Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 122/2021-21
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní titul Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím se zamítá co do částky částka a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do datum a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení v částce částka.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zamítá co do částky [částka] a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení v částce [částka].
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba s.r.o., IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne datum úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, úvěr byl vyplacen k datu datum, variabilní symbol platby: číslo. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř. “
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Soudu byla k důkazu předložena Jednotlivá smlouva o úvěru číslo která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a pod jménem žalovaného je uvedeno, že smlouva je žalovaným podepsána elektronicky dne datum (dále také jen„ Smlouva“). Tuto Smlouvu měla dle tvrzení žalobkyně uzavřít předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba právnická osoba, IČO, coby poskytovatel úvěru a žalovaný, coby klient. Žalovaný je ve Smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou pobytu, číslem občanského průkazu, emailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši částka, a to na bankovní účet klienta, klient se zavazuje splatit úvěr do 30 dnů od poskytnutí úvěru, roční procentní úroková sazba činí 0,15% a roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 857 %, poplatek za poskytnutí úvěru činí částku částka. Je-li klient v prodlení, je dle Smlouvy povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši a poskytovatel úvěru má rovněž právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z nesplaceného závazku za každý den prodlení až do úplného zaplacení všech dluhů, maximálně do částky částka. K důkazu žalobkyně doložila rovněž Rámcovou smlouvu o úvěru ze dne datum, která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a pod jménem žalovaného je uvedeno, že smlouva je žalovaným podepsána elektronicky dne datum (dále také jen„ Rámcová smlouva“). Rámcová smlouva poskytuje právní rámec pro později uzavírané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dále na podporu tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru k důkazu předložila listin y vytvořené žalobkyní či její předchůdkyní, a to listin u obsahující profil uživatele s údaji o žalovaném, interní listin u z počítačového systému obsahující údaje o uzavřené Smlouvě, dále Všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně, Rozhodčí smlouvu a Prohlášení klienta.
Ze zprávy obec spořitelny, a.s. ze dne datum vyplývá, že dne datum byla poukázána na bankovní účet č. bankovní účet částka ve výši částka od předchůdkyně žalobkyně a majitelem tohoto účtu je žalovaný. Totéž dokládá i žalobkyní předložený doklad o bezhotovostním převodu částky částka ze dne datum.
Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně Přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek od postupitele z datum s dokladem o odeslání žalovanému téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne datum včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému z téhož dne.
4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy k datu tvrzenému žalobkyní. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva ani Rámcová smlouva neobsahují podpis žalovaného, Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně webová adresa, kde se měl žalovaný nejprve zaregistrovat zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy, následně mělo dojít ke zřízení klientského účtu žalovaného a přidělení klientského čísla. Poté měl žalovaný zaslat předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Následně byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet a poté žalovaný dle tvrzení žalobkyně schválil návrh konkrétní úvěrové smlouvy, a to vše v rámci uživatelského účtu žalovaného, ke kterému měl pomocí vlastního hesla přístup pouze žalovaný. Tento žalobkyní popsaný způsob uzavření úvěrové smlouvy je obsažen v Rámcové smlouvě. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít prostředky komunikace na dálku, je však na žalobkyni, aby domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala (ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně nepředložila jediný důkaz), že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo, tedy neprokázala postup zahrnující přihlášení klienta do chráněného internetového prostředí, vyplnění žádosti o registraci, o úvěr, odsouhlasení Smlouvy a souvisejících dokumentů žalovaným. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil vůli býti právně zavázán příslušnou Smlouvou a Rámcovou smlouvou.
5. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku částka, a to dne datum na bankovní účet č. bankovní účet. Tato skutečnost vyplývá ze zprávy banky vyžádané k návrhu žalobkyně a z dokladu o bezhotovostní platbě ze dne datum. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo žalovanému bez právního důvodu, a žalovaný sám proti žalobě neuplatnil žádné námitky. Soud tedy aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
6. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne datum. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne datum, a tedy nejprve dne datum měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od datum) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum z částky částka rovnající se bezdůvodnému obohacení žalovaného. V tomto rozsahu soud také žalobě ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl.
7. Ve zbytku ji zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno a soud tedy žalobu zamítl v rámci výroku II co do částky částka a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do datum a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala částka a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.
9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
10. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.