Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 99/2021-81
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 44 397,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 3. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 11 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do 2. 8. 2020 a dále ve výši 1,5 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 3. 8. 2020 do zaplacení a co do částky 13 197,60 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 3. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 11 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do 2. 8. 2020 a dále ve výši 1,5 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 3. 8. 2020 do zaplacení a co do částky 13 197,60 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2020 a doplněnou dne 29. 3. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 13 197,60 Kč s odůvodněním, že dne 24. 5. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, jako věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, uzavřena smlouva o úvěru č. 5 2018, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 20 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 25,85 % sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru ve výši 800 Kč, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru ve výši 4 400 Kč a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti ve výši 3 800 Kč, to vše ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách ve výši 2 600 Kč splatných ke dni v kalendářním měsíci, jež je uveden v úvěrové smlouvě, kdy první splátka byla splatná v měsíci bezprostředně následujícím po podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná ke dni 24. 6. 2019. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to zejména na základě dokumentů předložených žalovaným, jako je např. výpis z bankovního účtu žalovaného, pracovní smlouvy či potvrzení o výši příjmu. Žalovaný však do podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Je tedy v prodlení s úhradou částky 31 200 Kč skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, neuhrazeného poplatku za správu a vyhodnocení úvěru, který je požadován ve výši 4 400 Kč, dlužného poplatku za hotovostní výběr splátek, který je požadován ve výši 1 200 Kč, a úroku z úvěru kapitalizovaného za období od 24. 5. 2018 do 24. 6. 2019 ve výši 5 600 Kč. V případě prodlení byla v čl. V. smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. z částky 31 200 Kč, která za dobu od 25. 6. 2019 do 20. 8. 2020 činí 13 197,60 Kč. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným společnosti právnická osoba, která předmětnou pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění povinnosti písemnou předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020, avšak bezvýsledně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 11. 5. 2021 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a rovněž v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného dne 24. 5. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru č. 5 2018, na základě které poskytla společnost právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, který se zavázal žalovaný splatit měsíčními splátkami po 2 600 Kč v celkovém počtu 13splátek splatných vždy k 24. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 14 600 Kč představující úrok ve výši 28 %, tj. 5 600 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč (tento žalobkyně žalobou neuplatňuje), poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč (tento žalobkyně žalobou uplatňuje pouze ve výši 1 200 Kč). Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činí 34 600 Kč Smlouva je datována a podepsána žalovaným a zástupcem žalobkyně. Úvěr převzal žalovaný v hotovosti v den podpisu smlouvy, což podpisem smlouvy stvrdil. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a nemá žádné vyživované dítě, je zaměstnán na dobu neurčitou, příjem má ve výši 20 244 Kč, je náklady na bydlení činí 4 500 Kč, náklady na stravování činí 1 000 Kč a další osobní náklady činí 1 000 Kč. Své poměry měl žalovaný doložit pracovní smlouvou, výplatními páskami, čestným prohlášením, rodným listem a občanským průkazem (prokázáno žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 24. 5. 2018, Smlouvou o úvěru č. 5 2018 ze dne 24. 5. 2018, předpisem splátek a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 5. 2018). Před uzavřením smlouvy provedl původní věřitel finanční analýzu poměrů žalovaného a tzv. credit scoring, ze které vyplývá, že žalovaný uvedl příjem ve výši 20 244 Kč, jeho měsíční výdaje činily 6 500 Kč měsíčně, neměl exekuce a nebyl veden v insolvenčním rejstříku, v domácnosti žila další výdělečně činná osoba (prokázáno finanční analýzou ze dne 24. 5. 2018 a credit scoringem ze dne 24. 8. 2018). Žalovaný byl od 1. 6. 2015 zaměstnán u společnosti právnická osoba, od 1. 6. 2016 na dobu určitou. Žalobkyně předložila soudu tři výplatní pásky, ze kterých je osvědčen příjem ve výši 21 535 Kč a ve výši 16 459 Kč, přičemž není zřejmé, za komu a za který měsíc byly vystaveny, a dále výplatní pásku žalovaného za měsíc duben, ze které je osvědčen příjem žalovaného ve výši 18 952 Kč (prokázáno Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 13. 5. 2016 a třemi výplatními páskami). Dále žalobkyně doložila soudu Evidenční list platný po 1. 6. 2018 vystavený na jméno příjmení příjmení, tento je však nečitelný. Dne 6. 9. 2018 uzavřel původní věřitele se společností právnická osoba Smlouvou o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebních úvěrů, a to v rozsahu definovaném v článku II. odst. 3.2 této smlouvy (prokázáno notářským zápisem ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, spisová značka). právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupila pohledávky specifikované v příloze číslo této smlouvy společnosti právnická osoba (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a seznamem postoupených pohledávek). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila společnost právnická osoba žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo této smlouvy. právnická osoba vypracovala dne 24. 7. 2020 o postoupení pohledávky adresované žalovanému, odeslání tohoto oznámení žalovanému však nebylo doloženo (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, seznamem postoupených pohledávek a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020). Dne 24. 7. 2020 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě částky v celkové výši 51 121 Kč (prokázáno předžalobní upomínkou a výzvou k plnění ze dne 24. 7. 2020 a podacím lístkem ze dne 24. 7. 2020). Z dalších listinných dokladů soud nic podstatného ve věci nezjistil. Z žalobkyní doloženého potvrzení České pošty ze dne 13. 2. 2020 je patrné pouze, že právnická osoba Financial Service, a.s odeslala dne 12. 2. 2020 číslo ks obyčejných zásilek, o jaké zásilky se jednalo a zda byl adresátem některé z nich žalovaný, není zřejmé.
4. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 30. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně předala žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a ten se jí zavázal spolu s úrokem ve výši 28 %, tj. 5 600 Kč, poplatkem za uzavření smlouvy úvěru ve výši 800 K, poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, a to ve sjednaných 13 měsíčních splátkách, poslední splátka byla splatná dne 24. 6. 2019. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném do 30. 6. 2017, podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu dostatečná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu dostatečné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost řádně splnil. Tvrzení obsažená v žalobě a v doplnění žaloby jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalovaného. Z žádosti o poskytnutí úvěru předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl svůj měsíční příjem z pracovního poměru ve výši 20 244 Kč, bydlel v nájmu, jeho výdaje na bydlení činily 4 500 Kč a další osobní výdaje činily 2 000 Kč. Pracovní poměr měl žalovaný sjednán na dobu neurčitou. Své příjmy žalovaný doložil dohodou o změně pracovní smlouvy a výplatní páskou za měsíc duben 2018, ze které je zřejmé, že jeho příjem za tento měsíc činil 18 952 Kč, další dvě doložené výplatní pásky nejsou označeny jménem žalovaného a měsícem, za který byly vystaveny. Předloženými listinami nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy a zejména výdaje žalovaného řádně zjištěny a ověřeny, a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný žalobkyni či některému z jejich právních předchůdců něčeho uhradil, byl tedy k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč zavázán tímto rozsudkem. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč, a to ode dne 3. 8. 2020, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 30. 7. 2020 a vzhledem k výši dluhu soud považuje za přiměřenou lhůtu k plnění lhůtu třídenní, tj. do 2. 8. 2020. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, v souvislosti s tímto řízením dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.