Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 115/2021-44
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalovaného
anonymizována dvě slova stát. instituce, ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2. 4. 2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2. 4. 2017 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru, která měla být dle žaloby uzavřena mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy byly žalovanému dne 2. 3. 2017 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě do 1. 4. 2017. Tuto svou povinnost však nesplnil a doposud na svůj dluh z uvedené smlouvy nezaplatil ničeho. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni. Ta se vedle dlužné jistiny úvěru domáhala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 6 000 Kč za dobu ode dne následujícího dni splatnosti úvěru do zaplacení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 3. 2017 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě právní předchůdce žalobkyně dne 2. 3. 2017 bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě vyplatil peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě 30 dnů. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným plynoucí z uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 7. 2019, o čemž žalovaného informoval písemně dopisem z 16. 7. 2019. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou z téhož data a poučila žalovaného, že v případě nezaplacení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v účinném znění.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalobou uplatněné pohledávky. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu § 2395 o. z. závazkový právní vztah. Právní předchůdce žalobkyně svým smluvním povinnostem prokazatelně dostál, neboť žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši. Tím mu ve smyslu § 2395 o. z. vzniklo právo na vrácení poskytnuté jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, a to v ujednané lhůtě splatnosti, tj. nejpozději do 1. 4. 2017. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by zmíněnou částku již žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci alespoň částečně uhradil. Proto soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 6 000 Kč, a to včetně nárokovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za období ode dne následujícího dni splatnosti úvěru, tj. od 2. 4. 2017, do zaplacení. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jí tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.