Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 21/2021-36
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Fikarem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 45 162,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 18 047 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 047 Kč ve výši 8,05% ročně jdoucím od 2. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádní z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 18 047 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 047 Kč ve výši 8,05% ročně jdoucím od 2. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádní z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 45 162,88 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 8 917 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 720 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 408 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 7. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátka byla jí uhrazena dne 22. 5. 2017. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne 15. 10. 2017 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 8 674,41 Kč a na dlužném poplatku částku 6 974,52 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny. Mezi týmiž účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 7 145 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 379 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 196 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 570 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 253 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátka byla jí uhrazena dne 24. 6. 2019. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne 15. 10. 2017 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 4 553,91 Kč a na dlužném poplatku částku 3 488,98 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 28 % ročně z neuhrazené jistiny. Mezi týmiž účastníky byla dne datum uzavřena v pořadí již třetí smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku ve výši 18 776 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3793 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 150 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 833 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 680 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 1. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátka byla jí uhrazena dne 23. 4. 2017. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo dne 27. 8. 2017 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 14 419,20 Kč a na dlužném poplatku částku 7 051,86 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně plněna, požadoval taktéž žalobce úrok ve výši 28 % ročně z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a tento s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v podaném návrhu. Žalovaná se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené jí do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.)
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba anonymizováno a žalovanou byly uzavřeny celkem tři smlouvy o zápůjčce. První dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 22 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 18 776 Kč představující úrok ve výši 3 793 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 150 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 12 833 Kč, celkem se tak zavázal uhradit částku 40 776 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 680 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % ročně a RPSN ve výši 226,36 %. Druhá smlouva dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 8 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 7 145 Kč představující úrok ve výši 1 379 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 196 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 3 570Kč, celkem se tak zavázal uhradit částku 15 145 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 253 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % ročně a RPSN ve výši 243,56 % Třetí smlouva dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 8 917 Kč představující úrok ve výši 1 789 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 720 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 408Kč, celkem se tak zavázal uhradit částku 18 917 Kč, a to ve formě 60 týdenních splátek po 316 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně a RPSN ve výši 241,97 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována oznámením datovaným dne 24. 6. 2019, když toto jí bylo doručeno na základě dodejky o podání ze dne 18. 7. 2019. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 12. 3. 2020, kdy z dodejky české pošty bylo prokázáno, že dne 13. 3. 2020 byla výzva zaslána s tím, že žalovaná byla vyzývána k plnění nejpozději do 19. 3. 2020. Z tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalovaná v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou uhradila celkem částku 21 953Kč (1 500Kč na smlouvu z 15. 5. 2017, 5 853 Kč na smlouvu ze 7. 1. 2017 a 14 600Kč na smlouvu z 27. 11. 2016), bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné. Závěr o jejich neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč uhradit dále částku 8 917 Kč, označenou jako poplatek, v druhém případě pak vedle jistiny 8 000Kč poplatek ve výši 7 145 Kč a v posledním z případů vedle částky 22 000Kč zaplatit ještě poplatek ve výši 18 776 Kč. Poplatek je sice ve smlouvách rozdělen na tři části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobce je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovanou smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobce. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaná neuhradila větší část splátek, poplatek za hotovostní inkaso je žalobcem požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. Navíc položka hotovostního inkasa činí nejvyšší částku v rámci účtovaného poplatku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve všech třech případech ve výši kolem 89% a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (ostatně v samotných smlouvách je uváděna RPSN kolem 240%). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2016 a 2017 činila cca 10 % a následně 12% ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 10 000 Kč, 8 000Kč a 22 000Kč, celkem tak 40 000Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila částku 1 500 Kč na první ze smluv, 5 853Kč na druhou a 14 600Kč na třetí ze smluv (celkem 21 953Kč). Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 18 047 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 (toto bylo společné pro všechny tři závazky), když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 18. 7. 2019. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne 22. 7. 2019 a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 1. 8. 201. Jelikož tak neučinila, dostala se od 2. 8. 2019 do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.
7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (zde nutno úspěch odvíjet od jistiny v součtu s kapitalizovaným příslušenstvím). Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.