Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 28/2021-14
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr Marií Filippiovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 37 512,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 512,75 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 704,97 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 693,65 Kč, s úrokem ve výši 16,2 % ročně z částky 35 764,75 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 37 512,75 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 100,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 512,75 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 704,97 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 693,65 Kč, s úrokem ve výši 16,2 % ročně z částky 35 764,75 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 37 512,75 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 100,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 37 512,75 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru čí. číslo, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný vyčerpal celou výši úvěru ke dni 18. 12. 2015 a zavázal se jej splácet v měsíčních splátkách ve výši 998 Kč, splatných vždy k 14. dni v měsíci, přičemž první splátka byla stanovena na den 14. 1. 2016 a poslední splátka na den 14. 12. 2022 Smlouvou byla sjednána úroková sazba ve výši 16,2 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, pročež je žalobkyně ke dni 14. 5. 2019 prohlásila za splatný. Žalobkyně nárokuje jistinu (35 764,75 Kč), poplatky (1 748 Kč) a příslušenství, představované kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 16,2 % ročně z částky 35 764,75 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění (14. 5. 2019) do dne podání žaloby, tedy ve výši 9 704,97 Kč, smluvním úrokem ve výši 16,2 % ročně z jistiny pohledávky v částce 35 764,75 Kč ode dne 18. 7. 2020 (datum následující po podání žaloby) do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 693,65 Kč (shodné období jako v případě nárokového kapitalizovaného smluvního úroku) a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z jistiny a neuhrazených poplatků ve výši 37 512,75 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav a soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení dne datum uzavřeli úvěrovou smlouvu z důvodu žádosti žalovaného ze dne 14. 12. 2015. Žalobkyně je přitom společnost poskytující úvěry. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s limitem ve výši 50 000 Kč. Rovněž byla sjednána úroková sazba ve výši 16,2 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po 998 Kč, splatných vždy do 14. dne v měsíci s tím, že první splátky byla splatná dne 14. 1. 2016 a poslední dne 14. 12. 2022. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činila 88 452 Kč (žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 14. 12. 2015; úvěrová smlouva číslo ze dne datum; včetně žádosti o změnu; předsmluvní informace ze dne 14. 12. 2015; dodejka; vyřízení žádosti o změnu ze dne 8. 3. 2017; výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaný vyčerpal poskytnutý úvěr dne 18. 12. 2015 (výpis z účtu). Jelikož žalovaný nesplácel řádně a včas úvěr, byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě splátek a dlužné částky (sdělení žalobkyně; výzva k zaplacení ze dne 3. 1. 2019; opakovaná výzva ze dne 23. 1. 2019; poslední výzva ze dne 25. 2. 2019, včetně dodejky). Žalovaný přesto úvěr nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně podle úvěrových podmínek (čl. 9 úvěrových podmínek) zesplatnila celý úvěr, když ke dni 15. 5. 2019 činila dlužná částka 40 538,89 Kč (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 5. 2019, včetně dodejky; všeobecné úvěrové podmínky). Žalovaný ani přes výzvy ničeho neuhradil, pročež jej žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 29. 6. 2020, včetně poštovního podacího archu.
5. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud uzavřel, že dne datum byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrové smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný předmětný úvěr vyčerpal a byl tak povinen podle smluvních podmínek jej splatit v 84 měsíčních splátkách po 998 Kč, splatných vždy do 14. dne v měsíci. Žalovaný přitom úvěr řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně v souladu s obchodními, resp. úvěrovými podmínkami poskytnutý úvěr zesplatnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny, sjednaného poplatku, úroku a úroku z prodlení, a to jak kapitalizované výši do dne zesplatnění do podání žaloby, tak ode dne následujícího po podání žaloby do zaplacení. Požadovaný nárok žalobkyně přitom je v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Soud totiž neshledal, že by požadované nároky odporovaly přechodným ustanovením tohoto zákona (zejména ustanovení § 168 ZoSÚ). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr včetně všech souvisejících plateb a poplatků, které byly mezi účastníky řízení sjednány, neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství, představované obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostal do prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 100,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 501 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 37 512,75 Kč, skládající se z částky 2 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 760 Kč ve výši 1 839,60 Kč.
8. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.