Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 218/2020-33

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr Ing Davidem Svobodou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 27 764,15 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 912,26 Kč s úrokem z prodlení v částce 639,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 462,66 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 422,14 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 046,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 912,26 Kč s úrokem z prodlení v částce 639,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 462,66 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 422,14 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 046,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 27 764,15 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba se žalovaným čtyři smlouvy, a to:

- dne 27. 10. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalobkyně poskytla částku 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 13 791 Kč (sestávajícího z úroku ve výši 2 758 Kč s tím, že úroková sazba ve výši 28 % ročně byla sjednána na straně 2 smlouvy, částky za zpracování a doručení ve výši 1 700 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti ve výši 9 333 Kč) uhradit v 60 týdenních splátkách po 497 Kč. Žalovaný uhradil poslední splátku 15. 5. 2017, celkem zaplatil 16 676,85 Kč.

- dne 25. 8. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalobkyně poskytla částku 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 11 299 Kč (sestávajícího z úroku ve výši 2 241 Kč s tím, že úroková sazba ve výši 28 % ročně byla sjednána na straně 2 smlouvy, částky za zpracování a doručení ve výši 1 4745 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti ve výši 7 583 Kč) uhradit v 60 týdenních splátkách po 405 Kč. Žalovaný uhradil poslední splátku 15. 5. 2017, celkem zaplatil 16 472,41 Kč.

- dne 13. 5. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalobkyně poskytla částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 8 561 Kč (sestávajícího z úroku ve výši 1 770 Kč s tím, že úroková sazba ve výši 27 % ročně byla sjednána v čl. 4 Smluvních podmínek, částky za zpracování a doručení ve výši 2 491 Kč a částky za splácení v hotovosti ve výši 4 300 Kč) uhradit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaný uhradil poslední splátku 15. 5. 2017, celkem zaplatil 13 568,18 Kč.

- dne 23. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalobkyně poskytla částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč (sestávajícího z úroku ve výši 1 317 Kč s tím, že úroková sazba ve výši 20,5 % ročně byla sjednána v čl. 4 Smluvních podmínek, částky za zpracování a doručení ve výši 2 053 Kč a částky za splácení v hotovosti ve výši 4 989 Kč) uhradit v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Žalovaný uhradil poslední splátku 13. 7. 2017, celkem zaplatil 15 441,56 Kč.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: z doložených smluv o zápůjčce soud zjistil, že skutková tvrzení jsou shodná s tvrzením žalobce.

Z prvních dvou smluv o zápůjčce – příjmení v hotovosti se podává, že zákazník se zavazuje platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce anonymizováno, a to v místě bydliště zákazníka. Hotovostní režim splátek zahrnuje činnost bezprostředně související se splácením zápůjčky, a to výběry splátek v hotovosti v místě bydliště zákazníka, převoz hotovosti včetně sjednávaných termínů schůzek.

U druhých dvou smluv je úroková sazba sjednána odkazem na (nepodepsané) Smluvní podmínky.

Podle , účinného od 01. 01. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle tohoto zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Ve věci Nejvyšší soud ČR judikoval, že běžný klient úvěrové společnosti nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Soud konstatuje, že stejný závěr platí i pro zápůjčku.

Soud došel k právnímu názoru, že první dvě smlouvy o zápůjčce jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Jedná se o právní zhodnocení, proto bylo možné rozhodnout bez jednání, když účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Z doložené smlouvy totiž soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto 16 000 a 13 000 Kč (z toho 7 198 a 4 694 Kč bylo použito na splacení předchozích zápůjček) a spolu se všemi poplatky byl povinen ve lhůtě cca jednoho roku uhradit téměř dvojnásobek, tomu odpovídá RPSN ve výši téměř 230%. Soud konstatuje, že z doložených smluv je zřejmé, že žalovaný neměl jinou možnost, než zvolit hotovostní výběr splátek v místě jejího bydliště. V úvodu smluv zůstala nezaškrtnuta kolonka pro označení případu, kdy zákazníkovi byla nabídnuta možnost bezhotovostního splácení (smlouva obec na účet či obec na účet anonymizováno), ale tento zvolil smlouvu příjmení v hotovosti. To znamená, že žalovanému hotovostní forma nabídnuta nebyla. Doložené smlouvy samy nemají na výběr jinou možnost splácení než v hotovosti v bydlišti žalovaného, tedy např. volbu obvyklé bezhotovostní platby. Všechny výše uvedené poplatky spojené se zápůjčkou jsou spolu s úrokem de facto odměnou za poskytnutí zápůjčky, tedy faktickým úrokem. Ujednání o takovém navýšení má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení , účinného od 1. 1. 2014. Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání zápůjčky či úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednané navýšení (a tomu odpovídající sazbu ročních procentních nákladů) uvedené zápůjčky, která je zcela nemravná a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu zápůjčka byla poskytnuta, a zápůjčka tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. To potvrzuje skutečnost, že cca 40% zapůjčených peněz byly použity na splacení předchozí zápůjčky. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Jestliže v daném období se roční procentní sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00- 10,00 % za jeden rok (dle statistických údajů obec národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala cca trojnásobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnuté zápůjčky jeví jako nepřiměřená (nemravná).

U druhých dvou smluv soud zamítl žalobu co do úroku z dlužné jistiny, když ujednání o tomto úroku není součástí uzavřené smlouvy. Naopak z předmětných smluv je zřejmé, jakou částku měl žalovaný zaplatit, tedy že má kromě zapůjčené jistiny uhradit souhrnný poplatek. Ve smlouvách není o dalším příslušenství žádná zmínka. Ujednání, na které žalobkyně odkazuje, je však obsaženo toliko pouze ve smluvních podmínkách smlouvy o zápůjčce, které však netvoří s předmětnou smlouvou jeden celek, je odděleno, byť je vytištěné na zadní stranu předmětné smlouvy. Například z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. 11. 2013 vyplývá závěr, na který zdejší soud ve stručnosti odkazuje, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Tento závěr je zcela nepochybně nutno vztáhnout i na ujednání o úroku.

Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

V daném případě dospěl soud u prvních dvou smluv k závěru, že ujednání o všech poplatcích s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva. U druhých dvou smluv je neplatný jen odkaz na úrokovou sazbu.

Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

U prvních dvou smluv bylo prokázáno, že žalovaná na tyto smlouvy zaplatila více, než obdržela, proto soud žalobu v části týkající se těchto smluv zamítl. U druhých dvou zamítl jen požadované úroky.

O nákladech řízení soud rozhodl v  za situace, kdy žalovaný, který měl převážný úspěch ve věci, náhradu nákladů nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.