Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 113/2021-27
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 4 220 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč,
s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 720 Kč s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od 24. 10. 2020 do 7. 4. 2021, a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 660,13 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč, s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 720 Kč s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od 24. 10. 2020 do 7. 4. 2021, a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 660,13 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 4 220 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 660,13 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovanou za použití prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetových stránek webová adresa) smlouvu o úvěru číslo. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila dle výpisu z účtu, případně výplatních pásek žalované za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů anonymizováno nebo anonymizováno. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Na základě smlouvy žalobkyně žalované poskytla na bankovní účet částku 2 500 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 470 Kč nejpozději do 13. 7. 2017. Žalovaná však na poskytnutou částku ničeho neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení poskytnuté částky 2 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 470 Kč a zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru plynoucího ode dne následujícího po splatnosti úvěru (tj. 14. 7. 2017) do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalované rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 2 500 Kč od 14. 7. 2017 do 25. 11. 2018, v celkové výši 1 250 Kč.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, která byla uzavřena elektronicky, byla žalované dne datum na bankovní účet poskytnuta částka 2 500 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 470 Kč do 28 dnů od jejího poskytnutí. V případě prodlení žalované měla žalobkyně nárok mj. na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínku. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru ze dne datum, výpisu z účtu žalobkyně a předžalobní upomínky. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně doložila kopii dokladu totožnosti žalované a výpis z účtu žalované za období od 1. 3. 2017 do 31. 5. 2017 zachycující zůstatek na účtu žalované ve výši - 33 000 Kč. Dále byl předložen výpis z spisová značka, podle nějž žalovaná před uzavřením předmětné smlouvy (v roce 2016) čerpala zápůjčku ve výši 20 900 Kč, s jejímž splacením byla v prodlení po dobu 56 dnů.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru číslo uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala, a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně doložila pouze kopii dokladu totožnosti žalované, výpis z účtu žalované zachycující záporný zůstatek ve výši - 33 000 Kč, a výpis z registru spisová značka, podle nějž žalovaná v roce 2016 čerpala zápůjčku, která byla opožděně splacena. Žalobkyní předložené listin y tak rozhodně nemohou vést k závěru o dostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované, neboť z nich není patrná nejen příjmová situace žalované v době uzavírání předmětné smlouvy, ale ani její výdajová situace. Pouze na základě porovnání příjmů a výdajů žalované v rozhodném období, zjištění jejích osobních a majetkových poměrů, lze učinit závěr o tom, zda žalovaná bude reálně schopna poskytnutý úvěr splatit. To však žalobkyně neučinila. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 2 500 Kč, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila, zůstala jí proto povinnost vydat částku 2 500 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
18. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a úroku z prodlení soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky mají oporu v neplatné smlouvě, nebo byly požadovány za období, kdy částka nemohla být, s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, splatná.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly. Při posouzení úspěchu žalované soud přihlédl i k příslušenství pohledávky.
20. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).