Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 334/2020-33
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní titul Jaroslavou Homolovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky
a
manžela: osobní údaje manžela
o rozvod manželství,
takto:
I. příjmení jméno celé jméno manželky, rozené celé jméno manželky a jméno příjmení, rozeného příjmení, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. [příjmení] [jméno] [celé jméno manželky], rozené [celé jméno manželky] a [jméno] [příjmení], rozeného [příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Shora uvedená manželka předložila soudu návrh, kterým se domáhala rozvodu svého manželství uzavřeného dne datum před Městským úřadem v Rožďalovicích.
Manžel s rozvodem manželství souhlasil.
V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť manžel je národnosti ruské a státním příslušníkem Ruské federace. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. Pravomoc soudu je pak třeba posuzovat nejprve podle právních předpisů Evropské unie. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 2201/2003, o soudní příslušnosti, uznání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (dále jen Nařízení Brusel IIa). Pravomoc zdejšího soudu pak vyplývá z ustanovení čl. 3 Nařízení Brusel IIa, podle kterého jsou mimo jiné příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště.
Podle článku 8 písm. a) Nařízení rady (ES) č. 1259/2010 se rozvod řídí právem státu, v němž mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení u soudu. Rozhodným právem je tak právní řád České republiky.
Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce. U obou účastníků se jedná o manželství první. Manželka je národnosti české a státní příslušnicí ČR, manžel pak národnosti ruské a státním příslušníkem Ruské federace. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 26. 8. 2019, č.j. 13 Nc 49/2019 -11, který nabyl právní moci dne datum, má soud prokázáno, že byla soudem schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem, a to synovi jméno, datum narození, a synovi jméno, datum narození, pro dobu po rozvodu. Manželství uzavírali účastníci z vzájemné citové náklonnosti po zhruba desetiletém soužití. Manželství jako takové však nebylo příliš spokojené. Hned od počátku totiž účastníci museli řešit celou řadu problémů spojených jednak s náročnou rekonstrukcí domu v obec, jednak manželka záhy otěhotněla a její těhotenství bylo provázeno zdravotními komplikacemi. Pomoc a oporu však manželka nenacházela u manžela, nýbrž u své širší rodiny. Manžel zaujal pasivní postoj s tím, že má časově náročnou práci, za kterou musel dojíždět a spoléhal se v podstatě na to, že manželka problémy zvládne i bez jeho pomoci, resp. s pomocí své širší rodiny. Další zátěž pro vztah účastníků znamenalo závažné autoimunitní onemocnění, které bylo jejich synovi diagnostikováno, když mu byl rok a půl. Ani druhé těhotenství manželky neprobíhalo bez zdravotních komplikací. Naštěstí druhý syn se narodil zcela zdravý. Psychická a fyzická zátěž s tím vším spojená se však začala postupně odrážet v komunikaci mezi účastníky. Manželka byla frustrována tím, že manžel jí nepomáhá, že se na něj nemůže spolehnout, nemá v něm žádnou oporu a veškerá zodpovědnost spojená s rekonstrukcí domu, péčí o domácnost a děti je na ní. Manžel, ač sám výslovně uvedl, že problém byl u něj a nepopřel ani své žárlivé výstupy, se nijak nesnažil tyto problémy řešit. Manželská krize účastníků pak vyvrcholila v červnu 2019 odchodem manželky ze společné domácnosti. Od té doby se účastníci nepokusili o obnovení manželského soužití a tuto možnost vyloučili i do budoucna.
Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud ve vzájemném citovém odcizení mezi účastníky v důsledku jejich neschopnosti spolu konstruktivně komunikovat a řešit problémy.
Po provedeném dokazování, zejména z výpovědi účastníků, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník , dále jen o. z., kdy manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství (§ 756 OZ ). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
Podle § 758 OZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
Manželství je rozvrácené a nefunkční, když účastníci spolu nežijí a citově se odcizili. Za shora uvedeného stavu má tedy soud za to, že manželství je pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití.
Soud přitom neshledal zvláštní důvody, pro které by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilých synů účastníků. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, když soud neshledal zvláštní okolnosti pro přiznání těchto nákladů podle druhé věty citovaného ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se účastníci práva odvolání vzdali.
Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.