Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 8/2021-19

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 267,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 721,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy k 28. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do částky 6 546 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 787,94 Kč za dobu od 22. 3. 2019 do 3. 3. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 066,95 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 721,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy k 28. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se, co do částky 6 546 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 787,94 Kč za dobu od 22. 3. 2019 do 3. 3. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 066,95 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 286,01 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba Smlouvu o úvěru číslo. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému dne datum neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěru ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. částku v celkové výši 14 546 Kč, a to ve 14 splátkách. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední byla splatná dne datum. Žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 787,94 Kč, dlužného úroku ve výši 401,12 Kč, dlužného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 521,25 Kč, dlužného poplatku za sjednání úvěru ve výši 2 540,50 Kč a dlužného inkasního poplatku ve výši 1 016,20 Kč. Od datum požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení z žalované částky 10 267,01 Kč.

2. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že si je vědom svého dluhu a s ohledem na svou stávající finanční situaci požádal, aby dluh mohl uhradit ve splátkách ve výši 500 Kč.

3. K ústnímu jednání dne datum se nedostavila žalobkyně, přestože byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalobkyně.

4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne datum požádal žalovaný společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč. V žádosti uvedl své osobní údaje a dále uvedl, že je zaměstnaný s příjmem 14 734 Kč a jeho celkové výdaje činí 13 222 Kč, z čehož připadá částka 6 380 Kč na bydlení a energie na exekuce 3 432 Kč a v položce„ jiné“ byla započtena částka životního minima 3 410 Kč (zjištěno z Žádosti o zápůjčku). Téhož dne byly žalovanému poskytnuty základní informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), o poskytovateli úvěru (zjištěno z Informací pro spotřebitele) a o zpracování osobních údajů žalovaného (zjištěno z Ujednání o zpracování osobních údajů). Z předložené kopie OP žalovaného soud nečinil žádná skutková zjištění. Hrubá mzda žalovaného v listopadu xanon -240 činila 13 429 Kč, čistá mzda pak 11 321 Kč, přičemž z této částky byla činěna srážka na exekuce ve výši 3 444 Kč. Žalovanému byla vyplacena částka 7 877 Kč (zjištěno z výplatního lístku za 11/ xanon -240). Hrubá mzda žalovaného v prosinci xanon -240 činila 13 400 Kč, čistá mzda pak 11 298 Kč, přičemž z této částky byla činěna srážka na exekuce ve výši 3 426 Kč. Žalovanému byla vyplacena částka 7 870 Kč (zjištěno z výplatního lístku za 11/ xanon -240). Z předložené pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl od datum zaměstnán jako malíř – natěrač. Ze Smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že smlouva nestanoví výši nájemného a cenu služeb. Žalovaný uhradil pronajímateli nájem za srpen xanon -240 ve výši 6 000 Kč (zjištěno z příjmového pokladního dokladu číslo) a za září xanon -240 rovněž částku 6 000 Kč (zjištěno z příjmového pokladního dokladu číslo). Dne datum uzavřela žalovaný se společností právnická osoba smlouvu o půjčce číslo. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 6 546 Kč, tj. celkem 14 546 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 039 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy 1Seznamu postoupených pohledávek). Dne datum odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem).

5. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

11. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

13. Soud nevzal za prokázáno, že poskytovatel úvěru - právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovanému byl poskytnut úvěr za situace, kdy poskytovatelka úvěru bezpečně znala nízkopříjmovou situaci žalovaného. Z předložených výplatních lístků jednoznačně vyplývá, že žalovaný nedosahuje deklarované výše příjmu (tj. 14 734 Kč) uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovanému byla vyplacena čistá mzda ve výši poloviny tvrzené výše příjmů (tj. 7 870 Kč). Rovněž tak z předložených výplatních listů vyplývá, že žalovanému jsou prováděny exekuční srážky. S výdaji uvedenými v žádosti koresponduje pouze částka placená žalovaným na nájemném. Skutečnost, že žalobkyně použila k vypočtení nákladů žalovaného státem publikované údaje o životním minimu, jí nezbavuje povinnosti řádně zkoumat skutečnou výdajovou stránku. Zákonem stanovená výše životního minima je pouze minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka následně slouží jako podklad pro výpočet případných dalších nároků. Rozhodně se nejedná o částku, za kterou průměrný člověk dlouhodobě žije a z níž uspokojí všechny své dlouhodobější potřeby. Tato částka nic nevypovídá o skutečných výdajích žadatele o úvěr. Ze všech žalobkyní předložených důkazů jednoznačně vyplývá, že prověření úvěruschopnosti klienta bylo prováděno pouze za účelem formálního zajištění dostatku podkladů pro poskytnutí úvěru. Po zjištění těchto skutečností nelze uvěřit původnímu věřiteli jako profesionálnímu poskytovateli spotřebitelských úvěrů, že na základě výsledků posouzení úvěruschopnosti žalovaného neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

14. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že poskytovatel úvěru společnost právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku v celkové výši 14 546 Kč, žalobkyně požaduje doplatek částky ve výši 10 267,01 Kč, tj. žalovaný fakticky uhradil částku 4 278,99 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena žalovanému, byla předžalobní výzva.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 8 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. V tomto případě bylo zjištěno, že žalovaný fakticky zaplatil částku 4 278,99 Kč. Soud proto vyhověl žalobě ohledně částky 3 721,01 Kč (nevrácené peněžní prostředky). V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že zaplacená částky byla použita částečně na úhradu souhrnného poplatku, částečně na dlužný úrok, částečně na poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek, neboť tato ujednání byla absolutně neplatná, a tudíž tento nárok věřiteli ani nevznikl. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla až předžalobní výzva. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od datum, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo až doručením předžalobní výzvy. Tato byla odesílána ve středu datum. Za předpokladu potřebných tří dnů pro doručení byla výzva doručena žalovanému dne datum (pondělí). Žalovaný tak mohl poprvé plnit dne datum a od datum je v prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení k tomuto okamžiku činila 10 %. Soud proto zavázal žalovaného plnit dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení v této výši.

16. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu co do částky 6 546 Kč spolu se zákonný úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 787,94 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 066,93 Kč od datum do zaplacení zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil ve splátkách ve výši 500 Kč, a to s ohledem na aktuální společenskou situaci a finanční možnosti žalovaného. Soud přihlédl k aktivnímu přístupu žalovaného, který se snažil vzniklou situaci s přihlédnutím ke svým možnostem vyřešit. Žalovaný navrhl splátky ve výši 500 Kč. Vzhledem k celkové výši dluhu v poměru k výši splátky má soud zato, že stanovená výše splátek je přijatelná i pro žalobkyni, která bude uspokojena v období do jednoho roku a jejíž právo na úhradu pohledávky je současně chráněno i uložením plnění pod ztrátou výhody splátek a případně vzniklá úroková škoda i úrokovým příslušenstvím.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.