Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
4 C 236/2019-85
Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr Markem Horáčkem ve věci
žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa žalobce a žalované
; zastoupený titul. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalobce a žalované
zastoupená obecnou zmocněnkyní titul. jméno příjmení, narozenou dne datum
bytem adresa
o zaplacení částky 40.824 - Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 18.814,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22.10.2019 do zaplacení, zamítá.
II. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 22.009,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22.10.2019 do zaplacení, zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 18.814,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22.10.2019 do zaplacení, zamítá. II. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 22.009,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22.10.2019 do zaplacení, zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení, která má spočívat v tom, že žalovaná užívá nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků nad rámec svého podílu. Konkrétně pak žalobce uvedl, že oba účastníci jsou spoluvlastníky, každý o velikosti podílu 1/8, nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v k.ú. anonymizováno, žalovaná přitom tyto nemovitosti užívá nad rámec svého podílu a brání v užívání žalobci. V rámci společné nemovitosti žalobce vymezil 10 objektů, u nichž se toto užívání nad rámec podílu projevuje – 1. dřevník, 2. kolna s možností užívat ji jako garáž, 3. uhelna a černá kuchyně, 4. chlévy, 5. stodola s vestavkem chléva, 6. přístřešek se stodolou, 7. zahradní domek, 8. plochy s betonovým povrchem, 9. kurník a výběh pro drůbež, 10 pozemky – u jednání upřesněno, že žalobce míní pouze pozemek st. anonymizováno v k.ú. anonymizováno u obec o výměře 1.138 m2. Žalobce pak dále tvrdil, že podle znaleckého posudku titul. příjmení, který si nechal vypracovat, činí měsíční úhrada za užívání uvedených objektů v případě podílu 1/8 částku 1.134 - Kč. Žalovaná je tak povinna tuto částku za každý měsíc, kdy objekty užíván nad rámec svého podílu, zaplatit žalobci z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce požaduje bezdůvodné obohacení za dobu tří let zpětně od podání žaloby.
2. U jednání pak vzal žalobce žalobu částečně zpět. Jednak šlo o zpětvzetí co do poloviny žalované částky, když vyšlo najevo, že žalobce se téhož nároku jako v tomto případě domáhá i po svém bratrovi, panu jméno celé jméno žalobce, který je rovněž spoluvlastníkem nemovitosti s podílem 1/8 (jde tedy o zpětvzetí co do částky 20.412 - Kč). Dále vzal žalobce žalobu zpět ohledně požadavku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání objektu 2) kolny s možností využívat ji jako garáž, 8) ploch s betonovým povrchem a částečně položky 9), a to kurníku (jde tedy o zpětvzetí co do částky 1.597,50 Kč – soud vychází z předloženého posudku, na který žalobce v žalobě odkazuje). Konkrétní vyčíslení pak vypadá následovně: položka 2 užívání 1/8 kolny podle posudku 200 - Kč ročně, za tři roky tedy 600 - Kč/2 – vůči žalované požaduje pouze polovinu, druhou polovinu požaduje vůči bratrovi, tedy za položku 2) požadována částka 300 - Kč; položka 8 – 841 - Kč x 3/2 – částka 1.261,50 Kč; položka 9 – kurník – 24 - Kč x 3/2 – částka 36 - Kč. V rozsahu zpětvzetí bylo řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastaveno.
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, popřela, že nadužívala svůj spoluvlastnický podíl. Předmětné části nemovitosti užívá ve stejné míře jako sám žalobce, V podrobnostech k jednotlivým objektům pak uvedla, že 1) dřevník užívá a užívá jej též jej syn jméno celé jméno žalobce, 2) kolnu k užívání jako garáž neužíval nikdo, byla v havarijním stavu, jméno celé jméno žalobce ji zbořil, vybetonoval pozemek, žalobce měl možnost zřídit si zde garáž, možnost nevyužil, 3) uhelnu a černou kuchyň užívají všichni spoluvlastníci k přecházení a k výstupu na půdu, 4) chlévy užívá jméno celé jméno žalobce, 5) stodolu s vestavkem chléva užívá jméno celé jméno žalobce, 6) přístřešek za stodolou užívají všichni včetně žalobce k příležitostnému posezení, 7) zahradní domek – užívá jej jméno celé jméno žalobce, dříve jej užíval i žalobce, avšak dělal škodu na věcech, proto mezi bratry došlo k neshodě, žalovaná jej neužívá, 8) plochy s betonovým povrchem – užívají všichni spoluvlastníci k přecházení včetně žalobce, ten na nich má umístěnu i frézu a občas auto, 9) kurník a výběh pro drůbež – užívá jméno celé jméno žalované, 10) pozemky na list vlastnictví – užívají všichni spoluvlastníci podle potřeby k přecházení. Žalovaná dále uvedla, že žalobce se nepodílel na investicích do předmětu spoluvlastnictví, a to ani prací ani finančně, většinu prací provádí a financuje jméno celé jméno žalobce. Žalobce navíc ignoruje skutečnost, že na nemovitostech jsou další spoluvlastníci, jméno celé jméno žalobce neužívá obytnou část, žalobce ano. Žalovaná nechápe počínání žalobce, když celý nárok chce výlučně po ní, ačkoli ona spoluvlastnictví nad rámec svého podílu neužívá. Navrhla zamítnutí žaloby.
4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z výpisu z katastru nemovitostí, z list vlastnictví pro územní celek, k.ú. obec u obec vyplývá, že v rozhodném období byly spoluvlastníky pozemku st. anonymizováno a budovy adresa na tomto pozemku žalobce (podíl 1/8), žalovaná (podíl 1/8), jméno celé jméno žalobce (podíl 1/8), jméno příjmení (podíl 1/8) a jméno celé jméno žalované (podíl ½).
5. Ve věci byli vyslechnuti svědci – spoluvlastníci nemovitosti, manžel spoluvlastnice jméno příjmení a partner žalobce jméno příjmení (vyslechnuta byla i sousedka jméno příjmení, z její výpovědi však nebyly zjištěny žádné významné skutečnosti). Z hlediska věrohodnosti výpovědí soud považuje za nejvěrohodnější výpověď jméno celé jméno žalované, švagrové žalované, která nebyla nakloněna ani na jednu stranu sporu, v nemovitosti bydlí, situaci v místě tedy zná. U ostatních svědků byla patrná určitá zainteresovanost ve sporu – jméno celé jméno žalobce, syn žalované, vypovídal spíše ve prospěch žalované, naproti tomu jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení vypovídali spíše ve prospěch žalobce. V případě svědků jméno příjmení a jméno příjmení je jejich svědectví poněkud oslabeno tím, že v místě přímo nežijí, na rozdíl od ostatních svědků. Shrnutí výpovědí vyznívá tak, že podle jméno celé jméno žalobce víceméně všechny sporné objekty užívá on, žalovaná nikoli, z výpovědí jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení vyplývá, že chlévy, stodolu a zahradní domek užívají žalovaná a jméno celé jméno žalobce, z výpovědí jméno celé jméno žalované pak plyne, že chlévy a stodolu užívá jméno celé jméno žalobce, zahradní domek pak jméno celé jméno žalobce s rodinou.
6. Ze sdělení Městského úřadu v Chrudimi bylo zjištěno, že žalovaná ani jméno celé jméno žalobce nejsou zapsáni v evidenci zemědělského podnikatele.
7. Z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že jméno celé jméno žalobce má mj. živnostenské oprávnění pro obor činnosti poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost.
8. Ze sdělení Státní veterinární správy bylo zjištěno, že jméno celé jméno žalobce má registrované hospodářství pro skot a ovce, aktuálně má chovat 8 ks skotu. Žalovaná takto registrována není.
9. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti významné pro rozhodnutí.
Posouzení věci
10. Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá v tom, že užívá svůj spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti nad rámec svého podílu, a to na úkor žalobce. V teoretické rovině je tato konstrukce možná, nicméně v tomto konkrétním případě má soud za to, že na straně žalované žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo. Pokud žalovaná užívá některé objekty (např. dřevník, betonové plochy apod.), pak tak činí z titulu svého vlastnického práva. To však neznamená, že tak činí nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Ostatně u některých žalobcem vymezených objektů si dost dobře ani nadužívání nelze představit – např. u betonových ploch, které slouží k přecházení. příjmení se nakonec koncentroval na tří objekty, žalobcem označené pod č. 4) chlévy, 5) stodola s vestavkem chléva a 7) zahradní domek. U nich žalobce dovozoval, že je užívají žalovaná a jeho bratr jméno celé jméno žalobce, užívají je výlučně, on tyto objekty v důsledku jejich užívání užívat nemůže. Ovšem toto tvrzení žalobce se neprokázalo, Prokázáno bylo, že tyto objekty užívá jméno celé jméno žalobce (ve své svědecké výpovědi se k tomu i přihlásil). Nebylo však prokázáno, že by tyto objekty užívala žalovaná, resp, že by je užívala nad rámec svého podílu. Žalobce k dotazu soudu v tomto směru uváděl, že žalovaná dobytek krmí a kmitá kolem něj, do zahradního domku chodí uklízet, topit, má od něj klíče, chodí tam s vnoučaty. příjmení si do chléva a stodoly nic dát nemůže, od zahradního domku nemá klíče. Nicméně toto neznamená, že žalovaná uvedené objekty užívá či je užívá nad rámec svého podílu. Pokud jde o chlévy a stodolu, pak ze zprávy veterinární správy má soud potvrzeno, že skot je registrován na jméno celé jméno žalobce, na žalovanou žádný skot či hospodářství registrováno není. Pak lze logicky vycházet z toho, že vlastníkem skotu a osobou, která skot chová, je jméno celé jméno žalobce, nikoli žalovaná. To, že žalovaná krávy chodí krmit a uklízí kolem nich, neznamená, že tyto prostory užívá. Uživatelem těchto prostor je ten, komu krávy patří, kdo je jejich chovatelem, a tím je jméno celé jméno žalobce. Podobně to platí i u zahradního domku. příjmení jméno celé jméno žalobce ve své výpovědi uvedl, že zahradní domek postavil a užívá jej, žalovaná za ním pouze chodí, přičemž klíče měl i žalobce, ale protože tam měl udělat bordel, tak svědek domek zamknul. Tedy tím, kdo brání v užívání zahradního domku žalobci, není žalovaná, ale jméno celé jméno žalobce. To, že žalovaná do domku chodí, je jistě dáno jejími dobrými vztahy se jméno celé jméno žalobce, nelze v tom však spatřovat nadužívání jejího podílu. Zkrátka žalovaná není osobou, která by byla pasivně věcně legitimována. Proto byla žaloba v části, v niž nebyla vzata zpět, zamítnuta.
11. Jen pro úplnost je třeba dodat, že představa žalobce o způsobu užívání nemovitosti, alespoň tak, jak ji prezentoval v průběhu řízení, je značně nerealistická. V daném případě totiž jde o nemovitost, kde je pět spoluvlastníků, z toho jeden spoluvlastník o velikosti podílu jedna polovina, zbylí čtyři spoluvlastníci o velikosti jedna osmina. Není dost dobře možné vycházet z toho, že každý jednotlivý stavební objekt či zařízení nebo dokonce jenom určitá vymezená plocha dané nemovitosti budou rozděleny na části podle počtu spoluvlastníků a každému ze spoluvlastníků bude umožněno, aby užíval tu část, která přesně odpovídá jeho podílu. Takové rozdělení ostatně ani není technicky možné, Nakonec v případě obytných prostor tomu také tak není, a kdyby absurdní představa žalobce byla dovedena do důsledků, pak by bylo nutné konstatovat, že žalobce se bezdůvodně obohacuje na úkor ostatních spoluvlastníků tím, že užívá část obytných prostor, zatímco někteří spoluvlastníci (např. jméno celé jméno žalobce) žádné obytné prostory neužívají. Takto samozřejmě nelze věc pojímat, soud to uvádí jen proto, aby vynikla absurdnost představy žalobce.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 , § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. , úspěch ve věci měla žalovaná, měla by proto právo na náhradu nákladů řízení, avšak náklady řízení nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Toto právo nemá ten, kdo se práva podat odvolání vzdal.