Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 211/2020-62
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 78 296 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 26 642 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 21. 3. 2018 do zaplacení a částku 2 358 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 21. 12. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 335 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 21. 3. 2018 do zaplacení z částky 9 831,29 Kč, s 29 % úrokem ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 36 473,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 393,71 Kč a částku 11 961 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 21. 12. 2017 do zaplacení z částky 6 455,27 Kč, s 28 % úrokem ročně od datum do zaplacení z částky 8 813,27 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 5 216,48 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 26 642 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 21. 3. 2018 do zaplacení a částku 2 358 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 21. 12. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 335 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 21. 3. 2018 do zaplacení z částky 9 831,29 Kč, s 29 % úrokem ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 36 473,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 393,71 Kč a částku 11 961 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 21. 12. 2017 do zaplacení z částky 6 455,27 Kč, s 28 % úrokem ročně od [datum] do zaplacení z částky 8 813,27 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 5 216,48 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 27. 11. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu v doplněném znění ze dne 28. 12. 2020, z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 6. 1. 2021, č. j. 14 C 211/2020 -48, byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115 a) o. s. ř. o. s. ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyních předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) uzavřela se žalovanou smlouvy o zápůjčkách, a to dne datum pod číslo na částku 45 000 Kč se splatností v 60ti týdenních splátkách po 1 390 Kč s poslední splátkou 7. 6. 2018, žalovaná se kromě jistiny zavázala zaplatit i částku 38 375 Kč (8 049 Kč smluvní úrok, 10 490 Kč odměna za zpracování a doručení smlouvy a 19 836 Kč odměna za administrativní činnost včetně splácení splátek v hotovosti), žalovaná uhradila celkem 18 358 Kč, k zesplatnění úvěru došlo k 20. 3. 2018 a dne datum pod číslo na částku 15 000 Kč za dohodnutých podmínek splatnou v 60ti týdenních splátkách po 467 Kč s poslední splátkou 20. 12. 2017, kromě jistiny se žalovaná zavázala zaplatit i částku 12 961 Kč (2 586 Kč smluvní úrok, 1 625 Kč odměna za zpracování a doručení a 8 750 Kč odměna za administrativní činnost včetně komfortního splácení v hotovosti), žalovaná uhradila pouze 12 642 Kč, k zesplatnění úvěru došlo ke dni 27. 12. 2017, pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila z první zápůjčky 26 642 Kč a ze druhé 2 358 Kč, přestože byla o zaplacení upomenuta (§ 2395 a následující, § 1879 a následující občanského zákoníku ). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku , jejichž výše odpovídala příslušnému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení), když lhůta k plnění odpovídala ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. V rozdílu pak byla podaná žaloba s příslušenstvím zamítnuta, neboť soud uzavřel, k nároku ze zápůjčky poskytnuté dne datum, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, dostatečným způsobem neověřila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované), kterým nepochybně zápůjčka je, tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně, ve smyslu § 1810 a následující občanského zákoníku , s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019 -75 a ze dne 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019 -86 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu ÚS z 26. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 4129/18 ), u zápůjčky z datum pak s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném do 30. 11. 2016, za použití § 588 občanského zákoníku (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 8. 2018, č. j. 27 Co 477/2017 -108), neboť zákaznické karty předložené žalobkyní nelze považovat ze přesvědčivý důkaz (např. při první zápůjčce z roku 2016 uváděn čistý příjem žadatelky 10 500 Kč, odhadové měsíční výdaje 12 000 Kč, u druhé z roku 2017 pak čistý příjem 28 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč) byť žalovaná současně prohlásila, že jí uvedené údaje jsou„ pravdivé a úplné“. V tomto konkrétním případě nelze postup žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka. Díky tomuto právnímu závěru prvostupňového soudu měla žalovaná vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnutá plnění ve výši zápůjček, přičemž v prvním případě u zápůjčky ve výši 45 000 Kč došlo k úhradě pouze 18 358 Kč a ve druhém pak k úhradě pouze 12 642 Kč z částky 15 000 Kč, takže rozdíly v každém z nároků s příslušenstvím zavázal soud žalovanou uhradit žalobkyni.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky, kdy žalobkyně měla neúspěch v převážné míře a žalovaná se práva na náklady řízení výslovným prohlášením před soudem vzala, proto tento vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a každý z nich si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).