Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 52/2021-54
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem titul Liborem Brokešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 489 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 489 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 14. 4. 2018 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 489 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 14. 4. 2018 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 489 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba rámcovou smlouvu o úvěru, na základě které byla dne 28. 2. 2018 uzavřena jednotlivá smlouva o úvěru číslo kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měla žalovaná splatit nejpozději dne 13. 4. 2018. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit řádně a včas, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka žalované postoupena, kromě nesplacené jistiny úvěru ve výši 489 Kč i zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud v odůvodnění rozsudku, proti kterému není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Jednotlivou smlouvou o úvěru číslo bylo prokázáno, že tuto smlouvu právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřel dne 28. 2. 2018 se žalovanou elektronicky dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a to na částku 6 000 Kč. Žalovaná sdělila své osobní údaje, které byly zpracovány do profilu uživatele, přičemž dodala kopii občanského průkazu a výpis ze svého účtu vedeného u anonymizována dvě slova, na který byla dne 28. 2. 2018 právním předchůdcem žalobkyně zaslána částka 6 000 Kč. Dne 28. 2. 2018 byla žalované vystavena faktura číslo na částku 6 000 Kč se splatností dne 30. 3. 2018. Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne 19. 5. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že pohledávka žalované byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž žalované bylo toto postoupení oznámeno dne datum. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána ke splacení dluhu právním zástupcem žalobkyně dne 26. 5. 2020. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva právním zástupcem odeslána dne 26. 5. 2020.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou
o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek
ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud po právní stránce uzavírá, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její právní předchůdce uzavřel se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a poskytl žalované úvěrové prostředky ve výši 6 000 Kč způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní pariční lhůtu ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 489 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Použití § 14b a.t. je dle názoru soudu důvodné, když jde o žalobu podanou na ustáleném vzoru, stejnou žalobkyní v obdobných věcech a dlužná částka nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.