Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 56/2021-40
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní titul Martinou Kocábovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 31 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 31 600 Kč s úrokem z prodlení od 19. 9. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 1 161,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 300 Kč
od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,31 % ročně z částky 15 000 Kč
od 21. 5. 2020 do zaplacení.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 31 600 Kč s úrokem z prodlení od 19. 9. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 1 161,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 300 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,31 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 1. 2021, ve znění jejího doplnění ze dne 23. 3. 2021, po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“) po předchozím ověření úvěruschopnosti uzavřela s žalovanou dne 18. 7. 2018 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala žalovaná vrátit spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 950 Kč, kdy poslední splátka byla splatná ke dni 18. 9. 2019. Žalovaná nicméně uhradila celkově částku 5 050 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu Společnosti zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila právnická osoba pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 300 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 300 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 250 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek od 19. 9. 2018 do 20. 4. 2020 v kapitalizované výši 8 750 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 405,15 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 300 Kč (dlužná jistina + úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru) od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 10,31 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku.
2. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 29. 3. 2021, č. j. 35 C 56/2021 -33, řízení zastavil v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení od 19. 9. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 243,92 Kč.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
Závěr o skutkovém stavu
4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.
5. Společnost obdržela žádost žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč (viz žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru), následně Společnost provedla finanční analýzu žalované na základě nejspíše jen žalovanou sdělených údajů, z níž vyplynulo, že žalovaná je svobodná, v domácnosti měly být 2 osoby výdělečně činné (kdo má být druhou osobou, ovšem nebylo vůbec patrno, stejně jako to, jaký byl její příjem). Příjem žadatelky činí 7 933 Kč (z výpisů z účtu vedených na pana jméno příjmení vyplývá, že v měsíci 4/ 2018 na účet byla připsána částka 8 600 Kč, z toho přídavky na děti ve výši 1 000 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč a v měsících 5–6/ 2018 na účet byla připsána vždy částka 7 600 Kč coby rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč viz výpisy z účtu na č. l. 20). V analýze nebylo uvedeno, že v domácnosti se nacházejí 2 nezaopatřené děti do 6 let, byť to vyplývalo z předloženého oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory (viz oznámení na č. l. 21p). Podle analýzy pak měly činit minimální měsíční výdaje domácnosti 9 700 Kč (viz finanční analýza na č. l. 19, Credit scoring na č. l. 19p). Dle smlouvy o pronájmu bytu ze dne 1. 2. 2017 bydlela žalovaná společně s druhem jméno příjmení s nájemným ve výši 4 500 Kč a službami ve výši 2 500 Kč měsíčně (viz smlouva o pronájmu bytu na č. l. 22 p.v.).
6. Společnost a žalovaná si dne 18. 7. 2018 ujednaly Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední, tj. 14. měsíční splátky, což žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Žalovaná se zavázal poskytnutou jistinu vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 24 % p. a. (tj. 4 200 Kč), dále s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, s poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a s poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 800 Kč, to vše v celkové výši 27 900 Kč (RPSN 212,32 %), a to tak že poplatek za uzavření smlouvy je splatný při podpisu smlouvy a zbylá částka je splatná v 14 pravidelných rovnoměrných splátkách ve výši 1 950 Kč, splatných 18. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Z měsíčních splátek měly být nejdříve uhrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a až následně poskytnutá jistina, a to dle specifikace v předpisu splátek ke Smlouvě. V případě prodlení žalované s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení; souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny (viz Smlouva). Žalovaná uhradila dne 18. 7. 2018 částku 2 550 Kč, dne 31. 10. 2018 částku 2 000 Kč a dne 30. 11. 2018 částku 500 Kč (viz přehled plateb).
7. Společnost coby prodávající a společnost právnická osoba coby kupující uzavřeli 6. 9. 2018 kupní smlouvu, na jejímž základě Společnost prodala společnost právnická osoba část svého závodu tvořenou divizí spotřebitelských úvěrů v rozsahu definovaném v čl. III. odst. 3.2. smlouvy (viz notářský zápis NZ číslo 2018), jaký byl onen rozsah divize spotřebitelských úvěrů, zůstalo po dokazování provedeném při jednání dne 21. 1. 2021 nejasno.
8. Dne 24. 6. 2020 uzavřely společnost právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla pod položkou č. 2067 uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 vč. dodatku č. 1 a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 24. 7. 2020 oznámila společnost právnická osoba, žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020). Dopisem ze dne 18. 12. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 34 934,65 Kč do 2. 1. 2021 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 18. 12. 2020 vč. podacího lístku a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).
9. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v červenci 2018 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,46 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 9,02 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na www.cnb.cz).
Právní posouzení věci
10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně, kterou odvozovala z následujícího řetězce nabývacích titulů: 1) uzavření kupní smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018, na jejímž základě měla pohledávka za žalovanou přejít na společnost právnická osoba, 2) uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, na jejímž základě měla pohledávka za žalovanou přejít na žalobkyni; v daném případě soud po provedeném dokazování shledal, že žalobkyni uvedený řetězec nabývacích titulů nesvědčí, resp. se jí nepodařil prokázat.
14. Pokud jde o kupní smlouvu o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018, zde spatřuje soud deficit v tom, že dle notářského zápisu NZ číslo 2018 nedošlo uvedenou kupní smlouvou k převodu celé části závodu Společnosti tvořené divizí spotřebitelských úvěrů, nýbrž toliko k převodu části závodu Společnosti tvořené divizí spotřebitelských úvěrů v rozsahu definovaném v čl. III. odst. 3.2. smlouvy; kupní smlouva však soudu nebyla přiložena, takže soud nemohl učinit kladný (ani záporný) závěr o tom, že pohledávka Společnosti za žalovanou byla skutečně převedena na společnost právnická osoba, jak tvrdila žalobkyně. Jelikož tato skutečnost zůstala nejasná, soud v souladu se základním pravidlem o dělení důkazního břemene, podle něhož každou procesní stranu tíží důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jí příznivé právní normy (srov. Lavický, P. Důkazní břemeno v civilním soudním řízení. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, s. 252), jímž je v tomto případě řádná specifikace pohledávky Společnosti za žalovaným v kupní smlouvě o prodeji části závodu coby předpokladu založení aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, rozhodl tak, že pohledávka za žalovanoo na společnost právnická osoba, převedena nebyla.
15. Co se týče smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, zde má soud za to, že pokud by byl postupitel skutečně věřitelem pohledávky ze Smlouvy za žalovanou (což bylo v daném případě na základě pravidel o dělení důkazního břemene vyvráceno) pak by tato pohledávka na žalobkyni byla platně převedena, neboť smlouva o postoupení pohledávek nabyla účinnosti uzavřením oběma smluvními stranami, přičemž zaplacením úplaty za postoupené pohledávky přešly na žalobkyni dnem zaplacení vlastnická práva k jednotlivým pohledávkám, tedy včetně pohledávky za žalovanou. Současně přitom byla žalovaná společností právnická osoba, obeznámena o postoupení pohledávky na žalobkyni, takže tato smlouva o postoupení pohledávek by ve vztahu k ní mohla nabýt patřičných účinků.
16. Soud podotýká, že žalobkyně se nařízeného jednání konaného dne 29. 4. 2021 nezúčastnila a při splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), toto jednání proběhlo v její nepřítomnosti, čímž se sama připravila o možnost být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání svého tvrzení, že jí svědčí nepřetržitý řetězec nabývacích titulů.
17. Lze tedy učinit závěr, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v tomto řízení, a proto soud žalobu v rozsahu, v němž nebyla vzata zpět, pro nedůvodnost zamítl.
18. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že i kdyby se žalobkyni podařilo prokázat její aktivní věcnou legitimaci, nebylo by možno žalobnímu návrhu zcela vyhovět. Soud má totiž za to, že Smlouva by byla absolutně neplatným právním jednáním z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované. Konkrétně Společnost dostatečným způsobem nevyhodnotila údaje a doklady k tomu poskytnuté žalovanou, z níž jednoznačně vyplývalo pouze to, že příjmem domácnosti je rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně, v měsíci 4/ 2018 též ještě přídavky na děti v celkové výši 1 000 Kč, přičemž žalovanou udávané výdaje domácnosti měly činit 9 700 Kč, z čehož je patrno, že doložené příjmy domácnosti nepostačovaly ani na úhradu minimálních měsíčních nákladů, tedy Společnost měla z těchto závěrů dospět k závěru, že žalovaná nebude schopná hradit měsíčně ze svých příjmů částku 1 950 Kč. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu netvrdila ani nedoložila, že by prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI).
Náklady řízení
19. Žalovaná byla zcela procesně úspěšná, měla by tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení.