Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 5/2021-34

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr Veronikou Lehnertovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč s odůvodněním, že uvedená částka představuje součet nezaplacených televizních poplatků za měsíce září 2019 až leden 2020 včetně. Žalovaná v zákonné lhůtě nereagovala na výzvu žalobkyně ve smyslu ust. a žalobkyně jí tak dle tohoto ustanovení zařadila do evidence poplatníků s povinností platit televizní poplatky. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána žalobkyní k úhradě dlužných televizních poplatků, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že pokud se žalovaná k této výzvě nevyjádří, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. ). Žalovaná se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřila, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.

4. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu:

5. Žalovaná byl dopisem ze dne 29. 5. 2019 žalobkyní vyzvána jako evidovaný odběratel elektrické energie na adrese adresa žalované, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy podala přihlášku k úhradě televizních poplatků, pokud je v její domácnosti televizor, nebo aby zaslala vyplněné čestné prohlášení, že televizní přijímač nevlastní, a nebo aby žalobkyni zaslala vyplněné čestné prohlášení, že poplatky hradí na jiné adrese, pod jiným jménem nebo je platí v její domácnosti jiná osoba. Žalovaná byl současně poučena, že nebude-li na výzvu reagovat, bude ze zákona považována za poplatníka televizního poplatku a bude zařazena do evidence poplatníků s povinností televizní poplatky hradit. Uvedená výzva byla žalované zaslána doporučeně na adresu jejího bydliště a žalovaná jí dne 30. 5. 2019, jak je zřejmé z předložené dodejky. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nesporovala, vyplývá, že žalovaný na výzvu nereagovala a byla tedy zaevidována jako poplatník televizního poplatku s povinností platit poplatky od září 2019. Uvedená skutečnost byla žalované rovněž oznámena dopisem žalobkyně ze dne 28. 8. 2019 s tím, že první poplatek jí bude předepsán za měsíc září 2019, a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 135 Kč do 15. 9. 2019. Z výpisu detailu dluhu žalované bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za měsíce září 2019 až leden 2020 včetně, celkem tedy za 5 měsíců. Dopisem ze dne 15. 3. 2020 byla žalovaná žalobkyní, resp. osobou k tomu zmocněnou, vyzvána k úhradě dluhu ve výši 786,67 Kč, tj. nezaplacených televizních poplatků za období září 2019 až leden 2020 včetně ve výši 765 Kč a úroků z prodlení ve výši 21,67 Kč. Výzva byla žalované zaslána na adresu jejího bydliště a žalovaná jí převzala dne 23. 3. 2020, jak vyplývá z předložené dodejky. Dopisy ze dne 27. 5. 2020 a 15. 7. 2020 byla žalovaná žalobkyní, resp. osobou k tomu zmocněnou, opětovně vyzvána k úhradě dluhu ve výši 786,67 Kč. Výzvy byly žalované vždy zaslány na adresu jejího bydliště doporučeně a žalovaná je převzala dne 16. 6. 2020, resp. 29. 7. 2020.

6. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle ust. , , a , o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Výše televizního poplatku je stanovena na částku 135 Kč měsíčně a tento poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaná řádně a včas neuhradila televizní poplatky za měsíce září 2019 až leden 2020 včetně, celkem tedy za 5 měsíců, jak jí ukládá zákon, a neučinila tak ani na základě výzvy žalobkyně, která jí byla zaslána. Z předložených listin je zřejmé, že žalovaná byla v předmětném období poplatníkem televizního poplatku. Z popsaných důvodů tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč (tj. 5 x 135 Kč), představující neuhrazené televizní poplatky za shora uvedené období.

7. S odkazem na ust. soud shledal žalobu důvodnou i v části týkající se žalobkyní uplatněného zákonného úroku z prodlení. Jak již bylo uvedeno výše, televizní poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého měsíce, žalovaná je tak v každém příslušném měsíci, kdy poplatek nezaplatila, od jeho 16. dne v prodlení s úhradou poplatku a žalobkyni vzniká právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. Žalobkyně žalobou uplatnila úroky z prodlení v kapitalizované výši vypočtenými do dne podání žaloby. Soud shledal tento nárok žalobkyně oprávněným a žalobě i v této části vyhověl.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle , když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 600 Kč. Tato částka představuje uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu hotových výdajů za dva úkony. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, když z uvedeného nálezu mimo jiné vyplývá, že i když Česká televize není orgánem státní moci, těší se poli svého působení výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky), a proto na ni lze v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány veřejné moci. Z tohoto důvodu nelze postup České televize, kdy agendu televizních poplatků, kterou sama spravuje (a má na to zvláštní organizační útvar, který mimo jiné provádí i vymáhání televizních poplatků u právnických osob, jak sama žalobkyně uvádí), následně předává příslušné advokátní kanceláři, považovat za odpovídající principům spravedlnosti. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru České televize. Soud v dané věci dospěl závěru, že projednávaná věc není skutkově ani právně složitá a závěry uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR jsou aplikovatelné i v nyní projednávané věci, s ohledem na tuto skutečnost tedy nelze náklady žalobkyně na zastoupení advokátem považovat za náklady účelně vynaložené. Dále se však soud musel vypořádat i se závěry nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. a s odkazem na tento nález a rovněž ust. tedy přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů za dva úkony. Dle těchto ustanovení i účastníkovi řízení, který není zastoupen advokátem, vznikají náklady v podobě hotových výdajů a tyto náklady je třeba posuzovat analogicky podle advokátního tarifu, konkrétně části týkající se náhrady hotových výdajů paušalizovaných částkou v nyní projednávané věci 100 Kč za jeden úkon, resp. v současné době již i Soud považuje za účelně vynaložené hotové výdaje související se dvěma účelně vynaloženými úkony, tj. předžalobní výzvou k plnění a sepisem a podáním žaloby, v souvislosti s tím tedy přiznal žalobkyni náhradu za hotové výdaje v částce 200 Kč. Vzhledem k tomu, že soud nedospěl k závěru o účelnosti vlastního právního zastoupení, jak je již uvedeno shora, nepřiznal žalobkyni hotové výdaje vynaložené v souvislosti s převzetím zastoupení advokátem.

9. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ( ).

10. Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil podle ust. věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.