Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 12/2021-59
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr et Mgr Bc Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 39 940 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 300 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 640 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 197,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 199,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 591,70 Kč od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 900 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 391,70 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 29 591,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 300 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 640 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 197,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 199,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 591,70 Kč od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 900 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 391,70 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 29 591,70 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 39 940 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) tři smlouvy o půjčce, a to dne datum, datum a datum. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty částky 14 000 Kč, 12 000 Kč a 10 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smluv. Ve smlouvě ze dne datum se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 10 360 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 960 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně podle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Ve smlouvě ze dne datum se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 8 880 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně dle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Ve smlouvě ze dne datum se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 7 400 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně podle článku 1.2 smluvních podmínek, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jejích příjmů a výdajů, výpis z insolvenčního rejstříku a dokumenty předložené žalovanou, a to pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva. Žalovaná však svůj dluh řádně neuhradila, poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatila dne 23. 7. 2019, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 8. 7. 2017, poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatila dne 28. 10. 2019, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 6. 10. 2017, a poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatila dne 22. 11. 2019, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 7. 1. 2018. S účinností ke dni 29. 11. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky ze všech tří smluv za žalovanou, a to v neuhrazené výši 11 520 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 871,67 Kč a poplatku ve výši 2 648,33 Kč, ve výši 13 920 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 10 720,03 Kč a poplatku ve výši 3 199,97 Kč, a ve výši 14 500 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení všech tří pohledávek dopisem ze dne 29. 11. 2019. Po datu postoupení pohledávek žalovaná na svůj dluh již ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dluhu z uvedených smluv.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 10 360 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 960 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že půjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že i tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 8 880 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že i tuto zapůjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že i tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 7 400 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že i tuto zapůjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy.
4. Z článku 1.2 smluvních podmínek, jež tvořily součást všech tří smluv, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy a v případě úhrady půjčky v 58 splátkách činí 23,72 % ročně. Podle článku 2.2 smluvních podmínek budou uhrazené splátky započteny nejprve na poplatky a poté na jistinu půjčky. Podle článku 8.1 smluvních podmínek má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku. Dle článku 9.7 je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaná v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.
5. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 28. 5. 2016 se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 13 980 Kč, její měsíční výdaje činí 10 420 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 3 560 Kč. V části nazvané Dokumenty na ověření finanční situace zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 26. 8. 2016 se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 14 760 Kč, její měsíční výdaje činí 11 200 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 3 560 Kč. V části nazvané Dokumenty na ověření finanční situace zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 27. 11. 2016 se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 14 910 Kč, její měsíční výdaje činí 12 010 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 2 900 Kč. V části nazvané Dokumenty na ověření finanční situace zaškrtla právní předchůdkyně žalobkyně možnosti pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovanou ze smluv číslo. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení obou pohledávek na žalobkyni a požádala ji o uhrazení celkové dlužné částky 39 940 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu; toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 4. 2020 a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7. 5. 2020.
7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou tři smlouvy o půjčce, na jejichž základě jí poskytla částky 14 000 Kč, 12 000 Kč a 10 000 Kč, přičemž všechny tyto částky si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smluv. Žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 10 360 Kč, 8 880 Kč a 7 400 Kč. Při uzavírání smluv o půjčce ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované, zjistila výši jejích příjmů, výdajů a disponibilních částek na základě jejího prohlášení a v kartách zákazníka zaškrtla, že k ověření majetkových poměrů žalované byly použity pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva žalované. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovanou v dosud neuhrazené výši 39 940 Kč na žalobkyni. Žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.
8. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při těchto právních jednáních nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, jímž se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě při uzavírání smluv o zápůjčce spokojila s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet všechny tři zápůjčky, a proto soud posoudil všechny tři smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatné podle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.
13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila částku 12 840 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měla žalovaná na základě neplatné smlouvy o zápůjčce uhradit (24 360 Kč), a žalobou uplatněným nárokem (11 520 Kč), ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila částku 6 960 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měla žalovaná na základě neplatné smlouvy o zápůjčce uhradit (20 880 Kč), a žalobou uplatněným nárokem (13 920 Kč), a ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila částku 2 900 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měla žalovaná na základě neplatné smlouvy o zápůjčce uhradit (17 400 Kč), a žalobou uplatněným nárokem (14 500 Kč). Tyto úhrady žalované soud s ohledem na neplatnost všech tří smluv započetl na dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč, 12 000 Kč a 10 000 Kč, tudíž žalovaná nedoplatila jistinu ze smlouvy ze dne datum v částce 1 160 Kč, jistinu ze smlouvy ze dne datum v částce 5 040 Kč a jistinu ze smlouvy ze dne datum v částce 7 100 Kč; celkový dluh na jistinách tak činí 13 300 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že tuto částku žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou absolutně neplatné a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu, a ohledně nesplacené částky 13 300 Kč toto bezdůvodné obohacení nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila obě pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 13 300 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z neplatných smluv o zápůjčce. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jejího doručení, přičemž toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019, žalované mohlo být doručeno nejdříve následující den, lhůta k plnění žalované uplynula dne 24. 12. 2019 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky 13 300 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. “) soud žalované uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za administrativní činnost a poplatků za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost obou smluv zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků za poskytnutí zápůjček podle smluv o zápůjčce, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedených smluv nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí těchto poplatků. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z dlužných částí jistin zápůjček za období od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k plnění mohla být žalované doručena nejdříve dne 14. 12. 2019, lhůta k plnění jí uplynula dne 24. 12. 2019 a prodlení žalované započalo až dnem 25. 12. 2019 a nikoliv již 30. 11. 2019.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 13 300 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 26 640 Kč s příslušenstvím, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jejího úspěchu v řízení. Jelikož však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.