm. Z žádného předpisu přitom nevyplývá povinnost investora zajistit v rámci takové rekonstrukce chodníku i hydroizolaci přilehlých objektů. Takový požadavek by vytvářel značnou nerovnost mezi právy a povinnostmi majitelů nemovitostí a mohly by vzniknout i zcela absurdní situace, kdy i při sebemenší rekonstrukci chodníku by jeho majitel musel izolovat proti vlhkosti např. přilehlé podzemní garáže sahající do několikametrových hloubek. Povinnost provést hydroizolaci nelze dovodit ani z vyjádření Magistrátu města Ostravy (dále jen„ MMO“), odboru ochrany vody a půdy ze dne 8.1.2004, zn. spisová značka, které stavebníkovi v rámci uvedené rekonstrukce ukládalo likvidovat vodu nezávadným způsobem tak, aby nedošlo k negativnímu dotčení práv a právem chráněných zájmů majitelů okolních nemovitostí. Ulice ulice byla v rámci své rekonstrukce řádně vyspádovaná směrem pryč od předmětného domu a počet instalovaných uličních vpustí byl dle znaleckého posudku dostatečný pro odvod srážkových vod. Otázka, zda byl či nebyl splněn požadavek uvedený ve vyjádření MMO, aby plochy ulice byly provedeny v nepropustné povrchové úpravě s přihlédnutím k ČSN 73 61 10, je s ohledem na závěry znaleckého posudku právně bezvýznamná, když příčinou zavlhávání je nedostatečná hydroizolace objektu, nikoli propustnost či nepropustnost nově zbudovaného chodníku na ul. ulice,
o čemž svědčí i vyjádření znaleckého ústav u, který jedno ze svých místních šetření činil v době, kdy na chodnících ležela toliko tenká vrstvička sněhu, v důsledku jejíhož tání nemohlo dojít k zatečení tající vody do suterénu v takovém množství, aby byl suterén zatopen v tak velkém rozsahu, jaký byl zřejmý při místním šetření. K jeho zatopení proto dle znaleckého ústav u došlo v důsledku pronikání tající vody ze zmrzlé půdy ležící pod povrchem daného chodníku, nikoli tedy průnikem vody přes propustnou zámkovou dlažbu. Pro úplnost zbývá dodat, že s ohledem na závěry znaleckého posudku při rekonstrukci ul. ulice nemohlo dojít ani k narušení dešťové kanalizace; tato příčina zavlhávání byla tudíž rovněž vyloučena.
6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že by k zavlhávání suterénu předmětného domu docházelo v přímé příčinné souvislosti s nahrazením původního asfaltového povrchu zámkovou dlažbou při rekonstrukci ul. ulice, neprovedením hydroizolace domu v rámci této rekonstrukce či neinstalováním dostatečného množství uličních vpustí při této rekonstrukci, soud žalobu pro neunesení důkazního břemene zamítnul.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. o. s. ř. ), neboť žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná a byly jí proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši
částka Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 7 x částka
(za vyjádření ze dne datum, datum, datum, za 2 přípravy a účast u jednání dne datum, datum) dle § 1 odst. 3 písm. a) , b) c), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, ve znění pozdějších změn a doplňků.
8. Vzhledem k tomu, že státu vznikly náklady v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku, zavázal soud v souladu s § 148 o. s. ř. o. s. ř. žalobkyni k úhradě těchto nákladů. Jejich výše bude stanovena samostatným usnesením, když v době vyhlášení rozsudku nebylo zřejmé, zda znalecký ústav bude účtovat odměnu rovněž za účast znalce u jednání.
9. Žalobkyně byla zavázána zaplatit náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání, a to do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.