Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 138/2020-48

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Petrem Blažejem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 262 706,03 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 262 706,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 152 311,03 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 262 706,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 152 311,03 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 262 706,03 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu tov. zn. značka jméno anonymizována tři slova (dále jen„ Předmět financování“). Práva a povinnosti byly konkretizovány v obchodních podmínkách žalobkyně (dále jen„ OP“), které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila a poskytla žalované úvěr ve výši 231 996 Kč, který byl stanoven jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou Předmětu financování a přímou platbou, kdy celková výše úvěru, tj. celková výše splátek včetně pojištění činí 598 104 Kč. Na pořizovací ceně Předmětu financování ve výši 276 998 Kč žalovaná při uzavření smlouvy uhradila částku 45 000 Kč. Povinnost uhradit úvěr včetně veškerého příslušenství a poplatků byla zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva k Předmětu financování. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství a poplatků v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 8 307 Kč splatných k 19. dni každého měsíce počínaje dnem datum. Úrok z úvěru činil 28,49 % ročně při sjednané výši RPSN 42,98 %. Žalovaná však neuhradila splátku úvěru číslo splatnou dne datum, čímž porušila svou povinnost splácet úvěr řádně a včas. Ve Smlouvě pak bylo sjednáno, že v takovém případě je žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle OP a Sazebníku poplatků, nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě Smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu. Prodlení žalované zakládá žalobkyni právo na smluvený úrok z prodlení a smluvní pokutu dle Sazebníku. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 234 642 Kč. Po zohlednění úhrad činí dlužná částka celkem 234 642 Kč. Dlužná částka sestává z jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalované ve výši 138 054,75 Kč, smluvní pokuty v důsledku zrušení smlouvy ve výši 110 395 Kč, náklady na zprostředkování prodeje ve výši 5 203 Kč, dopojištění ve výši 3 284 Kč a náklady na odtah Předmětu financování ve výši 5 769,28 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně prověřovala následující registry: registr rizikových subjektů Komerční banky, interní platební morálka klienta, interní černá , insolvenční rejstřík, databáze neplatičů SOLUS, databáze neplatných dokladů MV a centrální evidence exekucí. Žalovaná uvedla v žádosti čistý příjem částka. Dále žalobkyně provedla kredit skóring, na základě kterého dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna splácet úvěr. Žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčela, mohla by se dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. , . Zákonodárce v  , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s  výslovně stanovil, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Může se tak jednat toliko o neplatnost relativní, které se musí spotřebitel dovolat. Pokud spotřebitel námitku neuplatnil, je nutné smlouvu považovat za platnou. Žalobkyně získala oprávnění jako platební instituce v rozsahu platebních služeb od České národní banky. Taková instituce musí budovat a udržovat důvěru účastníků peněžního trhu a platnost jejího oprávnění zajišťuje pravdivost informací o peněžních transakcí. Proto podle názoru žalobkyně není důvod pochybovat o tvrzeních a pravdivosti důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

3. Žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 231 996 Kč k pořízení Předmětu financování. Účastníci si sjednali úrok ve výši 16,24 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s úroky a poplatky v 72 měsíčních splátkách po 8 307 Kč (mandátní smlouva číslo ze dne datum, úvěrové podmínky číslo ze dne datum, úvěrová smlouva číslo ze dne datum, přehled plateb pro smlouvu číslo ze dne datum, přehled plateb ze dne datum, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru číslo).

4. Žalovaná úvěrový rámec ve výši 231 996 Kč zcela vyčerpala a převzala si Předmět financování (potvrzení o poskytnutí úvěru ze dne datum, protokol o předání automobilu ze dne datum a kupní smlouva ze dne datum).

5. Účastníci si sjednali, že při prodlení s plněním peněžních závazků má žalobkyně nárok na úrok z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení (OP).

6. Žalobkyně uhradila částku 5 203 Kč jako provizi za zpeněžení Předmětu financování (faktura číslo ze dne datum a potvrzení o úhradě ze dne datum).

7. Žalobkyně uhradila částku 5 769,28 Kč jako poplatek za odtah Předmětu financování (faktura číslo ze dne datum a potvrzení o úhradě ze dne datum).

8. Žalobkyně vyúčtovala žalované 14x 282 Kč a 1x 100 Kč za pojistné, které musela hradit žalobkyně za Předmět financování do doby jeho prodeje (faktura anonymizováno spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí anonymizována dvě slova anonymizováno spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí).

9. Žalobkyně dne datum vyzvala žalovanou k úhradě částky 249 772,75 Kč do datum (zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum a dodejka ze dne datum).

10. Žalobkyně dne datum vyzvala žalovanou k úhradě částky 266 419,92 Kč do 7 dnů od odeslání této výzvy (poštovní podací arch potvrzující odeslání žalované ze dne datum a předžalobní upomínka ze dne datum).

11. Průměrné výdaje domácnosti na jednu osobu činily v roce 2016 částku 194 111 Kč ročně. Z toho částka 5 942 Kč byly výdaje na alkohol a tabák, částka 18 307 Kč výdaje na rekreaci a kulturu a částka 10 286 Kč výdaje na restaurace a ubytování (statistika rodinných účtů za rok 2016).

12. Soud neprovedl důkaz ručitelským prohlášením ke smlouvě číslo ze dne datum, poštovním podacím archem potvrzující odeslání jméno celé jméno žalované ze dne datum pro nadbytečnost. Provedení těchto důkazů by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť tyto y byly navrženy k prokázání nároku vůči žalované jméno celé jméno žalované s tím, že žalobkyně vzal žalobu vůči žalované výslovně zpět.

13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

14. Žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 231 996 Kč k pořízení Předmětu financování. Účastníci si sjednali úrok ve výši 16,24 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s úroky a poplatky v 72 měsíčních splátkách po 8 307 Kč. Žalovaná úvěrový rámec ve výši 231 996 Kč zcela vyčerpala a převzala si Předmět financování. Účastníci si sjednali, že při prodlení s plněním peněžních závazků má žalobkyně nárok na úrok z prodlení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Žalobkyně uhradila částku 5 203 Kč jako provizi za zpeněžení Předmětu financování. Žalobkyně uhradila částku 5 769,28 Kč jako poplatek za odtah Předmětu financování. Žalobkyně vyúčtovala žalované 14x 282 Kč a 1x 100 Kč za pojistné, které musela hradit žalobkyně za Předmět financování do doby jeho prodeje. Žalobkyně dne datum vyzvala žalovanou k úhradě částky 249 772,75 Kč do datum. Žalobkyně dne datum vyzvala žalovanou k úhradě částky 266 419,92 Kč do 7 dnů od odeslání této výzvy. Průměrné výdaje domácnosti na jednu osobu činily v roce 2016 částku 194 111 Kč ročně. Z toho částka 5 942 Kč byly výdaje na alkohol a tabák, částka 18 307 Kč výdaje na rekreaci a kulturu a částka 10 286 Kč výdaje na restaurace a ubytování.

15. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení ( , , dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/ 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“).

17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče. Smyslem a účelem § 86 a 87 z. s. ú. není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede. Současně je zprostředkovaně chráněno konkurenční prostředí na trhu se spotřebitelskými úvěry tak, aby poskytovatelé úvěru porušující zákon o spotřebitelském úvěru nezískali neoprávněnou konkurenční výhodu oproti poskytovatelům provádějící kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavky odborné péče. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani případné prohlášení žadatele o úvěr, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA).

26. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují. Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

27. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR- Finance s. r. o., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

28. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak dospěl k závěru, že smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

29. Soud při zkoumání disponibilních zdrojů žalované vycházel z příjmů tvrzených a nedoložených žalovanou v žádosti o úvěr ve výši částka. Ohledně výdajů soud vycházel (v souladu se závěry Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ) z průměrných měsíčních nákladů v roce 2018 po odečtení zbytných výdajů na alkohol a tabák, dovolenou, kulturu, restaurace a ubytování { (194 111 – 5 942 – 18 307 – 10 286) /12}. Průměrné měsíční výdaje tak činily 13 298 Kč. Při zohlednění výše splátky na žalovaný úvěr ve výši 8 307 Kč by příjem žalované musel dosáhnout výše alespoň 21 605 Kč. Žalovaná však měla dosahovat pouze příjmu ve výši částka (podle nedoloženého tvrzení v žádosti o úvěr). Výše příjmů žalované by tak byla zcela nedostatečná pro splácení poskytnutého úvěru. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani případné prohlášení žalované, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA).

30. Argumentace rozsudkem Nejvyššího správního soudu ve Stockholmu ve věci 5868-16 ze dne 15. 11. 2017 není přiléhavá. Směrnice je normou teleologickou, tedy stanoví pouze cíl, kterého má členský stát dosáhnout. V dané věci ochranu spotřebitele před nepřiměřeným zadlužováním. Volba prostředků k dosažení tohoto cíle je na členských státech Evropské unie. Pochopitelně se tak může lišit i judikatura členských států v závislosti na zvolené právní úpravě a specifikách právního řádu daného členského státu. Rozdíl je však i v předmětu řízení. Ve věci řešené švédským soudem se jednalo o správní soudnictví, konkrétně o přezkum pokuty udělené ve správním řízení. V dané věci se jedná o spor mezi soukromými subjekty. Skutkové okolnosti byly rovněž odlišné. Pokutovaná společnost poskytovala drobné úvěry svým zákazníkům ve formě odložených plateb na pořízení vlastního zboží. Jednalo se o drobné částky a za těchto okolností švédský soud uzavřel, že nelze spravedlivě trvat na prokázání příjmů zákazníky. Zkoumání úvěruschopnosti lze tak nahradit matematickými modely. V této věci se však v žádném případě o bagatelní úvěr nejedná, když úvěrový rámec měl být sjednán ve výši cca 230 000 Kč, navíc výdaje žalovaného zcela zjevně vybočovaly z průměrné výše výdajů domácností. Žalobkyně měla za těchto okolností vyzvat žalovaného, aby nízkou výši nákladů doložil či alespoň vysvětlil. To platí tím spíše, že žalovaný v žádosti o úvěr nadhodnotil výši svého příjmu.

31. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.).

32. Obohacená (žalovaná) je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat ochuzené (žalobkyni) dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaná uhradila již částku 234 462 Kč, zatímco jistina činila 231 996 Kč. Lze tak uzavřít, že žalovaná svou povinnost vydat bezdůvodné obohacení již splnila. Soud proto žalobu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.