Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 13/2021-47
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr Petrem Doležel ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení titul.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 5 506 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 442,59 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 185,73 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 442,59 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 185,73 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Předmětem řízení je spor účastnic řízení o zaplacení částky 5 506 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalované ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) posoudila úvěruschopnost žalované a následně s ní uzavřela dne 14. 8. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytl právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala poskytnout právnická osoba zpět úrok ve výši 2 100 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno životní pojištění, na které se žalovaná zavázala zaplatit 406 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, poslední splátka tak byla stanovena na 24. 9. 2018. Žalovaná na pohledávku za celou dobu splácení uhradila pouze částku 21 000 Kč (poslední platba uhrazena dne 23. 9. 2019), která byla započtena v částce 10 824,62 Kč na jistinu, v částce 2 100 Kč na úrok, v částce 3 000 Kč na administrativní poplatek, v částce 4 753,72 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek, v částce 321,66 Kč na poplatek za životní pojištění. Vzhledem k tomu, že celková dlužná částka nebyla zaplacena do 24. 9. 2018, žalobkyně úročí nezaplacenou jistinu ve výši 4 175,38 Kč úrokem ve výši 23,72 % ročně od 25. 9. 2018 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalované uhradit částku 5 506 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 4 175,38 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 246,28 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 84,34 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 1 185,73 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 25. 9. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 442,59 Kč (zákonný úrok z částky 4 175,38 Kč od 2. 10. 2018 do 29. 11. 2019), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,00 % ročně z dlužné částky ve výši 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 2575/2016 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku , pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Z karty zákazníka ze dne 14. 8. 2017 vyplývá, že žalovaná požádala o poskytnutí částky 15 000 Kč, uvedla, že žije s rodiči, má jedno nezaopatřené dítě, je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr, kdy její příjem činí 13 300 Kč a příjem manžela činí 18 400 Kč, celkové příjmy domácnosti tak činí 31 700 Kč. Žalovaná má měsíční výdaje ve výši 11 500 Kč, kdy použitelný příjem činí 20 200 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 14. 8. 2017 (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právnická osoba ujednání, dle kterého jí byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kdy žalovaná zvolila čerpání v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku 26 506 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč (při 58 splátkách činí 40 % z výše spotřebitelského úvěru), poplatek ve výši 3 000 Kč (tj. administrativní poplatek ve výši 20 % ze spotřebitelského úvěru) a pojištění název pojištění ve výši 406 Kč. Žalovaná zvolila hotovostní variantu splácení, kdy bude celkovou dlužnou částku hradit do rukou oprávněného zástupce či zaměstnance právnická osoba v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč, přičemž první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle čl. 1 smlouvy zaplatí žalovaná za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou splatnou po celou dobu trvání smlouvy, v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnu činí úroková sazba 23,72 % ročně. Dle čl. 2 smlouvy úhrady žalované v podobě týdenních splátek se započítávají nejprve na (i) úrok, poté na (ii) poplatek, poté na (iii) náklady na doplňkové služby hotovostního inkasa splátek a životního pojištění název pojištění a až následně po splacení úroku, poplatku a nákladů na doplňkové služby splácí zákazník v následujících týdnech jistinu spotřebitelského úvěru. Dle čl. 2 smlouvy je tato smlouva uzavřena na dobu určitou, která trvá ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru do dne vypořádání veškerých závazků. Dle čl. 5 smlouvy v případě prodlení žalované se zaplacením příslušné splátky celkové částky vzniká právnická osoba právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny, zákonné úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, náhradu účelně vynaložených nákladů a náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 4. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.
11. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou ujednání, na základě kterého poskytla žalované v den podpisu ujednání částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit celkovou částku 26 506 Kč, který se skládá z jistiny, úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek a pojistného ve výši 406 Kč. Žalovaná na pohledávku celkem zaplatila částku 21 000 Kč.
12. právnická osoba jako podnikatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 14. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaná povinna peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl právnická osoba dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což právnická osoba splnil a po ověření, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku poskytl.
13. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
14. Dle § 2392 občanského zákoníku , lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku , cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku . Mezi právnická osoba a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 2 1000 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 12 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci srpnu 2017 okolo 8,95 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 2 100 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.
15. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 1 185,73 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč za dobu od 25. 9. 2018 do 29. 11. 2019) a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Částka 4 175,38 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ve smlouvě bylo jasně a jednoznačně ujednáno, že žalovaná na úrocích zaplatí 2 100 Kč, kdy i tato částka byla zahrnuta do výpočtu celkové částky k zaplacení. Ze smlouvy však nevyplývá, jaký je vztah mezi pevně stanovenou výší úroků a jejich procentuálně stanovenou výši. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná byla v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, která byla v souladu se smlouvou seznámena s výší úroků pevně stanovených, kdy ujednání o procentně stanoveném úroku nebylo poskytnuto jasným a srozumitelným způsobem. Běžný spotřebitel by se takto mohl domnívat, že onen úrok 23,72 % je pouhým procentním vyjádřením úroku ve výši 2 100 Kč, přičemž nelze po spotřebiteli spravedlivě požadovat, aby si takto procentně vyjádřený úrok přepočítával s pevně stanoveným úrokem. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 1 185,73 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 25. 9. 2018 do 29. 11. 2019) a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 30. 11. 2020 do zaplacení, důvodná.
16. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek administrativní činnosti ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě není nikde uvedeno za jakou konkrétní administrativní činnost má být tento poplatek uhrazen, dle jeho označení se však bude pravděpodobně jednat o úkony spojené s vyhotovením smlouvy, jejím uzavřením, posouzením úvěruschopnosti žalované, evidence poskytnutých plateb a podobně. Soud dovodil, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně sjednán, a proto byla žalovaná povinna ho zaplatit.
17. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že si žalovaná sama zvolila hotovostní režim splácení a s ohledem na jeho výši, kdy při přepočtu na jednotlivé splátky výběru jedné splátky odpovídá asi částka 103 Kč, dovodil soud, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně ujednán.
18. Dále byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni pojistné ve výši 406 Kč, k čemuž se ve smlouvě zavázala.
19. Žalovaná měla tedy dle uzavřené smlouvy uhradit žalobkyni celkem částku 26 506 Kč, přičemž uhradila pouze částku 21 000 Kč. Žalovaná tak je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 506 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila celkovou dlužnou jistinu v době splatnosti poslední splátky dne 24. 9. 2018, je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z této částky. Žalobkyně pak tento zákonný úrok z prodlení za dobu od 2. 10. 2018 do 29. 11. 2019 kapitalizovala na částku 442,59 Kč a dále žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Soud pak zamítl požadavek žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 1 85,73 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 175,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (viz odstavec 14 rozsudku).
20. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi (vzhledem k tomu, že byla žalobkyně neúspěšná pouze co do úroku, postupoval soud tak, jako by byla úspěšná zcela). Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1 , když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dluhu ze smlouvy o zápůjčce a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 600 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna právního zástupce žalobkyně částku 900 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 189 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 089 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 1 489 Kč.
21. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.