Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 323/2020-18

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 12 586 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 400 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 8 186 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky 12 586 Kč od 21. 2. 2019 do 1. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 186 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 4 400 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 400 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 8 186 Kč se zákonným úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky 12 586 Kč od 21. 2. 2019 do 1. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 186 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 4 400 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2020 a změněnou podáním ze dne 20. 7. 2020, se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 12 586 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) uzavřené dne 20. 12. 2017 mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) na částku 10 000 Kč. Úvěr měl být splácen ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne 20. 2. 2019. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně vedle poskytnutých finančních prostředků i kapitalizovaný úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, celkem pak částku 18 186 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr splatila pouze částečně. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši od 21. 2. 2019 do zaplacení. Přes upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, když žalovaná převzetí této částky potvrdila ve Smlouvě. Žalovaná se zavázala, že předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1 800 Kč, celkem tedy 18 186 Kč, a to ve 14 splátkách, každé ve výši 1 299 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejích dlužných závazků v celkové výši 21 329 Kč a náhrady nákladů řízení.

8. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 20. 12. 2017 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1 800 Kč, celkem tedy 18 186 Kč, a to ve 14 splátkách, každé ve výši 1 299 Kč. Žalobkyně ve své žalobě sice tvrdí v obecné rovině, že před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, avšak toto nijak nedoložila a to ani přes výzvu nadepsaného soudu ze dne 11. 11. 2020,

č.j. číslo jednací. Z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně vycházela z jakýchkoliv dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalovaná své závazky ze Smlouvy porušila, když neuhradila poskytnutý úvěr řádně a včas, konkrétně zaplatila pouze 5 600 Kč, což vyplývá z rozdílu mezi částkou 18 186 Kč, jež se žalovaná zavázala uhradit ve Smlouvě, a částkou 12 586 Kč, jež žalobkyně požaduje. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

9. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla ani nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnosti žalované plánovaný úvěr splatit, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co předchůdkyně žalobkyně poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

19. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

20. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

21. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinna podle o.z. vydat, proto soud uložil žalované (po započtení úhrady žalované ve výši 5 600 Kč) povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 4 400 Kč. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 2. 12. 2020, když žaloba byla žalované doručena fikcí dne 30. 11. 2020. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostala se následující den, tj. 2. 12. 2020, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 pak byla pohledávka za žalovanou postoupena dle o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

22. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 4 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 400 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části pro neunesení důkazního břemene žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

23. Žalovaná by měla s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu Náhrada nákladů řízení však nebyla žalované přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady vznikly.

24. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.