Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 103/2021-14
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 790,63 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od 26. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 790,63 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od 26. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 25. 7. 2017 elektronickou formou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy a hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem a dále se zavázal nahradit právnímu předchůdci žalobce účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč v případě prodlení se splacením jakékoliv částky. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů sdělených žalovaným. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal celkem částku 10 000 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a 19. 12. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena společnosti právnická osoba a následně byla postoupena žalobci, obě postoupení pohledávek byla žalovanému písemně oznámena. Ke dni zahájení řízení tak činil dluh žalovaného vůči žalobci z předmětné smlouvy 10 000 Kč na jistině úvěru a smluvní úrok z úvěru ve výši 8,5% ročně od čerpání úvěru dne 26. 9. 2017 do jeho splatnosti dne 25. 10. 2017, což odpovídá částce 790,63 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným 25. 7. 2017, standardní informací o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, výpisy z účtu žalovaného ohledně předmětného úvěru, smlouvami o postoupení pohledávek mezi právními předchůdci žalobce a mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 18. 12. 2019 a 19. 12. 2019 včetně jejich příloh a oznámením o postoupení pohledávky včetně výzvy před zahájením řízení z 15. 9. 2020 včetně podacího archu.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 25. 7. 2017 elektronickou formou dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy a hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem a dále se zavázal nahradit právnímu předchůdci žalobce účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč v případě prodlení se splacením jakékoliv částky. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů sdělených žalovaným, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že se žalobce žalobou domáhá pouze zaplacení jistiny a smluvního úroku, nepovažuje soud za nezbytné dále zkoumat, zda byla schopnost žalovaného splácet úvěr zkoumána dostatečně. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal celkem částku 10 000 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a 19. 12. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena společnosti právnická osoba a následně byla postoupena žalobci, obě postoupení pohledávek byla žalovanému písemně oznámena. Ke dni zahájení řízení tak činil dluh žalovaného vůči žalobci z předmětné smlouvy 10 000 Kč na jistině úvěru a smluvní úrok z úvěru ve výši 8,5% ročně od čerpání úvěru dne 26. 9. 2017 do jeho splatnosti dne 25. 10. 2017, což odpovídá částce 790,63 Kč. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru. Dnem následujícím po splatnosti úvěru, tedy dnem 26. 10. 2017, se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b / odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.