Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 63/2020-40
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, PSČ, Slovensko
o zaplacení 9.353,94 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 753,94 Kč s ročním úrokem ve výši 17,9 % z částky 3 395,5 Kč za dobu od 11. 5. 2020 do zaplacení, ročním úrokem z prodlení z částky 3 395,5 Kč ve výši 10 % za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 132,74 Kč, ročním úrokem ve výši 18,9 % z částky 5 000 Kč za dobu od 11. 5. 2020 do zaplacení, ročním úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 257,85 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 600 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě soudního poplatku částku 600 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 753,94 Kč s ročním úrokem ve výši 17,9 % z částky 3 395,5 Kč za dobu od 11. 5. 2020 do zaplacení, ročním úrokem z prodlení z částky 3 395,5 Kč ve výši 10 % za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 132,74 Kč, ročním úrokem ve výši 18,9 % z částky 5 000 Kč za dobu od 11. 5. 2020 do zaplacení, ročním úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 257,85 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 600 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě soudního poplatku částku 600 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou dne 26. 8. 2020 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 9 353,94 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na smlouvě o úvěru a kontokorentním úvěru. Jistina tvoří částku 3 395,50 Kč v prvním případě a částku 5 000 Kč na kontokorentu. Částka 390,59 Kč tvoří kapitalizovaný úrok. Dluh ve výši 958,44 Kč je dále tvořen poplatky a záporným zůstatkem na účtu.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud příslušný podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady č. 1215/2012 (s přihlédnutím k závěrům uvedeným mimo jiné v usnesení Nejvyššího soudu z 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Nd 25/2014 , publikovaném v systému ASPI pod č. JUD310971CZ), rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), když žalobce s tím souhlasil a žalovaný se nevyjádřil.
4. Z listinných důkazů bylo zjištěno, mezi účastníky došlo 8. 10. 2019 k uzavření rámcové smlouvy, na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet s tím, že tento účet bude možné obsluhovat rovněž elektronicky (skutečnost, že smlouva byla uzavírána se žalovaným, byla prokazována kopií osobních dokladů žalovaného - č. l. 16 až 18). Toutéž formou v elektronickém bankovnictví mohl žalovaný rovněž uzavírat další smlouvy a sjednávat si služby. Součástí smlouvy bylo i telefonní číslo a mailová adresa žalovaného pro účely zasílání potvrzovacích sms a hesel klientovi, rovněž i jeho doručovací adresa v ČR. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky a ceník. Dodatkem č. 6 z 30. 10. 2019 byl sjednán úvěr pro žalovaného ve výši 5 000 Kč, jež měl být splácen v 12 splátkách po 455 Kč se sazbou 17,9 % ročně, pokud nebude spláceno vždy zcela řádně, v opačném případě byl úrok 16,9 %. Součástí dodatku byly i podmínky pro používání úvěru, které zakotvily uvedený bonusový úrok a režim jeho aplikace. Podle obchodních podmínek byl žalovaný povinen oznámit změny kontaktních údajů žalobci. Dokumenty zasílané žalovanému mohly být zasílány nejen klasicky, ale rovněž elektronickou formou do schránky v elektronickém bankovnictví. Součástí podmínek byla i povinnost platit poplatky dle ceníku a možnost sesplatnit celý dluh, pokud bude ohrožena schopnost klienta splácet, uvedené oprávnění plynulo pro žalobce rovněž z podmínek použití úvěru, stejně jako sjednání práva českého jako práva rozhodného pro smluvní vztah. Z formuláře úvěru plynuly tytéž okolnosti jako z dodatku samotného a podmínek použití úvěru. Sjednaná částka byla připsána na sjednaný účet (výpis z běžného účtu). Dodatkem č. 5 z 15. 10. 2019 byl žalovanému poskytnut kontokorent k běžnému účtu s možností čerpání do částky 5 000 Kč s roční sazbou úroku 18,9 %. Dne 5. 2. 2020 se žalovaný přihlásil k pojištění pro případ smrti nebo invalidity se sazbou měsíční platby 30 Kč.
5. Dle ceníku činil poplatek za vedení účtu 100 Kč měsíčně. Z přehledu nákladů vymáhání soud zjistil, že paušalizované náklady na vymáhání činí 592,20 Kč, pro projednávanou věc nicméně listin listina nic podstatného nepřinesla. Z přehledu plateb na kontokorent bylo zjištěno, že žalovaný dluží 5 000 Kč na jistině, na úrocích za období od 1. 2. 2020 do 10. 5. 2020 částku 257,85 Kč. Z výpisu úvěru soud zjistil, že žalovaný hradil úvěr ve výši 5 000 Kč do splátky v měsíci únoru 2020, nadále již ničeho, pročež dluh na jistině činil 3 395,50 Kč. Na kapitalizovaném úroku dlužil částku 132,74 Kč k datu 11. 5. 2020. Současně mu bylo naúčtováno 1 100 Kč poplatků ve výši 2* 300 Kč za vymáhání (dvě upomínky byly patrné z dokladu o odeslané poště) a 5* 100 Kč za vedení účtu. Rovněž byla žalovanému 12. 4. 2020 stržena částka pojistného ve výši 67 Kč. Dluh uhrazen nebyl přes výzvu z 11. 5. 2020 zaslanou mu na adresu na Slovensko, kterou byl celý dluh sesplatněn.
6. Na shora zjištěný skutkový stav soud s ohledem na všeobecné obchodní podmínky, které byly součástí smlouvy, v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Rady č. 593/2008 aplikoval ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen„ ObčZ“), podle něhož ze smlouvy o úvěru vzniká závazek úvěrujícího na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a povinnost dotyčného tyto později úvěrujícímu vrátit spolu s úroky. Tomuto ustanovení odpovídá i vzájemné vymezení vztahů mezi žalobcem a žalovaným ve smluvní dokumentaci. Soud má za to, že ze strany žalobce byly učiněny řádné kroky směřující k objasnění podmínek potřebných k platnému sjednání smlouvy o úvěru se spotřebitelem ve smyslu § 84 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v podobě prověření úvěruschopnosti žalovaného.
7. Zbývalo tak posoudit, zda úvěr poskytnut byl a na co má žalobce případně nárok. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že úvěr byl poskytnut a tento byl i řádně po určitou dobu hrazen. Následně byl žalovaný minimálně dvakrát vyzván k řádné platbě, což bylo prokázáno dokladem o odeslané poště. Při neúspěchu takto učiněné výzvy je pak zcela zřejmé, že bylo na místě uplatnit možnost úvěr sesplatnit v souladu s rámcovou smlouvou a na ní navazujícími podmínkami použití úvěru a obchodními podmínkami, což také žalobce učinil. Pokud žalovaný neuhradil svůj dluh včas, dostal se do prodlení podle § 1968 ObčZ a je povinen uhradit kromě neuhrazené jistiny, jejíž výše plyne ze splátkového kalendáře a přehledu plateb úvěru a kapitalizovaných úroků, rovněž úrok z prodlení ve výši podle § 1970 ObčZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Součástí dluhu je rovněž poplatek za vedení účtu ve výši 100 Kč a pojištění. Soud žalobci nepřiznal platby za upomínky v podobě nákladů na vymáhání, neboť je zřejmé, že z ceníku se povinnost takové platby nepodává, a rovněž je možné říci, že jím obecně kalkulovaná částka 300 Kč v souladu s přehledem nákladů vymáhání je neprokazatelná. Jedná se o jinou situaci, než tomu bylo ve věci vedené pod sp. zn. 112 C 73/2019 , kde poplatek ve výši 300 Kč byl stanoven přímo ceníkem poplatků. Lhůtu k zaplacení přiznaných částek soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ .
8. Výrok pod bodem III. je odůvodněn skutečností, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl podle § 142 odst. 3 OSŘ . Výše nákladů u žalobce je pak omezena na částku soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Lhůta k plnění i zde byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ . Výrok pod bodem IV. plyne z toho, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a je tak na místě podle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek vyměřit v řádné výši, která činila 1 000 Kč. Žalobci tak zbývá k úhradě částka 600 Kč, kterou nicméně soud zohlednil ve výroku pod bodem III., protože je to neúspěšný žalovaný, kdo je povinen nést náklady žalobce úspěšného v tomto řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ) ani dovolání (§ 236 odst. 1 OSŘ a contrario).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.