Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 76/2021-38
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 8 080,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 080,27 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 8 080,27 Kč od 8. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 8 080,27 Kč od 31. 12. 2017 do 7. 11. 2020 ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 080,27 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 8 080,27 Kč od 8. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 8 080,27 Kč od 31. 12. 2017 do 7. 11. 2020 ve výši 8,05 % ročně, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí 8 080,27 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Žalované tak byl poskytnut prostředky komunikace na dálku (po zadání registračních údajů) revolvingový úvěr, který žalovaná čerpala do výše 11 136 Kč. Žalovaná měla vyčerpaný úvěr v souladu se smlouvou splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu. Žalovaná z celkové čerpané výše úvěru neuhradila právnímu předchůdci žalobkyně jistinu úvěru ve výši 8 080,27 Kč. Tuto dlužnou částku měla žalovaná uhradit nejpozději do 31. 12. 2017, to však i přes výzvy neučinila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.
2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, podpis žalovaného však neobsahuje. Ve smlouvě bylo ujednáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytne žalované úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč. Dne 30. 8. 2017 byla právním předchůdcem žalobkyně na účet č. bankovní účet zaslána částka 10 000 Kč a dále dne
11. 10. 2017 částka 1 136 Kč. Dle sdělení právnická osoba ze dne datum je majitelem účtu č. bankovní účet žalovaná. Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů výzvou k plnění ze dne 4. 11. 2020. Výzva byla žalované zaslána dne 4. 11. 2020, jak vyplývá z podacího archu.
6. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, neboť smlouva byla předložena bez podpisu žalované. Soud si je vědom, že měla být tato smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalobkyně však žádným způsobem neprokázala, že by tak bylo učiněno. Žalobkyně v řízení pouze prokázala (viz výpis z běžného účtu žalované č. bankovní účet za období srpen 2017 a říjen 2017), že byla na účet žalované č. bankovní účet poukázána dne 30. 8. 2017 částka 10 000 Kč a dne 11. 10. 2017 částka 1 136 Kč (že se jedná o účet žalované, soud zjistil z oznámení právnická osoba ze dne datum). Poskytnutí peněžních prostředků v žalované výši 8 080,27 Kč žalované tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla částka poskytnuta), soud proto postupoval dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni uhradit. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jako aktivně legitimovanému subjektu, neboť pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 ).
7. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 31. 12. 2017, nicméně pokud soud výše konstatoval, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a nárok byl posouzen jako bezdůvodné obohacení, pak nelze vyhovět žalobkyni ani co do požadavku na úroky z prodlení od 31. 12. 2017. Již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“
8. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě se dluh stal splatným až žalobkyní učiněnou výzvou ze dne 4. 11. 2020, která byla žalované zaslána dne 4. 11. 2020 žalovaná měla plnit do 3 dnů, tj. do 7. 11. 2020. Žalovaná je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byla povinna plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle současné účinné úpravy v ust. § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Ve výzvě ze dne 4. 11. 2020 žalobkyně určila lhůtu do tří dnů, nicméně čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem - žalobkyní (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 –2054), 1. vydání, 2014, s. 998-1014). Lhůta k plnění uvedená žalobkyní ale zákonnou lhůtu nezkracuje, naopak by se dalo říct, že se jedná o prodloužení lhůty dané ust. § 1958 odst. 2 o. z., kdy za lhůtu bez zbytečného odkladu pro tento případ by se dala považovat lhůta v řádech dnů, soud proto vycházel při stanovení splatnosti ze lhůty prodloužené žalobkyní a přiznal jí úroky z prodlení od 8. 11. 2020 ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
9. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 8 080,27 Kč ode dne
8. 11. 2020 do zaplacení, ve zbylém rozsahu ohledně příslušenství žalobu zamítl.
10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř, podle kterého platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla neúspěšná pouze co do části příslušenství žalované částky, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) ust. § 11 odst. 1 písm. a) , d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 368 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek vycházejících z úvěrových smluv, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. Soud vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.