Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
25 C 7/2021-43
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Folkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 22 976 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 12 500 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba co do zaplacení částky 10 476 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 063 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město soudní doplatek ve výši 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 12 500 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba co do zaplacení částky 10 476 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 063 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město soudní doplatek ve výši 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 16 563 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 28. 12. 2019 do zaplacení a dále částku 2 500 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částku 3 913 Kč, představující smluvní pokutu. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 27. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu žalobce poskytl peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč, které mu téhož dne zaslal na účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 063 Kč do 27. 11. 2019. Svoji povinnost však nesplnil, na svůj dluh neuhradil ničeho. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky žalobce webová adresa, kde se žalovaný nejprve seznámil s nabídkou uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby vlastní parametry (splatnost a výši úvěru), vyplnil formulář, v němž zadal své osobní údaje, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobci. Zaškrtl i řádek s textem„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o úvěru a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům jsem porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Žalovaný byl povinen zaplatit rovněž i úroky z prodlení, dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, (písemné, SMS či emailové výzvy) v celkové výši 2 500 Kč dle článku 2.3 smlouvy. Žalovaný tak žalobci dluží celkem částku 19 063 Kč (jistina + poplatek 16 563 Kč + uplatňované náklady 2 500 Kč). Dále žalobce požádal o přiznání smluvní pokuty, kterou vyčíslil částkou 3 913 Kč, k níž doplnil, že ji vymáhá do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Pro případ, že by soud neposoudil nárok žalobce z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobce požádal, aby byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, k čemuž navrhl vyžádat si vyjádření bankovních ústavů, z jejichž účtů byly prováděny transakce.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listin y mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž svoji neúčast omluvili a nežádali odročení tohoto jednání, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil smlouvu o zápůjčce, z níž je patrné, že ji měl uzavřít žalobce se žalovaným dne 27. 11. 2019. K této smlouvě byly připojeny pouze podpisy zástupců žalobce, nikoliv žalovaného. Předmětem této smlouvy mělo být poskytnutí bezúčelové a bezhotovostní zápůjčky v celkové výši 5 000 Kč, kterou měl klient vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 625 Kč nejpozději do 27. 12. 2019. Nedílnou součást této smlouvy měly tvořit Všeobecné obchodní podmínky žalobce a sazebník. Žalobce dále k výzvě soudu předložil i dodatek ke smlouvě o úvěru, z něhož je patrné, že ho měl uzavřít žalobce se žalovaným dne 2. 12. 2019. Předmětem tohoto dodatku mělo být poskytnutí bezúčelové a bezhotovostní zápůjčky navýšené o 7 500 Kč, celková výše zápůjčky tak měla činit částku 12 500 Kč, jež měl klient vrátit spolu s poplatkem za navýšení zápůjčky ve výši 2 438 Kč (celkový poplatek 4 063 Kč) ve lhůtě do 27. 12. 2019. Žalobce soudu dále předložil listin u, z níž není patrné, o jakou listin u se jedná, není doplněna razítky ani podpisy vyhotovující osoby. Je z ní pouze možné ověřit, že došlo k zaplacení částky 5 000 Kč dne 27. 11. 2019 a částky 7 500 Kč dne 2. 12. 2019 na č. účtu, které je zde zmíněno (bankovní účet). Soud si vyžádal výpis z právnická osoba, z něhož vyplývá, že v rozhodné době byl majitelem shora označeného účtu žalovaný, přičemž dne 28. 11. 2019 byla na účet žalovaného připsána částka 5 000 Kč a dne 3. 12. 2019 7 500 Kč, v obojím případě šlo o příchozí platbu od žalobce. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dluhu dopisy ze dne 3. 1. 2020, 10. 1. 2020, 17. 7. 2020, 26. 1. 2020, 10. 2. 2020 a 1. 10. 2020 (upomínky a výzva k úhradě z uvedených dnů včetně podacího lístku). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný jakoukoliv částku žalobci zaplatil.
4. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzená písemně uzavřená smlouva o zápůjčce včetně dodatku byla řádně a platně uzavřena, tak aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 NOZ vznikl. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce. K předložené smlouvě o zápůjčce včetně dodatku nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo tak možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou ve znění jejího dodatku vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobce k prokázání této skutečnosti neoznačil žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by mu bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má pouze za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému na jeho účet částku 5 000 Kč a 7 500 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. NOZ jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z blíže neoznačené listin y, z níž je patrno, že došlo k zaplacení daných částek na účet, jehož majitelem byl žalovaný, což soud ověřil u právnická osoba Soud proto s přihlédnutím k ustanovení § 2991 odst. 1 NOZ uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci částku 12 500 Kč, o niž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobce má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. ), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce ani jejího dodatku, dohodu o poplatku za poskytnutí zápůjčky a rovněž ani případná ujednání o smluvní pokutě.
7. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného doplatit soudní poplatek za řízení, který dle položky 2 odst. 1 písm. b), c) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou součást zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, částku 920 Kč (z merita věci 976 Kč), neboť v petitu žaloby nesprávně označené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč byly poplatky, které žalobce požadoval zaplatit po žalovaném, tedy podléhají poplatkové povinnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Protože žalobce zaplatil soudní poplatek toliko ve výši 820 Kč, soud mu uložil povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu Plzeň-město částku 100 Kč, a to v zákonné lhůtě stanovené dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby se úspěch žalobce téměř rovnal jeho neúspěchu, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.