Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 38/2021-30
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 902,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 902,69 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 392,48 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 776,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 902,69 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 6 902,69 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 902,69 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 392,48 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 776,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 902,69 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 6 902,69 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
1. Návrhem podaným k soudu dne 30. 11. 2020 ve znění jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 28. 6. 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 12 % ročně v měsíčních platbách ve výši 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací od žalovaného. Ve smlouvě o úvěru bylo přitom dohodnuto, že nebudou-li úroky z úvěru a sjednané ceny související s poskytnutím a správou úvěru zaplaceny ke dni jejich splatnosti, pak se stanou součástí jistiny úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, a proto vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, jinak se stane splatným celý zůstatek úvěru. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovaného zesplatnila ke dni 11. 11. 2019. K tomuto dni činila jistina úvěru 6 902,69 Kč, úrok z úvěru 440 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 14,91 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne 27. 5. 2020 s účinností ke dni 1. 6. 2020 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným 8 071,47 Kč a sestávala z jistiny úvěru 6 902,69 Kč, úroku z úvěru 776,30 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 392,48 Kč. Žalobkyně dále požaduje přiznání úroku z úvěru ve výši 12 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2. 6. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaný podepsali dne 28. 6. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem ve výši 5 000 Kč a vydala mu kreditní kartu a žalovanému vznikla povinnost vrátit čerpanou částku spolu s úrokem ve výši 10 Kč za každých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru ke dni splatnosti 12 x ročně. Při čerpání částky do 499 Kč nebyl žádný úrok účtován. RPSN činila 60,96 %. Právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat úvěr při platbě kreditní kartou u obchodníků nebo na internetu, případně výběrem hotovosti. Roční úroková sazba se pohybovala od 12 do 24 % ročně, při zesplatnění pohledávek z úvěru činila úroková sazba 12 % ročně. Cena za správu a vedení kartového účtu činila 50 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Podle čl. 16 obchodních podmínek pro poskytování úvěrů (kreditní karty) byl žalovaný povinen provádět po ukončení každého účetního období minimální úhradu uvedenou ve výpisu z účtu. Při prověřování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že příjem žalovaného ze zaměstnání činí 26 265 Kč, životní výdaje žalovaného stanovila právní předchůdkyně žalobkyně dle svého interního ekonomického modelu na 8 086 Kč měsíčně, po zohlednění splátky za žádaný úvěr by činilo nové splátkové zatížení žalovaného 3 500 Kč měsíčně. Na kartový účet žalovaného byl v měsících předcházejících podpisu smlouvy o úvěru pravidelně prováděn vklad prostředků ve výši v rozmezí 4 790 Kč až 4 990 Kč měsíčně (v jednom případě 2 850 Kč).
5. Žalovaný čerpal peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty, na měsíčním výpisu z účtu byla vždy uvedena minimální výše měsíční splátky, kterou byl žalovaný povinen provést. Poslední platbu na svůj dluh učinil žalovaný dne 6. 7. 2019 a dále již ničeho nezaplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení jeho dluhu dopisem ze dne 6. 10. 2019 a současně jej upozornila, nezaplatí-li svůj dluh, právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru vypoví. Dopisem ze dne 12. 11. 2019 informovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k jeho zaplacení.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 27. 5. 2020 postoupila s účinností k 1. 6. 2020 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 22. 6. 2020 odeslaným téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného jistinu 6 902,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 776,30 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 392,48 Kč. K zaplacení žalované dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 7. 9. 2020 odeslaným téhož dne.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
9. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 an. ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla tím, že mu umožnila čerpat finanční prostředky kreditní kartou, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jejich splácením. Žalobkyně si právem nárokuje vrácení poskytnuté jistiny úvěru 6 902,69 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru z jistiny ve výši 776,30 Kč kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky a zákonného úroku z prodlení ve výši 392,48 Kč kapitalizovaného k témuž dni, dále úroku ve výši 12 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2. 6. 2020 do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.
11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:
-) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč – soud žalobkyni nepřiznal vyúčtovanou odměnu za písemné vyjádření ze dne 16. 2. 2021, jelikož se jednalo o doplnění skutečností, které měly být uvedeny již v původním návrhu,
-) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 189 Kč.
12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.