Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 198/2020-30
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu titul Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované, Slovenská republika
o zaplacení 9 963 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 963 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 904,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 555,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 963 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 904,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 555,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se jako právní nástupce právnická osoba podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 13. 4. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 7 000 Kč. Žalovaná se jí zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 980 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 174 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 213 Kč s poslední splátkou splatnou dne 24. 5. 2018. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Dlužná částka činí celkem 9 963 Kč, která byla postoupena na žalobkyni a kterou žalovaná nezaplatila ani přes předžalobní upomínku.
2. Pokud se týká mezinárodní příslušnosti (mezinárodní pravomoci), tu soud zkoumal z důvodu, že žalovaná je státním občanem Slovenské republiky a jde tedy o věc s cizozemským prvkem. Protože obec i Slovenská republika jsou od 1. 5. 2004 členy Evropské unie, je jí třeba posuzovat podle Nařízení evropského parlamentu a Rady číslo (dále jen Nařízení), které je použitelné od 10. 1. 2015, neboť řízení před soudem bylo zahájeno po tomto datu (čl. 66 bod 1. Nařízení). Podle čl. 7 bod 1. Nařízení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). Podle čl. 17 bod 1 písm. a), b) Nařízení 1. ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí. Tutéž problematiku dříve upravovalo Nařízení Rady (příjmení) číslo a to v čl. 5, bod 1., písm. a), b), čl. 15, bod 1. písm. a), b). Protože text ustanovení byl stejný, je stále použitelná judikatura k těmto ustanovením. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích sp. zn. 32 Cdo 1318/2011 , 32 Cdo 1826/2011 , 33 Cdo 1715/2014 dovodil, že z článku 15 odst. 1 Nařízení (příjmení) číslo je zřejmé, že dopadá výlučně jen na ty spotřebitelské smlouvy, jde-li o koupi movitých věcí na splátky (písmeno a)), jde-li o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí (písmeno b)). Pod písmeno b) tak lze podřadit pouze ty smlouvy o úvěru a o půjčce, jež jsou účelově vázané, nikoli půjčky a úvěry poskytnuté bez uvedení účelu. Pojem služba ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. b) Nařízení Rady (příjmení) číslo je třeba vykládat jako činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby, a to za úplatu; poskytnutí úvěru či půjčky lze považovat za činnost vykonávanou za úplatu. V daném případě byla žalovanému poskytnuta bezúčelová hotovostní půjčka, tedy nikoli půjčka či úvěr k nákupu movitých věcí. Ustanovení čl. 17 až 19 Nařízení o příslušnosti u spotřebitelských smluv proto nelze použít a příslušnost je třeba posuzovat podle čl. 7. V rozhodnutí sp. zn. C číslo Evropský soudní dvůr dovodil, že ust. čl. 5 Nařízení (příjmení) číslo upravuje jak mezinárodní, tak místní příslušnost. Toto ustanovení je nyní obsaženo v čl. 7 Nařízení. Protože text dotčených ustanovení je stejný, není důvod se od tohoto výkladu ani nyní odchylovat. Půjčku poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované na území České republiky, a proto mají soudy České republiky mezinárodní příslušnost (tj. mezinárodní pravomoc - § 7 o. s. ř. o. s. ř. ) k projednání a rozhodnutí věci. Ohledně místní příslušnosti je rozhodné místo, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (č.l. 7 bod 1/ písm. a/ Nařízení), což bylo v obvodu zdejšího soudu.
3. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 13. 4. 2017, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 980 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 174 Kč, to vše v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 213 Kč s tím, že poslední splátka bude splatná dne 24. 5. 2018. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, když uhradila pouze 2 391 Kč a tak právnímu předchůdci žalobkyně ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, tj. od 25. 5. 2018, vzniklo právo na úhradu celé zbývající dlužné částky, která k tomuto dni činila částku 9 963 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 601,08 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 223,73 Kč a poplatku za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 138,19 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k témuž dni pohledávku za žalovanou na žalobkyni, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovaná tedy dluží žalobkyni z výše uvedené smlouvy celkovou částku 9 963 Kč, kterou žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila dlužnou částku do 24. 5. 2018, vznikl žalobkyni rovněž nárok na úhradu sjednaného úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, avšak marně.
4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Protože žalovaná žalobkyni a ani jejímu právnímu předchůdci dosud nevrátila splatnou jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč, nezaplatila poplatek za administrativní činnost ve výši 601,08 Kč ani poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 223,73 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 138,19 Kč a ani sjednané úroky, kterých se žalobkyně domáhá, porušila svojí smluvní povinnost obsaženou i ve výše uvedeném předpise a soud jí uložil zaplacení jejího dluhu vůči žalobkyni jako postupníkovi tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , neboť žalovaná je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
6. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.