Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 25/2021-41
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr Veronikou Lehnertovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 199 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 199 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 199 Kč od 4. 12. 2016 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 4. 12. 2016 do 17. 6. 2019, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 804 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 199 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 199 Kč od 4. 12. 2016 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 4. 12. 2016 do 17. 6. 2019, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 804 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 199 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně (dříve právnická osoba) uzavřela se žalovanou dne 3. 11. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 3. 12. 2016. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a následně odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy. Žalované bylo přiděleno klientské číslo, které mimo jiné identifikuje platby mezi smluvními stranami. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, který jí byl po prověření schopnosti úvěr splácet poskytnut ve výši 4 000 Kč dne 3. 11. 2016 a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr žalobkyni, a to spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 1 200 Kč, nejpozději do 3. 12. 2016. Součástí poplatku byl i úrok z úvěru ve výši 1 Kč. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných plateb ze strany žalované činí celkem 5 199 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 4. 2021, k němuž se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a vyslovila souhlas, aby jednání bylo konáno v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastnic.
4. Soud ve věci provedl důkaz listinami, které v řízení předložila žalobkyně, když žalovaná zůstala ve věci nečinná, a dále zprávou banky opatřenou na návrh žalobkyně, a z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobkyně zaslala žalované dne 3. 11. 2016 na účet č. bankovní účet částku 4 000 Kč právnická osoba, ze dne 5. 2. 2021 vyplývá, že majitelem uvedeného účtu a jediným disponentem byla ke dni 3. 11. 2016 žalovaná. Dle tvrzení žalobkyně předcházelo zaslání uvedené částky žalované uzavření rámcové smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy k tomuto tvrzení žalobkyně předložila listin u označenou rámcová úvěrová smlouva, v níž jsou jako smluvní strany uvedeny korporace právnická osoba jako věřitel a žalovaná jako klient. V uvedené listin ě je vyjádřen závazek žalobkyně poskytovat žalované opakovaně úvěry, je zde uveden způsob uzavírání jednotlivých smluv o úvěru, splatnost úvěru, výše úroků a poplatků za poskytnutí a prodloužení úvěru, smluvní pokuty a další ujednání. Listin Listina (Rámcová úvěrová smlouva) není žalovanou podepsána. Z další listin y předložené žalobkyní označené„ Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru“ lze zjistit parametry úvěru ve výši 4 000 Kč poskytovaného korporací právnická osoba na dobu 30 dnů; listin listina není nikým podepsána. Z další listin y předložené žalobkyní označené„ Jednotlivá smlouva o úvěru“ vyplývají podmínky úvěru ve výši 4 000 Kč poskytovaného korporací právnická osoba na dobu 30 dnů, kdy klient má vrátit částku 5 200 Kč, z toho úrok činí 1 Kč; listin listina není podepsána ani jednou ze smluvních stran, a klientem má být žalovaná. Žalovaná byla upomínkou ze dne 11. 6. 2019 právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě částky celkem 6 002,35 Kč, která má představovat dluh ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 3. 11. 2016, a to nejpozději do 3 dnů; upomínka byla žalované zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení.
6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.
7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. V řízení bylo toliko prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované na účet, jehož majitelem a jediným disponentem byla žalovaná, částku 4 000 Kč. Soud tedy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované částku 4 000 Kč, kterou je žalovaná povinna vrátit žalobkyni s odkazem na ust. § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Ze shora uvedených důvodů tedy soud částečně vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč.
8. Pokud žalobkyně žalobou dále uplatnila nárok na zaplacení částky 1 199 Kč představující dle tvrzení žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl a žalobu v této části zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, z níž měl uvedený nárok žalobkyně vyplývat. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání žalobních tvrzení s poučením o procesních následcích, pokud uvedené výzvě nevyhoví, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a svou neúčastí se tak o možnost tohoto poučení připravila.
9. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vrácení této částky. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě částky 4 000 Kč upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 6. 2019, která byla odeslána doporučeně téhož dne, a ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku se má za to, že byla doručena dne 14. 6. 2019. Upomínkou byla stanovena lhůta tří dnů k úhradě dluhu, pokud tedy žalovaná nejpozději dne 17. 6. 2019 neplnila, dostala se následujícím dnem do prodlení. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni spolu s dlužnou částkou 4 000 Kč i zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (když nemohl překročit návrh žalobkyně) od 18. 6. 2019 do zaplacení; ve zbývajícím rozsahu uplatněného příslušenství soud žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že v tomto období nebyla žalovaná v prodlení se splácením peněžitého dluhu.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 804 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé - žaloba) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Náhrada nákladů řízení pak nebyla žalobkyni přiznána v plné výši, ale v poměru 54 % z celkové částky nákladů řízení, tedy v částce 804 Kč, jak je již uvedeno výše, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v poměru 77 % a v poměru 23 % byla ve věci úspěšná žalovaná. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud ještě uvádí, že z lustrace v rejstříku vedeném u zdejšího soudu vyplývá, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.