Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 449/2020-20
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní titul Simonou Kačerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně, PSČ obec
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši částka a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Dále je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka v téže lhůtě k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Dále je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] v téže lhůtě k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne datum a všeobecných obchodních podmínek úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem do 30 dnů od jeho poskytnutí, tj. datum. Dále byl sjednán poplatek za expres výplatu ve výši částka, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši částka a měsíční poplatek ve výši částka za zasílání informací žalobkyní. Žalovaný uvedené povinnosti nedostál. K dlužné částce mu byly vyúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši 2 x částka a smluvní pokuta ve výši částka Ani přes výzvu na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Účastníci uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit částka do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Mezi účastníky byly sjednány další poplatky ve výši částka, částka a částka měséčně. V případě opožděných plateb byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit náklady ve výši částka za měsíc vymáhání a oprávnění žalobkyně naúčtovat smluvní pokutu ve výši 3% z jistiny úvěru, maximálně 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně před podáním žaloby neúspěšně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky.
3. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).
4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu žalobkyně poskytla finanční prostředky formou spotřebitelského úvěru a žalovaný se zavázal za určitých podmínek tyto vrátit. Žalobkyně v průběhu řízení prokázala oprávněnost svého nároku tím, že plnila podmínky uzavřené smlouvy, na rozdíl od žalovaného, který svým povinnostem nedostál a dluží tak žalobkyni částku v žalované výši. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně s tím, že i samotný žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobkyně o rozsahu poskytnutého plnění ze strany žalovaného a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud neměl důvod pochybovat ani o matematické správnosti vyčíslených nároků žalobkyně, když žalovaný tuto skutečnost nenamítal a další (zejména znalecké) dokazování k této otázce by neúměrně zvyšovalo náklady řízení, jež jdou k tíži účastníků, a provedení takového důkazu by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud tedy po provedeném dokazování rozhodl tak, jak je shora uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce částka za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám zástupce žalobkyně.
9. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku částka a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat svého práva podáním návrhu na výkon rozhodnutí, exekuci.