Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 51/2021-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 12 795,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 783 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 783 Kč za dobu od 3. 8. 2019 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
II. Co do částky 7 012,94 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 516,89 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 8 096,59 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do 2. 8. 2020 a z částky 2 313,59 Kč za dobu od 3. 8. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 3 293,45 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 8 096,59 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 783 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 783 Kč za dobu od 3. 8. 2019 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Co do částky 7 012,94 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 516,89 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 8 096,59 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do 2. 8. 2020 a z částky 2 313,59 Kč za dobu od 3. 8. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 3 293,45 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 8 096,59 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 12 795,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum s žalovanou, na jejímž základě byla žalované předána zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření půjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou i poplatek ve výši 8 917 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 408 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a poplatku v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 3. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, celkem bylo žalovanou uhrazeno 4 217 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 12 795,94 Kč, kdy se jednalo o jistinu půjčky ve výši 8 096,59 Kč a poplatek ve výši 4 699,35 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 8 096,59 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 21. 3. 2018 do 24. 6. 2019, ve výši 3 293,45 Kč a dále ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 8 096,59 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 12. 6. 2017 do 24. 6. 2019, ve výši 1 516,89 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 13. 5. 2021, se zástupce žalobkyně nedostavil, svou neúčast omluvil, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Žalovaná uvedla, že předmětné smlouvy o zápůjčce s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela, nepamatuje si však, jestli před uzavřením smlouvy po ní původní věřitel požadoval doložení jejich příjmů a výdajů. Byla v té době na mateřské dovolené, poté, co mateřskou dovolenou skončila, neměla již z čeho půjčku splácet. Výzvu k úhradě od žalobkyně obdržela, chtěla se dohodnout na splátkách po 300 Kč měsíčně. Na to však zástupce žalobkyně nepřistoupil a požadoval po ní splátky ve výši 1 000 Kč nebo 1 200 Kč měsíčně. Na úhradu splátek v takové výši žalovaná příjmy neměla. Žalovaná žádala, aby jí bylo umožněno splácet dluh ve splátkách po 300 Kč měsíčně, když splátky v takové výši bude schopna hradit. Žalovaná je brigádně zaměstnána s příjmem ve výši 2 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně. V minulém měsíci však obdržela pouze 700 Kč, neboť byly zavřené školky a musela se starat o syna. Navíc v listopadu 2020 až únoru 2021 byla anonymizována tři slova. Žalovaná bydlí v bytě spolu s dvěma nezletilými dětmi a jejich otcem, s tímto však společně nehospodaří. Otec dětí hradí nájemné a potřeby dětí, žalovaná ze svého příjmu hradí své potřeby a rovněž přispívá na potřeby dětí. Žalovaná splácí ještě další dluh po 300 Kč měsíčně, o jiných dluzích neví.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 24. 1. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 8 917 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 18 917 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč, přičemž poslední splátka činí 273 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o zápůjčce-zelená v hotovosti ze dne 24. 1. 2017 a Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce). Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 4 217 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 původní věřitel společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ve výši 20 795,94 Kč s příslušenstvím žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 24. 6. 2019. Oznámení bylo žalované odesláno dne 17. 7. 2019 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 včetně podacího lístku ze dne 17. 7. 2019). Výzvou k plnění ze dne 14. 7. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 20 822,74 Kč nejpozději do 29. 7. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 14. 7. 2020 a podacího lístku ze dne 15. 7. 2020).
5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 24. 1. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a ta se jí zavázala spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 720 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 408 Kč, vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 10 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou ve výši 4 217 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 5 783 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč – úhrada ve výši 4 217 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 5 783 Kč, a to ode dne 3. 8. 2019, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 22. 7. 2019 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 2. 8. 2019. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku .
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. V daném případě žalovaná, dle svého tvrzení, nemá dostatečné finanční příjmy, z nichž by byla schopna hradit svůj dluh v plné výši, a proto soud povolil žalované úhradu dluhu v jí navržených splátkách, když má za to, že navrhovaná výše splátek je přiměřená celkové výši dluhu, a pokud žalovaná bude dodržovat splátky, bude dluh splacen v přiměřeně dlouhé době. Povolení splátek pak soud vázal na ztrátu výhody těchto splátek, tj. nezaplatí-li žalovaná jednu z dohodnutých splátek řádně a včas, stává se splatným celý zbytek dluhu.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalovaná (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) v souvislosti s tímto řízením žádné náklady neuplatnila.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.