Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 40/2021-43
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.
se sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 23 359 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Změna žalobního návrhu tak, aby předmětem řízení byla i povinnost žalované zaplatit žalobkyni úroky v částce 4 900 Kč se připouští.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 377 Kč s úrokem z prodlení z částky 12 377 Kč ve výši 10 % p.a. od 8. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Změna žalobního návrhu tak, aby předmětem řízení byla i povinnost žalované zaplatit žalobkyni úroky v částce 4 900 Kč se připouští.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 377 Kč s úrokem z prodlení z částky 12 377 Kč ve výši 10 % p.a. od 8. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 11. 2020 domáhala proti žalované zaplacení částky 23 359 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dluhu z úvěrové smlouvy číslo (žádost o úvěr ID číslo) ze dne 13. 8. 2018. Návrh odůvodnila tím, že jako věřitel poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve 24 splátkách dle splátkového kalendáře spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč; celkem se žalobkyně zavázala zaplatit 27 520 Kč. Na úvěr však uhradila pouze 7 623 Kč, svůj závazek hradit úvěr řádně a včas porušila, a proto žalobkyně ke dni 8. 7. 2019, dopisem ze dne 8. 7. 2019, úvěr zesplatnila. Dlužná částka pak sestává z neuhrazené jistiny ve výši 17 396 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 594 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti,,korunovým odkladem“ ve výši 1 580 Kč, úroků ve výši 4 900 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 3 229 Kč.
K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byla prověřována bonita žalované důsledným zjišťováním jejího kreditního skóre, neboli credit scoringu. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tímto je zjištěn limit nejvyšší měsíční splátky. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, příp. další skutečnosti, využívány jsou úvěrové registry příjmení, NRKI, příjmení a ISIR. U žalované nebyla zjištěna žádná vyživovací povinnost, výše čistého měsíčního příjmu jako zaměstnance činila 19 000 Kč, výdaje na domácnost 4 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti 25 000 Kč. Dle zjištěných dat měla žalovaná další dluhy s měsíčními splátkami 4 379 Kč + 2 000 Kč (splátkové dluhy) a čtyři nesplátkové dluhy (povolený debet na běžném účtu + kontokorentní úvěry).
2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do vlastních rukou doručeny dne 22. 2. 2021).
3. Podáním ze dne 1. 4. 2021 požádala žalobkyně o připuštění změny žalobního návrhu tak, aby předmětem řízení byly nadále i úroky ve výši 4 900 Kč s tím, že tyto, ačkoliv byly zmíněny v žalobě v přehledu dlužných částek, nebyly administrativní chybou započteny do konečné dlužné částky. Soud změnu žalobního návrhu připustil, když výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu (§ 95 odst. 1 , 2 o.s.ř. ).
4. Úvěrovou smlouvou (příjmení žádosti číslo) ze dne 13. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč ve 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, který byl součástí smlouvy; celkem se zavázala splatit 27 520 Kč.
Dopisem ze dne 8. 7. 2019 žalobkyně žalovanou vyzvala ke splacení celého úvěru ve výši 26 030 Kč ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy.
Poskytnutí úvěru, splácení a konečnou výši dluhu žalobkyně doložila výpisy z účtu.
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
8. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze z části.
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze„ úvěrovou zprávu“, ze které byly zjištěny další existující úvěry žalované (dva splátkové se splátkami 6 379 Kč měsíčně a čtyři nesplátkové, z toho dva kontokorentní úvěry a dva povolené debety na běžném účtu). Ohledně příjmu žalované, příjmů ostatních členů domácnosti a zejména prověření dalších výdajů žalované (např. nájem, inkaso a pod.) se omezila na doplnění tvrzení o tom, že vycházela z údajů uvedených žalovanou. V případě žalované neměla pochybnosti o její schopnosti poskytnutý úvěr splácet. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Příjmy ani žádné běžné výdaje žalované (nájem, inkaso, telefon, výdaje spojené se zdravotním stavem a pod.), za situace kdy bylo zjištěno dalších šest existujících úvěrů, nebyly nikterak blíže zjišťovány a zejména ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 7 623 Kč, a proto soud žalované uložil zaplatit žalobkyni rozdíl těchto částek, tj. 12 377 Kč s úrokem z prodlení, jehož výše je v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku potom žalobní návrh zamítl.
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 23 359 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 12 377 Kč, tj. jen do 53 %, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka obec.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.