Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 161/2020-29

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr Janem Morávkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 8 033 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z částky 5 000 Kč od 3.11.2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení 1 828 Kč a dále zaplacení 1 205 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 363,30 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z částky 5 000 Kč od 3.11.2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení 1 828 Kč a dále zaplacení 1 205 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 363,30 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 8 033 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 5.10.2019 formou elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo na základě které se zavázal žalované poskytnout úvěr 5 000 Kč a žalovaná se jej zavázala uhradit nejpozději do 2.11.2019 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč. Úvěr byl poskytnut převodem na účet žalované č. bankovní účet dne 5.10.2019. Žalovaná však úvěr ani poplatek ve stanovené lhůtě neuhradila a ocitla se v prodlení. Žalobce se proto nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku 1 828 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 3.11.2019 do 30.6.2020 ve výši 329,45 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 5 000 Kč od 1.7.2020 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 1 205 Kč Smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána v čl. IX. 1.a smlouvy ve výši 0,1% denně, kdy žalobce tuto nároku za dobu od 3.11.2019 do 30.6.2020. Žalovaná na dluh nic neuhradila ani poté, co jí byla zaslána výzva k úhradě.

2. Usneseními ze dne 12.4.2021, č.j. -26 a č.j. -27 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle ) Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce.

3. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru soud posoudil věc podle , a podle o spotřebitelském úvěru.

4. Předloženými listinnými důkazy (Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo výpisem z účtu) vzal soud za prokázané tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že poskytl dne 5.10.2019 žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Učinil tak na základě smlouvy o úvěru, kde se zavázal uvedenou částku žalované poskytnout – ta se naopak zavázala jistinu vrátit nejpozději do 28 dnů spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 0%, sazba RPSN činila 5632%. Pro případ prodlení s úhradou závazku byla v čl. IX. bod 1 písm. a/ smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

8. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

9. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 1 odst. 2 o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Předmětnou úvěrovou smlouvu nutno hodnotit jako praktiku vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry, resp. zápůjčky poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebiteli, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalované nebyl ani formálně řádně poskytnut úvěr ve smyslu o.z. a z.č. , nýbrž zápůjčka ve smyslu o.z. Esenciální náležitostí a znakem úvěru je totiž poskytnutí peněžních prostředků za úplatu v podobě úroku. V případě předmětné smlouvy však nebyl úrok sjednán, resp. byl sjednán jako 0%. Takové ujednání je v rozporu s ustanovením o.z., avšak vyhovuje ustanovení o.z. Žalované byly, jak vyplývá z rozsáhlého obsahu samotné smlouvy, sděleny podstatné předsmluvní informace se všemi zákonnými poučeními a žalovaná měla možnost se s těmito seznámit. Nelze však přehlédnout, že předmětná úvěrová smlouva je formulářového typu, kdy žalované byl poskytnut úvěr 5 000 Kč, který se zavázala vrátit ve lhůtě 28 dnů spolu s úrokem 0% p.a. a poplatkem 1 828 Kč. Poplatek za sjednání tohoto krátkodobého poskytnutí peněz ve svém důsledku představuje RPSN ve výši 5632%. Žalobce využil svého silnějšího postavení vůči žalované, která neměla možnost změnit obsah formulářové smlouvy. Ujednání vedoucí k finální výši RPSN 5632% zcela jistě nelze považovat za přiměřené. Citovaná smlouva tak bezesporu je v rozporu s ustanovením o.z. s pohledu přiměřenosti a rovnosti stran, ale rovněž odporuje dobrým mravům ve smyslu a o.z.. Porušení těchto ustanovení ze strany věřitele znamená neplatnost uzavřené smlouvy. Ve smyslu ustanovení se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu, neboť takové jednání věřitele je nutné považovat za zjevně se příčící dobrým mravům nebo zjevně narušující veřejný pořádek.

15. Smlouvu o zápůjčce byla shledána absolutně neplatnou, a pokud žalovaná přijala plnění ve výši 5 000 Kč, dostalo se jí bezdůvodného obohacení, které je povinna vydat ( , ). Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a lze tedy dospět k závěru, že žaloba je důvodná pouze do výše jistiny, která činila 5 000 Kč a to včetně zákonného úroku z prodlení podle z. č. , ve spojení s  , , když je zjevné, že se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením peněžitého dluhu. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

16. Jelikož smlouva o zápůjčce byla shledána absolutně neplatnou, není naproti tomu důvodný nárok žalobce na zaplacení dalšího požadovaného plnění, tj. smluvní pokuty ve výši 1 205 Kč a poplatku ve výši 1 828 Kč. Proto byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta (výrok II).

17. Ohledně náhrady nákladů řízení (výrok III) soud rozhodl dle a V případě plného úspěchu by náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení jsou stanoveny ve vyhl. č. Odměna zástupci činí 200 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle a 7, , a d/ a vyhl. č. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300Kč ( vyhl. č. ). Odměna zástupci by byla dále zvýšena o DPH dle při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkové náklady v případě plného úspěchu by tak činily 1 489 Kč. Žaloba byla co do částky 3 033 Kč zamítnuta. Žalobce byl tak ve věci úspěšný z 62,20% a žalovaná z 37,80%. Žalobci tak přísluší nárok na úhradu 24,40%, což činí 363,30 Kč. V souladu s  je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

18. Lhůty k úhradě byly stanoveny podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.