Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 317/2020-160

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr Petrem Kulawiakem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 94 560,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh žalobkyně na přerušení řízení se zamítá.

II. Řízení o zaplacení 32 086 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z této částky od 4. 10. 2020 do zaplacení se zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. 10. 2020 Kč do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba o zaplacení 52 752,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 302,95 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyni se po právní moci tohoto výroku vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 778 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Návrh žalobkyně na přerušení řízení se zamítá.</b> <b>II. Řízení o zaplacení 32 086 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z této částky od 4. 10. 2020 do zaplacení se zastavuje.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. 10. 2020 Kč do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba o zaplacení 52 752,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 302,95 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>VI. Žalobkyni se po právní moci tohoto výroku vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 778 Kč.</b>

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 94 560,55 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 43 024,95 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení a se smluveným úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 32 086 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit v 72 měsíčních splátkách. Vedle jistiny 30 000 Kč měl uhradit úroky 25 562 Kč v sazbě 23 % ročně. Měsíční splátka tak měla činit 772 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15. 7. 2020 a byl tak žalobcem upomenut upomínkou, za níž si strany sjednaly sankci 300 Kč. Žalovanému byla zaslána i druhá upomínka, za níž sankce činila 500 Kč. Došlo k zesplatnění úvěru a dluh žalovaného činil 94 72,14 Kč ke dni 21. 8. 2020. Dluh žalovaného je tvořen zbývající částí jistiny 27 616,63 Kč, zbývající částí úroků 19 456,66 Kč poplatkem za inkasní služby ve výši 7 503 Kč, poplatkem za doplňkové služby podpora, a to pro odklad ve výši 5 551 Kč, pro nemoc 9 516 Kč a pro práci 9 516 Kč Náklady na upomínání vznikly ve výši 1 600 Kč (2x po 300 Kč a 2x po 500 Kč) a smluvní pokuta byla vyčíslena dle smlouvy ve výši 146,23 Kč za prodlení úvěru, 9,23 Kč za prodlení inkasní služby a 13 808,32 Kč, přičemž žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu jen ve výši 13 808,32 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 14 278 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Obě strany původně společně navrhly přerušení řízení z důvodu zájmu řešit spor mimosoudně. Žalovaný nicméně vzal svůj návrh následně zpět. Jelikož odpadl důvod pro přerušení řízení, žalovaný od smírných snah upustil a byl připraven čelit rozhodnutí soudu, nicméně žalobkyně svůj návrh na přerušení zpátky nevzala, byl jako nedůvodný tento návrh zamítnut, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku.

4. Žalobkyně vzala ještě před jednáním zpět žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení 32 086 Kč za doplňkové služby se smluveným úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně a proto bylo řízení v této části výrokem II. zastaveno.

5. Dle 18. 3. 2021 se konalo jednání, z něhož se zástupce žalobkyně i žalovaný omluvili.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovanému byl dne datum zaslán e-mail, který téhož dne akceptoval. Obsahem e-mailu byla smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr 30 000 Kč, nicméně pokud jde o výplatu úvěru, tak 15 648 Kč mělo být poskytnuto ve prospěch žalobce za účelem úplné úhrady předchozího závazku, 8 352 Kč mělo být vyplaceno na účet žalovaného a 6 000 Kč mělo být započteno jako náklady poskytovatele úvěru. Z toho vyplývá, že úvěrovaná částka nebyla 30 000 Kč, ale pouze 24 000 Kč, jelikož 6 000 Kč činí náklady úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splatit 72 splátkami s úrokem 23 % ročně a dále se zavázal uhradit účelně vynaložené náklady. Celkem tak měl žalovaný uhradit 55 562 Kč splátkami po 772 Kč. Strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž bude žalovaný v prodlení. Dále se žalovaný zavázal za případnou první písemnou upomínku uhradit 300 Kč a v případě druhé upomínky 500 Kč. Strany se dále dohodly na doplňkových službách, a to inkasní službě, jejímž obsahem byl víceméně pouze souhlas žalovaného s inkasem z jeho účtu. Přesto si strany za tuto službu sjednaly odměnu ve výši 8 856 Kč, která byla splatná měsíčně po 123 Kč. Dále se zavázal žalovaný uhradit za doplňkovou službu podpora 29 016 Kč splatných měsíčně částkou 403 Kč. Služba spočívala v tom, že bude moci žalovaný využít odkladu tří splátek ročně vždy o jeden kalendářní měsíc, možnost přerušit splácení po dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace nebo možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání.

7. Soud tak dospěl k závěru, že žalovanému byly poskytnuty prostředky pouze ve výši 24 000 Kč, přičemž výrazná část těchto prostředků sloužila k úhradě již předchozího závazku žalovaného vůči žalobci. Žalobce se snažil uměle navýšit úvěrovanou částku tím, že jako součást úvěru zahrnul i administrativní poplatky v celkové výši 6 000 Kč Tyto poplatky jsou specifikovány ve smlouvě pouze, pokud jde o částku 650 Kč a ve zbytku ve výši 5 350 Kč uvádí žalobce pouze, že se jedná o ostatní administrativní náklady. Byť se jeví původně sjednaný úrok ve výši 23 % ročně jako platný, je z celého obsahu smlouvy zřejmé, že poskytovatel úvěru se snažil uměle navýšit svůj případný zisk tím, že adhezní smlouva obsahovala ujednání o podporách, které aniž by žalovaný reálně využil, mu stanovovala povinnost vedle splátky úvěru platit i za tyto„ služby“. Hodnota těchto podpor, aniž by je byl žalovaný reálně využil, však převyšuje reálně poskytnutou jistinu ve výši 24 000 Kč. Dále si žalobce ve smlouvě výrazně utvrdil svoji pohledávku ujednáním o smluvní pokutě a ujednáním o smluveném úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Nelze odhlédnout ani od toho, že poskytovatel spotřebitelského úvěru se dohodl se spotřebitelem na tom, že za zřízení inkasní služby (tedy banální nastavení možnosti inkasovat přímo splátky z účtu žalovaného) zaplatí žalovaný další poplatek ve výši 8 856 Kč.

8. Je třeba zdůraznit, že ke generování zisku má primárně sloužit smluvený úrok z úvěrované částky. Žalobce jednak zastírá skutečnou výši úvěrované částky, která nebyla 30 000 Kč ale 24 000 Kč. Dále se dohodl s žalovaným na platbách za služby, a to i v případě, že tyto služby nebudou žalovaným konzumovány. Hodnota hypotetické možnost využití těchto služeb je pak v příkrém nepoměru s úvěrovanou částkou. Přestože žalovanému byl poskytnut úvěr pouze ve výši 24 000 Kč, tak ujednání o doplňkových službách v součtu za 37 872 Kč výrazně převyšuje úvěrovanou částku a soud je přesvědčen o tom, že toto ujednání nemělo sloužit k poskytnutí skutečné podpory, ale pouze k dalšímu generování zisku, jelikož k úhradě těchto podpor se zavázal žalovaný i pro případ, že by k žádnému čerpání podpory nedošlo. Navíc je třeba zdůraznit, že poplatek za inkasní služby, která spočívala pouze v tom, že žalovaný si na svém účtu zřídí inkaso, je poplatkem zcela nemravným, jelikož jemu neodpovídá žádná poskytnutá hodnota ze strany věřitele, tím méně pak hodnota, kterou by bylo lze ocenit částkou 8 856 Kč. K dalšímu zastírání snahy dosáhnout co největšího zisku z poskytnutých prostředků je zřejmé i z toho, že žalobce si sjednal za poskytnutí úvěru poplatek v částce 6 000 Kč, aniž by je z větší části blíže specifikoval. Nejde-li o zcela individuální poskytnutí služby, které by bylo zapotřebí zpoplatnit, má být administrativní činnost spojená s poskytováním úvěru hrazena právě ze sjednaného úroku, který má sloužit ke generování zisku a ten má být následně použit i ke krytí provozu poskytovatele úvěru.

9. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva ve svém celku, při posouzení povinností a práv stran, je neplatná, jelikož zastírá skutečnou výši úroku a zavazovala žalovaného k úhradě podpor, a to i bez toho aniž by došlo k jejich reálnému využití, a to přesto, že postavení věřitele bylo výrazně posíleno ujednáními o smluvní pokutě i úroku z prodlení. Soud tak posoudil smlouvu jako nemravnou ve smyslu , (dále jen„ OZ“), k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle . Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně je evidentní, že žalovanému bylo poskytnuto plnění, má žalobce právo pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo z titulu neplatně uzavřené smlouvy, a to ve smyslu . To je žalovaný povinen vrátit podle . Jelikož žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 24 000 Kč a vrátil jen 14 278 Kč, činí výše jeho bezdůvodného obohacení 9 722 Kč, které je povinen žalobkyni vydat. Bezdůvodné obohacení je zpravidla splatné na výzvu, za níž lze považovat dopis o zesplatnění úvěru, z něhož mělo být žalovanému zřejmé, že má minimálně vyplacenou částku žalobkyni vrátit. Jelikož přes výzvu bezdůvodné obohacení nevydal, octl se v prodlení, a proto je povinen platit i úrok z prodlení v souladu s  ve spojení s  Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů v souladu s 

10. Jelikož smlouva byla shledána jako neplatná, nebylo tak možné vyhovět nárokům, které se odvíjí od ujednání stran, ať už se týká poplatku za výzvy, smluveného úroku z prodlení či smluvní pokuty. Ve zbytku nad rámec nevráceného bezdůvodného obohacení tak žaloba byla zamítnuta.

11. Předmětem řízení byla původně jistina ve výši 27 616,63 Kč, poplatek ve výši 33 686 Kč a smluvní pokuta 13 808,32 Kč, přičemž od celkové výše těchto částek žalobkyně odečetla přeplatek 7,06 Kč. Zbytek žalovaného nároku byl tvořen příslušenstvím, které se nezpoplatňuje (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19 456,66 Kč). Žalobkyni tak správně měl být vyměřen soudní poplatek pouze ve výši 3 005 Kč, jelikož příslušenství ve smyslu , o soudních poplatcích a contrario se nezpoplatňuje. Protože žalobkyně zaplatila na soudním poplatku více, než činila její poplatková povinnost, byl jí vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 778 Kč výrokem VI. v souladu s  , 2 zákona o soudních poplatcích.

12. Částečné zpětvzetí žaloby neumožnilo vrátit poměrnou část soudního poplatku s ohledem k tomu, že podle § 10 odst. 4, poslední věty zákona o soudních poplatcích je možné vrátit pouze takovou část, která přesahuje 20% soudního poplatku, resp. 1 000 Kč na poplatku zaplacených.

13. Jelikož procesní neúspěch žalobkyně byl větší než její úspěch a žalovanému náklady řízení nevznikly, bylo v souladu s  o nich rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je do 15 dnů ode dne jeho doručení přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu takového rozhodnutí nebo podat exekuční návrh u exekutora.