Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 198/2020-27
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a úroku ve výši 75,93 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám titul. jméno příjmení, advokátky sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši [částka] a úroku ve výši 75,93 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále také„ smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl uvedeného dne žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě částka částka z titulu úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,80 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná požádal o odklad splátek, kterému bylo vyhověno. Po dobu odkladu od datum do datum proto žalovanému neběžel úrok z úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 13. splátky, ke dni datum, v důsledku čehož došlo dne datum automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se doposud nezaplacená jistina úvěru ve výši částka a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru ve výši částka přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaný ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši částka, smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy v celkové výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy ve výši částka a náhradu nákladů spojených s prodlením ve výši částka podle čl. 6 smlouvy. Žalovaný dále dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne
datum do zaplacení, přičemž žalobce požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,93 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval při jednání v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) za situace, kdy žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.
3. Z listin y nadepsané jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo“ soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž byl uvedeného dne žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,80 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (viz i výplatní pásky, hodnocení klienta, pracovní smlouvy ad.). V čl. 6 bylo sjednáno právo na zaplacení náhrady nákladů vymáhání ve výši částka za každou splátku. V čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Žalovaný byl v prodlení s 8., 10., 12., 13. a 14. splátkou, tedy celkem 5 splátkami před zesplatněním. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru.
4. Z listin y nadepsané jako„ Karta klienta“ soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku částka. Z listin y nadepsané jako„ Oznámení“ soud zjistil, že dne datum došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru.
5. Z předžalobní výzvy vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od doručení, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalovaného dne datum.
6. Z evidence obec národní banky - příjmení – přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do pěti let včetně byla průměrná úroková sazba u těchto úvěrů v lednu 2018 ve výši 8,58 % a v únoru 2018 ve výši 8,54 % ročně.
7. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž byl uvedeného dne žalovanému poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,80 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. V čl. 6 bylo sjednáno právo na zaplacení náhrady nákladů vymáhání ve výši částka za každou splátku. V čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Žalovaný byl v prodlení s 8., 10., 12., 13. a 14. splátkou, tedy celkem 5 splátkami před zesplatněním. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem na úvěru částku částka. Dne datum byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od doručení, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalovaného dne datum. Podle evidence obec národní banky - příjmení – přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do pěti let včetně činí průměrná úroková sazba u těchto úvěrů v lednu 2018 ve výši 8,58 % a v únoru 2018 ve výši 8,54 % ročně.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
12. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši částka a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 108,80 % ročně. Soud se předně zabýval i otázkou posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které s ohledem na učiněná skutková zjištění soud vyhodnotil v tom směru, že žalobkyní jako úvěrující byla úvěruschopnost posouzena řádně a s odpovídající péčí.
13. Soud se ale dále zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku 108,80 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání (ke stejnému závěru by pak bylo třeba dospět i ohledně žalobkyní požadovaného úroku ve výši 95,95 % ročně). Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015,
sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 , všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa).
14. Z databáze obec národní banky příjmení přitom vyplývá, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR na spotřebu se splatností nad 1 rok do 5 let včetně se v období ledna 2018 pohybovala ve výši 8,59 % ročně. Ačkoliv tuto statistiku nelze zcela přesně použít ke zjištění obvyklých úroků za srovnatelné úvěry poskytované nebankovními institucemi v bydlišti žalovaného v době uzavření smlouvy, může ovšem posloužit jako určité vodítko k posouzení akceptovatelnosti sjednané výše úroku v daném případě. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 108,80 % pak představuje téměř dvacetinásobek výše sazby dle statistiky obec národní banky. Z těchto důvodů, kdy dle smlouvy o úvěru měl žalovaný při řádném splácení úvěru po dobu 1 a půl roku žalobkyni v důsledku sjednané sazby úroků vrátit téměř trojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.
15. V této souvislosti je pak třeba uvést, že ve smlouvě o úvěru byla jako pevná sjednána úroková sazba 108,80 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a předsmluvním formuláři. Tuto sazbu je tedy třeba posoudit jako úrokovou sazby, která byla mezi účastníky sjednána, byť žalobkyně uvádí, že se jedná o efektivní úrokovou míru, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaný tedy při uzavírání smlouvy nemohl předpokládat, že ve smlouvě uvedenou sazbu hodlá žalobkyně ještě nějak přepočítávat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 108,80 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat mezi účastníky za sjednanou.
16. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o. z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. příjmení, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1 −654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060 číslo). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013 ).
17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § číslo odst. 2 a § 2993 o. z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku ve výši částka a nyní se v tomto řízení domáhá zaplacení původní jistiny ve výši částka. Z toho důvodu je tedy povinen žalovaný vrátit žalobkyni doposud nezaplacenou část původní jistiny ve výši částka, neboť ze strany žalovaného nebyl učiněn žádný úkon směřující k započtení jím provedených plnění vůči plněním žalobkyně. Ta má nárok na zákonný úrok z prodlení ze shora uvedené soudem přiznané částky podle § 1970 o. z. z této částky od datum, neboť k vydání bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou odeslanou dne datum ke splnění povinnosti v 15 denní lhůtě, která uplynula dnem datum.
18. Další nároky uplatněné žalobkyní (část jistiny, smluvní úrok, smluvní pokuty a část zákonného úroku z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl.
19. O lhůtě k plnění ve smyslu § 160 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud tak, že stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou jistinu a příslušenství ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný na svou obranu neuvedl v průběhu řízení ničeho a z dosavadního obsahu spisu nevyplynulo, že by alespoň částečně plnil. V projednávané věci se tak nejedná o nepřiměřené znevýhodnění žalovaného, neboť ten si musel být dlouhodobě svých závazků vůči žalobkyni vědom a takto vzniklou situaci řešit.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 16 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, po částka ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) Celkem by tedy náklady řízení činily částka. S ohledem na částečný neúspěch ve věci soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení toliko v rozsahu 16 %, tedy ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.