Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 47/2021-19
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Ivanou Dušákovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
; sídlem adresa žalobkyně
; zastoupena advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 980 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 823,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 324,8 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 930,03 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 5 930,03 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 360 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 360 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení
-) částky 5 920 Kč,
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 803,44 Kč,
-) kapitalizovaného úroku ve výši 2 146,92 Kč,
-) zákonného úroku z prodlení z částky 6 376,50 Kč od 30. 11. 2019 do 7 5. 2020,
-) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 016,50 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení,
-) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 376,5 KČ od 30. 11. 2019 do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 823,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 324,8 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 930,03 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 5 930,03 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 360 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 360 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení</b> <b>-) částky 5 920 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 803,44 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaného úroku ve výši 2 146,92 Kč,</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení z částky 6 376,50 Kč od 30. 11. 2019 do 7 5. 2020,</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 016,50 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 376,5 KČ od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 15 980 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nároky vyplývající ze smluv o spotřebitelském úvěru, které se žalovaným uzavřel věřitel - společnost právnická osoba, IČO. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce splnil zákonnou povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
4. Z obsahu smlouvy číslo bylo zjištěno, že věřitel – právnická osoba, IČO, poskytl dne 3. 3. 2017 žalovanému - spotřebiteli – v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky pravidelně splácet spolu s poplatky a úroky ve výši celkem 7 400 Kč, a to v týdenních splátkách ve výši 300 Kč, poslední splátku měl žalovaný zaplatit 13. 4. 2018. Úroky činily 23,72 % ročně. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků zkoumal schopnost žalovaného splácet. Věřitel od žalovaného zjišťoval jeho majetkové a výdělkové poměry a informace od žalovaného ověřoval – věřitel měl k dispozici pracovní smlouvu na dobu neurčitou, výplatní pásky a věřitel ověřoval skutečnosti dotazem u zaměstnavatele. Bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil 26 865 Kč měsíčně, běžné měsíční výdaje činily 6 000 Kč, použitelný příjem tak činil 20 865 Kč. Původní věřitel dne 29. 11. 2019 postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky a přílohy k této smlouvě. Z písemného oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Z tvrzení, které žalovaný nerozporoval, bylo zjištěno, že původní věřitel do postoupení pohledávky evidoval žalovaným uhrazenou částku 9 700 Kč, poslední splátku žalovaný uhradil 22. 6. 2018.
5. Z obsahu smlouvy číslo bylo zjištěno, že věřitel – právnická osoba, IČO, poskytl dne 26. 5. 2017 žalovanému - spotřebiteli – v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Z tvrzení, které žalovaný nerozporoval, bylo zjištěno, že původní věřitel do postoupení pohledávky evidoval žalovaným uhrazenou částku 5 640 Kč. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Z písemného oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Nebylo zjištěno, že poskytovatel zápůjčky dříve, než přenechal žalovanému peněžní prostředky, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného – spotřebitele – zápůjčku splácet. Podle údajů v kartě zákazníka ze dne 25. 5. 2017 byl žalovaný zaměstnán od května 2017 na dobu určitou a čistý příjem žalovaného činil 13 400 Kč, přičemž použitelný příjem činil pouhých 6 000 Kč.
6. Z písemné výzvy bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení jistiny s příslušenstvím, a to v termínu do 7. 5. 2020.
7. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl žalovanému dne 3. 3. 2017 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, když předtím s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného – spotřebitele – splácet. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobkyni částku 7 700 Kč a od 21. 4. 2018 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Původní věřitel dále poskytl žalovanému dne 26. 5. 2017 peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného – spotřebitele – splácet. Smlouva ze dne 26. 5. 2017 je tudíž neplatná. Přijetím částky 8 000 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil a je jeho povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaný dosud vydal částku 5 640 Kč, v době rozhodování soudu měl tak žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 360 Kč a od 8. 5. 2017 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením.
8. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu . Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvy o spotřebitelském úvěru, z obsahu smluv však bylo zjištěno, že věřitel poskytl peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smluv, jednalo se tedy o právní vztah, který lze z hmotněprávního hlediska podřadit pod ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smluv vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel také z ustanovení zákona číslo o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena.
9. V případě zápůjčky ze dne 3. 3. 2017 původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posuzoval schopnost žalovaného splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného i na základě dokladů od zaměstnavatele žalovaného. S ohledem na zjištěné příjmy a výdaje domácnosti žalovaného mohl původní věřitel důvodně uzavřít, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžité prostředky splácet. Původní věřitel neevidoval řádné a včasné splácení poskytnuté zápůjčky a pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni dle § 1879 a násl. občanského zákoníku . Nebylo tvrzeno, tudíž ani prokázáno, že žalovaný dlužné částky žalobkyni zaplatil, soud proto výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost dluh, úroky i úroky z prodlení zaplatit. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku , podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení obec národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Úroky z prodlení je žalovaný povinen platit od uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky. Kapitalizované úroky z prodlení byly vypočteny do data postoupení pohledávky 29. 11. 2019.
10. Původní věřitel a žalovaný dále uzavřeli dne 26. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku . Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalovaného – spotřebitele – splácet poskytnuté peněžní prostředky, respektive dostatečně pečlivě nevyhodnotil zjištěné údaje. Původní věřitel zápůjčku poskytl, i když žalovaný již předtím čerpal zápůjčku na základě smlouvy ze dne 3. 3. 2017. Žalovaný přitom byl v květnu 2017 zaměstnán krátce o nového zaměstnavatele, jeho čistý příjem se významně snížil a pracovní poměr byl sjednán pouze na dobu určitou. Soud proto dospěl k závěru, že poskytovatel zápůjčky nepostupoval s odbornou péčí, proto je smlouva o zápůjčce ze dne 26. 5. 2017 neplatná, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
11. Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný přijal peněžitou částku 8 000 Kč, ze které uhradil částku
5 640 Kč. Soud výrokem rozsudku pod bodem II uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni plnění ve výši 2 360 Kč. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena dle § 1879 občanského zákoníku O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku , dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení obec národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Při rozhodování o úrocích z prodlení bylo třeba vyjít z § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V dané věci je tak třeba stanovit splatnost bezdůvodného obohacení v návaznosti na výzvu ke splnění, ve které žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu ke splnění do 7. 5. 2020. Žalobkyni tudíž vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení až od 8. 5. 2020. Výrokem rozsudku pod bodem III pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.
13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok příjmení) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci.
14. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.